Světelný park na Špilberku. A co tu ještě chystají?

Muzeum města Brna spravuje klíčové památky a kulturní objekty – hrad Špilberk, vilu Tugendhat, Arnoldovu vilu, Měnínskou bránu a vilu Wittal. Kromě běžného provozu zajišťuje i sbírkotvornou, badatelskou, vzdělávací a veřejnou službu podle své zřizovací listiny. Jeho úkolem je odborné zpracování a interpretace kulturního dědictví, příprava výstav, edukací i akcí, které propojují historickou hodnotu s potřebami současného publika. Muzeum zároveň realizuje rozsáhlé investiční projekty včetně rekonstrukce Měnínské brány. Od srpna 2021 stojí v čele organizace ředitel Zbyněk Šolc.

Ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc: Muzeum vnímám jako otevřený, kulturní a živý prostor

Co pro vás znamená „otevřené a živé" muzeum?
Otevřené muzeum vnímám jako dynamický prostor, který reaguje na změny ve společnosti a zároveň nabízí pevné ukotvení v historii. Lidé se sem nevracejí jen kvůli expozicím, ale kvůli atmosféře, setkáním a pocitu sounáležitosti. V praxi to znamená celoroční program na Špilberku, rozvoj Arnoldovy vily jako centra pro dialog, zlepšování návštěvnické infrastruktury i využívání digitálních nástrojů. Snažíme se, aby kulturní instituce fungovala podobně pružně, jako se proměňuje město kolem nás.

Dostupnost Špilberku je dlouhodobé téma. Jak ji řešíte?
Začali jsme opatřeními, která lze realizovat okamžitě – lepší navigací, přehlednějším plánováním akcí i úpravami v areálu. Současně prověřujeme dlouhodobá řešení, která mohou změnit způsob, jakým lidé hrad navštěvují. Patří sem i testovací provoz vláčku z ulice Husova. Pokud se osvědčí, může jít o trvalý nástroj, který zpříjemní cestu a zpřístupní Špilberk i těm, kteří by se jinak na kopec nevydali. Naším cílem je, aby návštěva byla atraktivní po celý rok, nejen v letní sezoně.

Jaké typy akcí se nejvíce osvědčují pro oživení areálů?
Dobře fungují formáty, které propojují atmosféru místa s novým typem vyprávění. Příkladem jsou večerní světelné instalace na Špilberku – přitáhly publikum, které běžně do muzea nezamíří. Zároveň dbáme na rovnováhu mezi jedinečnými akcemi a dlouhodobými výstavami, díky čemuž se návštěvníci přirozeně přesouvají i do dalších částí programu.

Co pro vás znamená „otevřenost" v digitálním prostředí?
Digitální služby nevnímám jako náhradu muzea, ale jako rozšíření jeho dveří. Online prohlídky zpřístupní architekturu a sbírky lidem, kteří se do Brna nedostanou, a zároveň podporují touhu vidět objekty naživo. U vily Tugendhat či Arnoldovy vily využíváme digitální interpretaci jako způsob, jak přiblížit jejich příběhy širšímu publiku, aniž bychom narušili památkovou hodnotu místa.

Jak skloubit památkovou ochranu s moderním provozem?
Každý objekt má svou specifickou hodnotu i limity. Nejde o to „přidávat technologie", ale zvolit takovou formu interpretace, která návštěvníkům lépe vysvětlí kontext a zároveň nepoškodí autenticitu místa. Modernizace pro nás znamená čitelnější příběh, funkční návštěvnickou infrastrukturu a program, který propojuje minulost se současnými tématy.

Jak se snažíte přizpůsobit muzeum požadavkům 21. století?
Chceme, aby muzeum nebylo vnímáno jako instituce, která zůstává „za vitrínami", ale jako aktivní partner každodenního života města. Na sociálních sítích představujeme práci našich odborníků – od restaurátorů po archeology – a ukazujeme, jak využívají moderní technologie, 3D tisk nebo DNA analýzy. Zároveň nabízíme nové zážitkové formáty: večerní programy, speciální komentované prohlídky či edukační workshopy. Inspiraci hledáme v zahraničí, kde je běžné, že muzeum večer ožívá jako společenský prostor.

Jak náročný je dnešní kulturní management?
Po stránce organizační je podobný jiným typům řízení – potřebujete jasné cíle, kvalitní data a promyšlené plánování. Specifikem kultury je dlouhodobý horizont. Některé výzkumy či programové projekty probíhají několik let a není snadné je hodnotit jednoduchými čísly. Přesto pracujeme s analýzami, návštěvnickými průzkumy a otevřenou komunikací s veřejností. Transparentnost je klíčová; lidé mají vědět, jak kulturní instituce nakládá s veřejnými prostředky.

Jak pracujete s významnými architektonickými objekty, které spravujete?
Každý objekt je jiný. Špilberk je rozsáhlá pevnost s galerií, expozicemi a kulturním programem pro statisíce návštěvníků ročně. Vila Tugendhat má striktní limity návštěvnosti, proto klademe důraz na doprovodné programy a digitální interpretaci. Arnoldova vila představuje platformu pro diskusi o historii města i současných tématech. Pro každý objekt hledáme specifický model péče, provozu i prezentace – jednotný přístup by byl chybný.

Jaká témata budou podle vás určovat budoucnost muzejnictví?
Velký důraz bude na kvalitní interpretaci – návštěvníci očekávají hlubší kontext a jasné odpovědi na otázku, proč je dané téma důležité. Důležitá bude také udržitelnost: energetická, provozní i obsahová. Muzea se stanou důležitým prostorem veřejné debaty, místem pro vzdělávání a kritické myšlení. Digitální služby zůstanou silným nástrojem, ale budou fungovat jako most, nikoli jako náhrada fyzické zkušenosti.

Jak pracujete s mladým publikem?
Mladé návštěvníky zajímá interaktivita, zapojení a autentický příběh. Rozvíjíme proto edukační programy, tematické workshopy i doprovodné materiály pro školy. Experimentujeme s herními prvky a rozšířenou realitou, ale vždy s ohledem na charakter objektu. Naším cílem není „dělat akce pro děti", ale vytvářet prostředí, kde se dobře cítí děti, rodiče i pedagogové.

Štěpán N., Foto: Archiv MuMB