Stříbrná a zlatá Vysočina přiblíží těžbu vzácných kovů

Při spojení slov „Českomoravská vysočina" a „těžba" se většině z nás nejspíš vybaví uran (pokud to tedy vlivem kůrovcové kalamity minulých let není „dřevo"). V dobách dávno minulých se na Vysočině těžilo ale i mnoho dalších surovin, i když nikdy ve velkém rozsahu. Možná vás překvapí, že nadregionální význam zde měla od 13. století zdejší ložiska drahých kovů, především zlata a stříbra.

Ta ve své době nalezla odraz v písemném vyjádření horních práv v Jihlavě a posléze v Horním zákoníku Václava II. Zásady popsané v těchto dokumentech se posléze šířily do celé Evropy. Poslední pokusy o dolování stříbra a zlata na tomto území definitivně skončily až počátkem 20. století. Výstava Stříbrná a zlatá Vysočina v Dietrichsteinském paláci Moravského zemského muzea na Zelném trhu 8, prezentuje současný stav pozůstatků historické důlní činnosti. Návštěvníci zde naleznou rudní minerály, z nichž bylo získáváno stříbro, vzorky ryzího zlata i četných doprovodných minerálů. Jsou zde představeny významné historické důlní revíry, nalezené předměty z hornických sídlišť, mince i dobové písemné záznamy. Je možné vstoupit do imitace důlního díla, prostřednictvím virtuální reality nahlédnout do středověkého hornického sídliště z 13. a 14. století, konkrétně se jedná o sídliště Buchberg u Utína poblíž Havlíčkova Brodu.

Mobilní aplikace Buchberg 1269 a hra Ďáblova štola umožní zájemcům stát se součástí života středověkých horníků a získat představu o technologii těžby a zpracování stříbrné rudy. Jako vždy jsou připraveny i aktivity pro děti.

Výstava potrvá až do 4. září 2022. (sal, foto: Archív MZM)