Rok Venuše. Slaví Věstonická, představí se i její mladší sestry

Rok 2025 zasvětilo Moravské zemské muzeum venuším, a proč? Letos v červenci totiž uplynulo rovných sto let od objevu té nejslavnější – Věstonické. Oslavy rozplánovalo MZM do průběhu celého roku, ještě do konce září si tak lze prohlédnout originál této sošky v Dietrichsteinském paláci. A v průběhu podzimu bude následovat další mimořádná výstava. ponese název Mýtus Velké Bohyně, zavede návštěvníky na Moravu před 6500 lety a představí „mladší sestry" krásky z Dolních Věstonic, které jsou však rovněž mimořádné, atraktivní a půvabné. Více o výstavě, ale i časech neolitu se dočtete v rozhovoru s jejím kurátorem, archeologem Moravského zemského muzea Petrem Kostrhunem. „Myšlenky tehdejších lidí se nám bez znalosti písma nedochovaly, ale odraz jejich života v archeologických nálezech ano," říká.

Zednářství není přežitek, ale živá cesta, říká mistr brněnské lóže Templum Sapientiae

Svobodní zednáři. V České republice jsou registrovaným sdružením podle běžných pravidel jako desítky dalších. Přesto mnohé z jejich aktivit a činností zůstává zahaleno pro běžnou veřejnost tajemstvím, mnohdy spojeného s obavami, což nahrává k vytváření konspiračních teorií... Zednáři sami se dnes, stejně jako v minulosti, navíc příslušností k řádu navenek nechlubí. Jejich lóže však v současnosti najdeme skoro ve všech větších městech České republiky, Brno nevyjímaje. Jednou z těch působících v moravské metropoli je Templum Sapientiae (Chrám moudrosti). „Zájem o členství trvá, úbytek členů nepociťujeme," říká zednářský mistr Jaromír Hron.

Pro Zoo Brno máme ambiciózní, ale realistickou vizi, říká její ředitelka Radana Dungelová

Letošní léto bude pro Zoo Brno mimořádné. A je jisté, že atraktivní přírůstky se stanou lákadlem nejen pro Brňany, ale i návštěvníky města. „Chceme být místem, kde se lidé dozvědí, proč a jak chránit přírodu, ale zároveň si odpočinou a zažijí něco výjimečného," říká ředitelka brněnské zahrady Radana Dungelová.

Brněnské absurdity mají druhý díl. Oba se stávají i dárkem pro Pražáky

Víte, jak moc Brno mate svými Vinohrady a vinařskými ulicemi? Nebo jak si půjčuje sochy, případně je doslova zabavuje Praze? Z knihy nazvané 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností se loni stal bestseller. Dosáhla zájmu, který si nedobyla mnohá celostátní díla. A tak brněnští rozhlasáci Miloš Šenkýř a Tomáš Kremr připravili druhý díl. V názvu má 100+25 a vede třeba i za druhým – méně známým – brněnským orlojem, na němž sice jde čas přečíst, ale unikátní umělecké dílo ho už pár let neměří.

Muzeum Brněnska: Jedno muzeum, šest dobrodružství

Muzeum Brněnska tvoří šest jedinečných poboček – šest míst plných historie, lidských osudů a každodenních dobrodružství. V každé z nich se odehrávají drobné i velké příběhy, které návštěvníkům často zůstávají skryté. Nyní vám z každé pobočky přinášíme jeden z nich – skutečný, vtipný někdy neuvěřitelný. Protože tam, kde lidé dělají svou práci s nadšením, vzniká něco výjimečného.

Petra Klabouchová: Brno je prudce nakažlivé

... a pak ze svých rtů vypustil vypustila tu prastarou kletbu všech Pražáků: Brno. Na úvod jen jeden z mnoha citátů ze zatím poslední knížky oceňované současné spisovatelky Petry Klabouchové. Nazvala ji jednoduše: Muž z Brna. Na rozdíl od jejích předchozích románů, které otvíraly témata vážná, v tomto případě jde o knížku humoristickou – a vtipnou. I proto, že jak uvedl jeden z recenzentů (z Prahy), Brno je město, které zbytku republiky slouží k obveselení. „Ono jde hlavně o to, nebrat se moc vážně. Což v Brně umíte," říká Petra Klabouchová v rozhovoru.