Mýtus Velké Bohyně přivádí na scénu mladší sestry Věstonické venuše

Výstava Mýtus Velké Bohyně v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu se stala na sklonku loňského roku dalším mimořádným počinem Moravského zemského muzea. Představuje největší soubor originálních neolitických venuší a dalších artefaktů z mladší doby kamenné, jaký byl dosud v České republice vystaven. Na jednom místě se tu poprvé setkává množství plastik, nádob a fragmentů, které společně podávají nečekaný obraz duchovního a estetického světa lidí před 6500 lety. Keramika té doby byla výrazně zdobena a mnohé předměty vznikaly s pozoruhodným smyslem pro detail a eleganci.

Tady jsme i Příběh Romů. Začněte nový rok návštěvou Muzea romské kultury

Hledáte inspirativní začátek roku? Vydejte se do Muzea romské kultury a objevte silné příběhy, které mluví obrazem i lidskostí. Čeká vás stálá expozice Příběh Romů i aktuální výstava Tady jsme, která měla svou vernisáž na podzim a nyní nabízí ideální prostor pro klidné, soustředěné setkání s dokumentární fotografií.

Moravská galerie otevřela životní výstavu ikoně české módy Liběně Rochové

Moravská galerie v Brně zahajuje mimořádnou retrospektivní výstavu přední české návrhářky Liběny Rochové. Projekt s názvem Liběna Rochová: Doteky představuje tvorbu výjimečné osobnosti české módy a designu. Výstava vznikla ve spolupráci s kurátorkou a módní novinářkou Andreou Běhounkovou, kreativním ředitelem a kurátorem Janem Králíčkem a architektkou Magdalenou Rochovou. V sedmi sálech Uměleckoprůmyslového muzea v Brně na návštěvníky čeká expozice, která je doslova vtáhne do světa Liběny Rochové. Světa, kde se oděv stává uměleckým objektem a kde dotek materiálu, myšlenky a člověka tvoří jeden celek. Setkají se zde s ikonickými kolekcemi, uměleckými objekty i zakázkovými modely, mezi nimiž nechybí ani ty, které Liběna Rochová navrhla pro Lucii Bílou.

Kdo s koho? Divadlo Bolka Polívky připravilo groteskní frašku Ztratili jsme Stalina

První premiérou sezony 2025/26 se v Divadle Bolka Polívky stane hra Ztratili jsme Stalina francouzských autorů Fabiena Nuryho a Thierryho Robina, která popisuje tuhé boje o nástupnictví po smrti sovětského diktátora. Premiéry jsou naplánovány na 7. a 10. listopadu v Bílém domě na Žerotínově náměstí v Brně.

Pod krovy sv. Jakuba ožívají v multimediální expozici stateční obránci Brna

Odolali mnohonásobné švédské přesile a dost možná, že tak alespoň o něco zkrátili třicetiletou válku... Od hrdinské obrany Brna uplynulo letos rovných 380 let a statečnost hrstky vojáků a několika stovek obyčejných Brňanů, vedených vojensky velitelem Raduitem de Souches a posilovaných na duchu páterem Martinem Středou, připomíná nový příběh multimediální expozice Hrdinství proti přesile v krovech kostela sv. Jakuba v Brně.

Kaple Památníku Mohyla míru je po rekonstrukci znovu otevřená

Po desetiměsíční rekonstrukci se znovu otevřela kaple Památníku Mohyla míru – tiché místo připomínky slavkovské bitvy, které nyní září novotou. Zvenku prošla citlivým očištěním kamenná fasáda, byly vyspraveny spáry mezi bloky a byla obnovena hydroizolace. Největší proměnu doznal interiér kaple. Aby se předešlo případné vlhkosti, byla nanesena speciální sanační omítka a pod pečlivým dohledem restaurátora vznikla nová výmalba. Přijďte se sami přesvědčit, jak se tento architektonický skvost po opravách rozzářil.

Muzeum města Brna představuje novou výstavu: 1645 – Brno v obležení

Psal se rok 1645 a Brno čelilo jedné z největších zkoušek své historie. K městu přitáhla armáda maršála Torstenssona, pro kterou bylo Brno jen překážkou na cestě k Vídni a mělo být rychle dobyto. Jenže Brňané se nevzdali. Místo očekávaného týdne se švédská vojska zdržela čtyři dlouhé měsíce. A nakonec musela odtáhnout. Výstava 1645 – Brno v obležení, kterou můžete od 15. srpna navštívit v Muzeu města Brna na Špilberku, tuto dramatickou kapitolu dějin oživuje netradičním způsobem. 

Romipen etc. Výjimečnou výstavu máte šanci vidět do konce října

Muzeum romské kultury zve na výstavu Romipen etc.. Výtvarník Maxim Muchow zde propojuje romskou identitu s estetikou pop artu a street artu. Jeho barevné malby, vrstvené z textů, symbolů a výrazných tvarů, čerpají z hiphopové kultury i romského dědictví. Slova jako dživipen (život) nebo čačipen (pravda) tu neslouží jen jako vizuální ozdoba – jsou prohlášením o sebevědomé a současné romské identitě.