Léčba srdečního selhání je pro více pacientů

Kardiologové varují před sílící „epidemií" srdečního selhání. V Česku žije přibližně 280 tisíc lidí s touto diagnózou. Podle expertů na nemoci srdce ale toto číslo dlouhodobě poroste a do roku 2030 stoupne počet lidí se srdečním selháním o téměř 50 %, na 450 tisíc. Jaké nové moderní léky, přístrojové vybavení a léčebné postupy pomáhají nárůst tohoto onemocnění krotit, budou lékaři řešit na 31. výročním sjezdu České kardiologické společnosti (ČKS), který začíná v sobotu 13. května v Brně.

Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % nemocných s touto diagnózou, u těch lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo pro transplantaci srdce. V Česku se k těmto metodám však dostane asi jen 200 lidí ročně. Hlavní rozhodující faktor je totiž tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. Snahou kardiologů je proto co nejčasnější záchyt onemocnění a zahájení vhodné léčby dřív, než se pacient do pokročilé fáze nemoci dostane. „Moderní léky, jako je například skupina takzvaných gliflozinů, prodlužují život pacientům, kteří trpí srdečním selháním. Umí v těle zlepšit podmínky pro práci srdečního svalu hned na několika úrovních," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti. Výsledky nejnovějších studií navíc ukázaly, že tato skupina léků může pomoci s léčbou dalších forem srdečního selhání, na které jiné medikamenty dostatečně nezabírají. „Nyní tak máme v rukou léky pro celé spektrum nemocných se srdečním selháním, u kterých dokážeme zlepšit prognózu jejich onemocnění," říká prof. Linhart.

Selhání srdce je často spojeno s jinými chorobami, jako je diabetes 2. typu a onemocnění ledvin. Například cukrovku má přibližně 30–40 % pacientů se srdečním selháním. Také těm mohou glifloziny pomoci. Dokážou totiž krotit množství cukru v krvi. Jeho krevní hladinu snižují tím, že navozují vylučování cukru do moči. Zároveň snižují i riziko nevratného poškození ledvin.

Stoupající počty lidí, kterým selhává srdce, má na svědomí více faktorů – například pandemie covidu, kdy se lidé báli jet do nemocnice, i když jim bylo špatně, a přecházením příznaků si tak selhávání přivodili. Svou roli hraje také obezita Čechů a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nepomáhá ani zhoršení ekonomické situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na kardiovaskulární choroby.

Typickým projevem srdečního selhání je dušnost, únava, otékání nohou, případně bušení srdce. Část pacientů také pozoruje přibírání v oblasti břicha, nebo naopak nechutenství. K rozvoji srdečního selhání podle specialistů často dochází po prodělání infarktu nebo u pacientů se srdeční arytmií. Včasné zahájení léčby dokáže pacientům prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu.

(tz)