Co prozradil výzkum spokojenosti obyvatel s Brnem?

V roce 2013 město Brno připravilo druhou vlnu sociologického šetření s názvem Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel (první výzkum byl proveden v roce 2009). Cílem bylo podat celistvý obraz názorů obyvatel na město Brno.

Z výsledků obou vln výzkumu vyplývá, že obyvatelé vidí Brno jako město bohaté na historické památky a nabízející rozmanité možnosti trávení volného času. Vnímají je jako město vzdělané a dobré vzdělání umožňující, sídlo s dobrou zdravotní a sociální infrastrukturou, místo, kde se daří kulturnímu životu a kde se dá i dobře nakupovat. Na druhou stranu však kriticky vnímají jeho nedostatky, jako jsou potíže s čistotou a údržbou města či s dopravní zátěží a parkováním.

 Co je však klíčové: město není většině obyvatel lhostejné – mají je rádi a chtějí v něm žít.

„Výzkumy, jako je ten o názorech Brňanů na jejich město, nám pomáhají udělat si o Brně přesnější obrázek. Ukážou poměrně jasně, kde jsou silné stránky i slabiny města, které kvůli „profesní deformaci" už možná nevidíme. A na rozdíl od spíše negativního postoje, který konstruují média, zjišťujeme, že Brňané mají své město rádi a většina by se odtud určitě stěhovat nechtěla. Poukázání na slabiny města nám zase pomáhá přesněji cílit tok investic," řekl primátor statutárního města Brna Roman Onderka.

1. část: jaký je obraz města v očích jeho obyvatel

Respondenti nejvíce souhlasí s tím, že Brno je městem univerzit (96 % odpovídajících rozhodně nebo spíše souhlasí), že je dobře dostupné vlakem (93,7 %) a že se ve městě dokážou dobře orientovat (93,3 %).

Na druhou stranu nejméně souhlasí s tím, že se Brno dokáže dobře propagovat, a to jak v nadnárodním měřítku (pouze 25,8 % respondentů rozhodně nebo spíše souhlasí), tak v rámci České republiky (45,9 %) nebo v médiích (35,9 %).

Největší pozitivní změna v souhlasu mezi lety 2013 a 2009 byla zaznamenána u výroků „V Brně se dá dobře jezdit autem", „Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel)" a „Brno je městem hokeje".

Naproti tomu ve srovnání s rokem 2009 nejvíce poklesla míra souhlasu s výroky „Brno je městem fotbalu" a „Brno je centrem cestovního ruchu", změna k horšímu však není velká.

2. část: jaké jsou asociace, které se s městem pojí

Velké části respondentů (84,4 %) se velmi silně vybaví památky (Petrov, Špilberk, Stará radnice), více než tři čtvrtiny si město asociují s Brněnskou přehradou a 7 z 10 odpovídajících si Brno spojuje s výstavištěm a veletrhy.

Skutečnost, že město pod Špilberkem je v pozitivním směru nejčastěji spojováno s kulturním či přírodním prostředím, byla potvrzena odpověďmi respondentů na volnou otázku, která se zajímala o přednosti města. Dotazovaní mohli odpovídat spontánně.

Největšími přednostmi jsou obecně architektura, historické skvosty, historické jádro města a památky, za klad obyvatelé považují i bohatou kulturu a také přehradu a její okolí. Naopak nejzávažnějšími nedostatky jsou doprava (špatná průjezdnost městem, provoz velkého městského okruhu, dobudování komunikací apod.), nepořádek (v centru, v parcích, nedostatečný úklid), parkování, sociálně nepřizpůsobiví občané (žebráci, bezdomovci, opilci) a MHD (drahá, nekvalitní, přeplněná apod.).

3. část: jaká je spokojenost obyvatel města s podmínkami života v něm

Pokud se ptáme na obecnou míru spokojenosti se životem v Brně, tedy bez ohledu na to, o jakou oblast života se jedná, nedopadlo hodnocení města vůbec špatně.

Jak vyplývá z analýzy výsledků, více než 9 z 10 dotázaných uvedlo, že je velmi (39,4 %) nebo spíše (52,5 %) spokojeno s Brnem jako místem, kde žije. Nespokojenost projevila méně než desetina dotázaných (velmi nespokojen/a 0,9 % a spíše nespokojen/a 7,2 %).

Z odpovědí na podrobněji položené otázky, které zjišťovaly spokojenost s různými aspekty života ve městě, vyplývá, že respondenti jsou nejvíce spokojeni s dostupností restaurací, kaváren, cukráren apod. (95,6 % je spíše nebo velmi spokojeno), s dostupností obchodů s potravinami (93,5 %), s nabídkou divadel (92 %) a s dostupností ostatních obchodů (91,3 %). Na druhou stranu se jim nejméně líbí například stav komunikací a silnic (68,1 % je spíše a velmi nespokojeno) a hlavně mají problém s nedostatkem parkovacích míst (80,4 %).

4. část: jaký je vztah obyvatel k městu

Co se týče vztahu dotázaných k Brnu, oproti roku 2009 ubylo osob, pro které je Brno nejhezčí místo k životu – v roce 2009 takových respondentů byla celá polovina, dnes je patriotů o něco méně – necelých 45 %. Oproti roku 2009 ale naopak přibylo těch, kteří považují Brno za příjemné město – letos jich bylo 46,5 % (39,4 % v roce 2009). V čase o něco málo poklesl i podíl těch, kteří považují Brno za průměrné město, k němuž je nic nepoutá. Podíl respondentů, kterým se město nelíbí, zůstává v čase stejný a jedná se pouze o půl procenta dotázaných.

Výzkum sledoval i plány odstěhovat se z Brna. Největší podíl osob se neplánuje odstěhovat nikdy (64 %), případné stěhování připouští necelých 13 % dotázaných a 23 % respondentů neví. Srovnání těchto výsledků z obou výzkumů ukázalo, že v čase zůstává rozložení odpovědí poměrně stabilní. 

Pro sběr dat bylo využito standardizovaného dotazníku, realizaci výzkumu zajistila společnost AUGUR Consulting.

Ve vzorku 1012 respondentů byli zastoupeni lidé podle věkových kategorií, pohlaví a městských částí stejně, jako jsou zastoupeni v populaci celého Brna. Dotazovány byly osoby, které jsou ve městě přihlášeny k trvalému pobytu, ale také ti, kteří mají trvalý pobyt jinde, ale v jihomoravské metropoli žijí.

Závěrečnou zprávu sociologického šetření Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel – rok 2013 s podrobnými výsledky najdete na webu www.brno.cz v sekci Správa města – Dokumenty města – Analýzy a studie.

(tz, red)