Zdravotní sestry jsou klíčem ke zdraví pacientů s nemocným srdcem

Zdravotní kardiologické sestry hrají klíčovou roli v tom, jak se bude dařit lidem s nemocným srdcem. Jejich zapojení pomáhá udržet nemocné pacienty mimo nemocnice a předcházet zhoršování jejich stavu. Shodují se na tom čeští kardiologové.

„Zdravotní sestry se stále více podílejí na léčbě pacientů a jejich role je do budoucna klíčová. Usilujeme o to, aby mohly samostatně pacienty edukovat, konzultovat jejich stav a ve spolupráci s lékařem pacientům nastavovat léčbu. Podobně jako v diabetologii. K tomu je potřeba, aby měly vlastní kódované výkony," vysvětluje předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA.

Rostoucí kompetence sester stojí na partnerském vztahu s lékaři. Sestra je pro pacienta prvním kontaktem, vede s ním rozhovory, kontroluje jeho výsledky a informace postupuje lékaři. „Pacienti nám důvěřují a jsou ochotni se s námi aktivně podílet na své léčbě. Díky důvěře mezi sestrou a lékařem a dále mezi sestrou a pacientem či jejich rodinou jsme proto často schopni reagovat na změny zdravotního stavu bez nutnosti hospitalizace," popisuje Mgr. Dagmar Hetclová, MHA, vrchní sestra I. interní kliniky – kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc. Pacienti tuto souhru mezi lékařem a sestrou vnímají a často ji zmiňují v děkovných dopisech. Bez takto úzké spolupráce bychom nemohli fungovat," doplňuje Mgr. Monika Černá, vrchní sestra I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA.

Kromě posilování role zdravotních sester se v posledních letech rychle rozvíjí i telemedicína. Umožňuje každodenní přenos zdravotních dat pacientů s nemocným srdcem, například jejich váhy, krevního tlaku či tepové frekvence, přímo do nemocnice. Díky tomu lze rychle zachytit zhoršení zdravotního stavu, a to dříve, než by museli opět do nemocnice.

„Pacienti si doma denně měří hmotnost, tlak nebo tepovou frekvenci a data přenášejí do aplikace, jejímž prostřednictvím je můžeme sledovat. Díky tomu rychle reagujeme na změny zdravotního stavu, upravíme například dávku léků nebo domluvíme kontrolu u lékaře dříve, než byla původně plánována. Předejdeme tak zhoršení. U pacientů, kteří mají mechanickou levostrannou srdeční podporu, je telemonitoring už běžnou součástí péče," říká Monika Černá.

Telemonitoring je přínosný i z pohledu rychlosti reakce. „Máme nastavený systém alarmů, takže pokud se pacientovi cokoliv stane, přijde upozornění i o víkendu. Reagovat tak můžeme prakticky okamžitě. Je důležité odhalit výkyvy ještě předtím, než se stav zhorší – často tak dokážeme předejít hospitalizaci," dodává Dagmar Hetclová.

Srdeční selhání je přitom jedním z největších medicínských i společenských problémů současnosti. V Česku jím trpí přibližně 400 tisíc lidí. Každý rok přibývá kolem 40 tisíc nových pacientů a nemoc je nejčastější příčinou hospitalizace u lidí starších 65 let. Čtvrtina pacientů se vrací zpět do nemocnice do měsíce po propuštění, polovina do půl roku. Nemoci oběhové soustavy jsou podle statistik dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku. „Pokud chceme čelit epidemii srdečního selhání, musíme rozvíjet síť specializovaných ambulancí, více zapojit sestry a využívat telemedicínu. Jen tak dokážeme zlepšit prognózu pacientů a zároveň ochránit nemocnice před přetížením," uzavírá prof. Krejčí.