Jan Krejčí: Kardiologie je krásný a často i vítězný obor. Ale svému srdci musí pomoci také každý sám

 

Ten je bez srdce. Na většině úsloví sice alespoň trochu pravdy najdeme, zrovna toto přirovnání je ale skutečně nadsázka, i když dotyčného zrovna nepotěší. Bez srdce to nejde. Lepší je tak slyšet, že máme srdce jako zvon. Což ale bohužel také není samozřejmost. A když už jsme v těch příslovích, naštěstí taky úplně neplatí, že srdci neporučíme. Protože chceme-li srdce správně fungující, musíme mu v rámci možností aspoň trochu napomoci. „Určitě netvrdíme, že se člověk má zříkat úplně všech drobných radostí. Důležité ale je, najít balanc," říká profesor Jan Krejčí, přednosta I. Interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V poslední době totiž lékaři varují, že nejen jižní Moravě hrozí vlna srdečních selhání.

Cesta do pravěku nově. Opět se Zdeňkem Burianem

Jeho tužku mnohdy vedla fantazie, přesto dodnes výjevy na obrazech Zdeňka Buriana vtahují diváky do příběhů lovců mamutů, ale i jiných dobrodruhů, a okouzlují stejně jako dřív, byť mnohé z tehdejších představ moderní věda již vyvrátila... Atraktivní obrazy Zdeňka Buriana se nyní po delší době vrací do Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea, tentokrát ovšem v nové, atraktivní instalaci pod názvem Když Brnem táhli mamuti.

Křížová chodba hostí Bilanci Rostislava Košťála

Za svůj ateliér považuje Rostislav Košťál plenér. Oblast kolem Náměště nad Oslavou, Třebíče a Velkým Meziříčím. Tam má své kořeny a zde cítí vnitřní pohodu. Podoby či detaily této krajiny velmi často využívá ke zvýraznění krásy ženského těla – nebo možná naopak, ženské tělo mu často slouží ke zdůraznění krásy přírody... Mnohdy také nezapře v přesných aranžích svoji profesi stavebního inženýra. Sami posoudit mimořádné snímky tohoto výjimečného brněnského výtvarníka a jednoho z klasiků plenérového aktu můžete v Křížové chodbě od 19. června v retrospektivní výstavě k jeho osmdesátinám se stručným názvem: Bilance.

Letní scéně Divadla Bolka Polívky patří Kraví hora

Letní scéna Divadla Bolka Polívky startuje! Letos už potřetí v amfiteátru na Kraví hoře, takže kromě bohatého programu se můžete těšit i na nádherný výhled na Brno. Přehlídka toho nejlepšího z produkce divadla i dalších pozoruhodných titulů, které do Brna přivezou jeho partnerské soubory, potrvá od 16. června do konce července. Divadelní představení doplní také výjimečné koncerty.

Michal Isteník: Brno je metropole důmyslně ukrytá na maloměstě

Za celorepublikovou popularitu vděčí Mostu, ale Brno zůstává jeho srdcovou záležitostí... Už dávno před tím, než se vysílaly seriály Most! a posléze Kukačky, tu byl Michal Isteník nepřehlednutelný ve velkých rolích na divadelních prknech (za Čičikova v Mrtvých duších v MdB získal i cenu Thálie). Teď je tahákem jeho výkon v inscenaci Fichtl Divadla Bolka Polívky, kde hraje rovnou vedle Pavla Lišky všechny vedlejší mužské i ženské role. Příběh o dospívání z osmdesátých let, kdy jel život na jeden válec, je mu blízký, i když sám si ho prožil zhruba o deset let později po změně režimu. „Důležité je v tomto ohledu dospívání samotné, nikoli doba okolo," říká úspěšný a oblíbený herec, který nedávno bojoval s tím, že z divadla úplně odejde.

Luděk Navara: Oběti nesmí skončit v zapomnění

Budova věznice na brněnském Cejlu zatím pořád čeká na svůj budoucí osud. Životní pouť některých z těch, kteří si tu odpykávali mnohdy nespravedlivý trest, se však právě v jejich zdech navždy uzavřela... Příběhy deseti mužů, popravených od roku 1948 do 1952 popisuje nová kniha s lakonickým názvem Gottwaldovy oprátky. Prolínají se v ní příběhy partyzánů i těch, kteří se později vzepřeli komunistickému režimu. „Byli to obyčejní lide, kteří dělali chyby. Ale prokázali obrovskou odvahu postavit se zvůli nacistů a komunistů," přibližuje jeden z jejích autorů, brněnský spisovatel Luděk Navara.