Tváře Cejlu přináší osudy básníků a obětí totality

do 29. 1. 2017
Kryt 10-Z

I více než čtvrt století od změny, kterou jsme se naučili nazývat sametovou, toho stále málo víme o osudech lidí i míst, jejichž osudy navždy poznamenala totalita. Další splátkou tohoto dluhu se stala výstava s názvem Tváře Cejlu, která byla symbolicky zahájena 17.listopadu v krytu 10-Z v Husově ulici. Expozice je věnována příběhům politických vězňů z nechvalně známé Krajské věznice na Cejlu.

„Jako kluk jsem navštěvoval svého spolužáka Zdeňka Rotrekla – jeho táta nás prosil, abychom k nim nechodili. Říkal, že bychom mohli mít problémy, i když jsme nic neprovedli. Výstava popisuje také jeho osud. Dneska už rozumím, čemu jsem jako kluk nemohl přijít na kloub," vzpomněl při této příležitosti na brněnského literáta primátor Petr Vokřál, který výstavu otevíral. Součástí expozice jsou také dveře z cel smrti bývalé Krajské věznice na Cejlu.

Avšak nejen Zdeněk Rotrekl, ale i osud básníka Jana Zahradníčka, jehož básně jsou považovány za nejostřejší české básnické protikomunistické dílo, či Václava Renče a dalších připomíná výstava o osudech lidí, kteří byli za komunismu vězněni na Cejlu. „Zážitky z brněnského vězení se zrcadlí v jejich literárním díle. Jan Zahradníček je zachytil v básnických sbírkách Dům strach či básně Čtyři léta," upozornil autor výstavy Luděk Navara, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje a který je i spoluautorem celé výstavy spolu s Miroslavem Kasáčkem. Jejich oceňována expozice se v Brně pod Špilberkem představuje doplněná o audiovizuální prvky.

„Víme stále jen málo o tom, jak fungoval jeden z nejobavánějších kriminálů ležící v samém srdci města Brna," uvedl výstavu historik Pavel Paleček. „O vězení na Cejlu dosud nevyšla žádná kniha a nebyl o něm natočen žádný film, ačkoliv v něm byla ženská věznice gestapa a vězením prošla elita české moderní společnosti. Z nepochopitelného důvodu zůstal kriminál v Brně na Cejlu zapomenut, ač hrál významnou roli uvnitř totalitního systému," dodal.

Podle historika Pavla Palečka, který je tvůrcem konceptu atomového krytu jako kulturního prostoru, kde mohou denně návštěvníci výstavu Tváře Cejlu zhlédnout do 29. ledna 2017, splácí výstava malou část toho, co veřejnosti i obětem totality dluží česká historiografie.

(sal)
Foto: František Kressa