Neplodnost trápí stále více párů

Až 5 % českých dětí se narodí pomocí asistované reprodukce (IVF). Vyplývá to z dat Národního registru asistované reprodukce. Podle lékařů bude počet dětí „ze zkumavky" i nadále růst, především kvůli společenskému trendu zakládat rodinu v pozdějším věku. Na možnosti i limity léčby upozorňují odborníci u příležitosti Národního dne neplodnosti, který připadá na 6. června.

S cílem upozornit na možnosti a také limity léčby otevřou při této příležitosti lékaři svá pracoviště široké veřejnosti. Den otevřených dveří chystá i brněnská klinika Reprofit. „Zájemci si v sobotu 15. června od 13 do 16 hodin prohlédnou zázemí včetně laboratoře a mohou svůj zdravotní stav nezávazně konzultovat s IVF lékařem. Získají také poukaz na vyšetření plodnosti zdarma," uvedl vedoucí lékař kliniky Reprofit Brno Pavel Otevřel. Dny otevřených dveří chystají také další kliniky reprodukční medicíny po celé České republice.

„Stále více párů vyhledává odbornou pomoc při zakládání rodiny a tento trend bude velmi pravděpodobně pokračovat. Lidé odkládají početí do vyššího věku a narážejí pak na své biologické limity. Čas hraje zásadní roli zejména u žen. Kvalita jejich vajíček postupně klesá a každý rok nad třicet pět let výrazně snižuje pravděpodobnost, že otěhotní," dodal Pavel Otevřel, který je rovněž vědeckým sekretářem Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Žena může v Česku podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, do 40 let hradí až čtyři cykly zdravotní pojišťovny. „Nad 43 let je ale úspěšnost léčby s vlastními vajíčky velmi nízká," upozornila IVF specialistka Lenka Janáčková z Fakultní nemocnice Ostrava.

Problémům s plodností ale nečelí pouze ženy. Dlouhodobě klesá také kvalita mužských spermií, kterou ovlivňuje zejména životní styl. Mezi rizikové faktory řadí lékaři především kouření, nadváhu, nedostatek pohybu a nadměrné zahřívaní varlat.

Páry, kterým se nedaří počít dítě přirozeně, mají k dispozici několik možností – od intrauterinní inseminace, což je zavedení spermií do dělohy, přes umělé oplodnění vlastními vajíčky a spermiemi až po umělé oplodnění darovaným embryem. „Léčba se vždy musí sestavit na míru konkrétnímu páru a je třeba brát v potaz i úspěšnost jednotlivých metod. Například intrauterinní inseminace je nejjednodušší, ale také nejméně úspěšná. Šanci na otěhotnění výrazně zvyšují nadstandardní metody léčby, jako je například prodloužené sledování vývoje embryí," vysvětlila Janáčková. V posledních letech zažívá boom i genetické testování embryí. „Využívají ho především starší pacientky, které se snaží zvýšit šanci na úspěšné léčení a zároveň předejít případným těhotenským komplikacím," upřesnil Pavel Otevřel.

(sal)