Klíšťová sezóna vrcholí. Kdo je nejvíce ohrožen a proč?

25. červen 2026

S příchodem letních měsíců začíná aktivita klíšťat každoročně dramaticky narůstat. Česká republika se přitom drží na špičce evropského žebříčku nemocnosti z hlediska klíšťové encefalitidy, závažného onemocnění mozku. Ačkoliv si mnozí nákazu spojují spíše s pobytem v lese, riziko je vysoké i v parcích, na zahradách a dětských hřištích. A to ve všech regionech.

Onemocnění se nevyhýbá ani Jihomoravskému kraji, kde bylo v roce 2025 zaznamenáno 43 případů. Očkováno alespoň jednou dávkou je 52 % obyvatel Jihomoravského kraje. První nemocní se každoročně objevují už na jaře a riziko se týká všech bez ohledu na věk nebo místo.

Klíšťata mohou způsobit řadu zdravotních problémů, nejčastěji v podobě lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší riziko závažného průběhu klíšťové encefalitidy mají senioři, osoby s chronickým onemocněním a lidé s oslabenou imunitou. Onemocnět klíšťovou encefalitidou mohou ale i děti a jinak zdraví lidé. „Během své praxe na Klinice infekčních chorob FN Brno jsem se setkal i s pacienty, kteří na klíšťovou encefalitidu zemřeli. Komplikované průběhy s nutností intenzivní péče se objevují každý rok. Těžké průběhy jsou častější u starších pacientů, zpravidla nad 60 let, ale mohou se vyskytnout i u mladých a jinak zdravých jedinců. Klíšťová encefalitida každopádně vyřadí nemocného na šest až osm týdnů z plnohodnotného života. Typické jsou silné bolesti hlavy, poruchy soustředění a problémy s prací na počítači. Obrny mohou trvat řadu měsíců a v některých případech zůstávají trvalé," upozorňuje prof. MUDr. Petr Husa, CSc., přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno a LF MU Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Jaká je proočkovanost v Jihomoravském kraji?

V případě klíšťové encefalitidy je možné pouze mírnit příznaky onemocnění, ne její podstatu. Specifická prevence spočívá v očkování skládajícího se ze 3 dávek a následného přeočkování po 3, nebo 5 letech. MUDr. Renata Ciupek, ředitelka Protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje, zdůrazňuje dodržení tohoto postupu: „Očkování proti klíšťové encefalitidě nespočívá v podání jedné dávky, ale je nutné dodržet celé očkovací schéma. Ochrana na aktuální sezónu nastupuje až po druhé dávce, ale zkušenosti ukazují, že pouze přibližně dvě třetiny lidí, kteří dostanou první dávku, přijdou i na druhou. K delší ochraně je pak potřeba podat dávku třetí a pravidelně se nechat přeočkovat. S dodržením celého očkovacího schématu je to však ještě horší. To znamená, že část lidí zůstává bez dostatečné ochrany, ale mylně na ni spoléhá."

Toto tvrzení potvrzují i statistiky očkování. V Jihomoravském kraji mělo v roce 2025 zahájeno očkování proti klíšťové encefalitidě 52 % obyvatel. Tyto výsledky jsou nad celorepublikovým průměrem, který je 51 %. Základní očkovací schéma složené ze 3 dávek mělo v Jihomoravském kraji dokončeno jen 31 % obyvatel. Průměr celé ČR je 38 %.

Regionální rozdíly existují, ale „bezpečné místo" ne

Klíšťata jsou běžnou součástí české přírody i městského prostředí a riziko nákazy se týká všech regionů bez výjimky. „Česká republika je endemickou zemí, takže klíšťová encefalitida je pro nás onemocněním, které se vyskytuje v podstatě ve všech lokalitách a s pozvolným oteplováním i ve stále vyšších nadmořských výškách," upozorňuje MUDr. Renata Ciupek.

Některé kraje jako Jihočeský nebo Vysočina přesto vykazují vyšší nemocnost než jiné, rozdíly jsou dány kombinací faktorů, jako je množství klíšťat, jejich promořenost i to, jak často lidé tráví čas v přírodě. Klíšťata se přitom vyskytují i ve městech a jejich okolí. V Jihomoravském kraji byly od ledna do května 2026 zaznamenány prozatím 3 případy klíšťové encefalitidy. Během celého roku 2025 bylo v kraji léčeno 43 případů.

10 nejdůležitějších faktů o klíšťatech, která letos potřebujete znát

1. ČR jako evropské ohnisko: Patříme mezi země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě.
2. Hrozba už na jaře: Klíště může být aktivní už při teplotách nad 5 °C, první případy se pravidelně objevují už v dubnu, přičemž klíšťová encefalitida obvykle propukne 1 až 2 týdny po přisátí klíštěte
3. Rychlost nákazy: U klíšťové encefalitidy k přenosu viru dochází již po pár desítkách minut od přisátí. U lymeské borreliózy je to obvykle až po 24 hodinách.
4. Léčba (ne)existuje: Na borreliózu máme antibiotika. Na klíšťovou encefalitidu neexistuje specifický lék, lékaři mohou pouze mírnit příznaky.
5. Nejohroženější věk: Nejčastěji onemocní lidé v produktivním věku (35–54 let) kvůli aktivnímu životnímu stylu v přírodě. Lidé nad 50 let mají častěji závažný průběh z důvodu slábnoucího imunitního systému.
6. Domácí mazlíčci jako přenašeči: Klíšťata často přinášejí domů psi a kočky. Při manipulaci s klíštětem ze zvířete může dojít k nákaze, například přes drobná poranění kůže. Nutné je tedy používat ochranné rukavice.
7. Neviditelný nepřítel: Často nás nakazí i nymfy, tedy první vývojová stádia klíšťat, která jsou průhledná a drobná, že si jich nevšimneme.
8. Prevence: Očkování je jedinou spolehlivou ochranou proti klíšťové encefalitidě. Proti borrelióze v ČR očkování zatím dostupné není.
9. Falešný pocit bezpečí: Pouze 17 % Čechů je chráněno očkováním díky tomu, že dodržuje očkovací schéma.
10. Úhrada pojišťovny: Lidem nad 50 let plně hradí očkování proti klíšťové encefalitidě zdravotní pojišťovna, ostatní pak mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů zdravotních pojišťoven.

(tz)