Hudební scénou MdB opět zní legendární melodie muzikálu Les Misérables (Bídníci)

Od premiéry v lednu 2026 soubor Městského divadla Brno v plné síle a nasazení hraje příběh sledující na pozadí francouzské revoluce životní cesty a osudy Jeana Valjeana i kolem něj se pohybujících postav. Své síly při pořizování vstupenek na Les Misérables (Bídníky) plně zmobilizovali i nadšení diváci, pro něž se bude ono fenomenální dílo zhusta reprízovat také během února.

Jeden z nejslavnějších románů všech dob Les Misérables, v češtině známý jako Bídníci, dopsal a vydal jeho autor Victor Hugo v roce 1862 již jako slavný francouzský básník a spisovatel, když mu bylo šedesát let. I když samotný román psal celých třináct let, materiál na něj sbíral zhruba od roku 1832. Rozsahem můžeme opravdu hovořit o veledíle, neboť v původní francouzštině čítá 655 478 slov a nejnovější český překlad zabere v knihovně přes úctyhodných 1 400 stran. Hned po vydání prvního dílu měl román obrovský komerční úspěch, kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků, budila emoce všech druhů, později se stala předlohou více než desítky filmů... a jednoho muzikálu, který změnil dějiny daného žánru.

Dlouhá cesta od kritiky po světový úspěch

Alain Boublil a Claude­‑Michel Schönberg stvořili legendu, která se postupem času svojí popularitou vyrovnala románové předloze, ale cesta k jednomu z nejslavnějších a nejhranějších muzikálů byla dlouhá. Autoři ho představili roku 1980 nejprve jako konceptuální album, ve stejném roce pak spatřila světlo světa jevištní adaptace v pařížském Palais des Sports v režii Roberta Hosseina. Celosvětový úspěch, proslulost a oblibu titulu u nejširších vrstev publika má v nejlepším slova smyslu na svědomí produkční péče známého britského muzikálového mága Camerona Mackintoshe, který objevil jeho bohatou muzikalitu, emocionalitu a literární kvalitu, zacítil potenciál totálního hitu a začal s autory předlohu dále rozvíjet. Našel pro dílo překladatele do angličtiny, Herberta Kretzmera, jenž nejen převedl muzikál do řeči West Endu a Broadwaye, ale také dopsal některé písně, a v režii režisérských matadorů Trevora Nunna a Johna Cairda uvedl zlomovou premiéru v Londýně v Barbican Arts Centre v roce 1985. Po nepříznivém kritickém ohlasu to vypadalo na neúspěch, ale po přenesení muzikálu na West End se potvrdilo Mackintoshovo vizionářství a z díla se stal skutečný trhák.

V roce 1987 byli Les Mis uvedeni na Broadwayi a získali dvanáct nominací na Ceny Tony. Tím ovšem spanilá jízda onoho megamuzikálu neskončila. Do dnešních dní se hrál v 57 zemích, byl přeložen do 22 jazyků a na celém světě jej vidělo na 150 milionů diváků. Píseň Do You Hear the People Sing? (Slyš tu píseň zástupů) se stala hymnou protestů od Hongkongu po Ukrajinu.

Diváci Městského divadla Brno mohli muzikál vidět již v roce 2009. Jeho Hudební scénu rozeznívaly nezapomenutelné a nezaměnitelné melodie pět let ve více než 130 reprízách a Petr Gazdík byl v roce 2010 za svůj mimořádný výkon při ztvárnění hlavní role Jeana Valjeana odměněn prestižní Cenou Thálie. Romantický příběh odehrávající se v kulisách revoluční Paříže zůstává stále aktuální a znovu vybízí k novému inscenování, respektive i k filmovému zpracování. Připomeňme hvězdně obsazený film Toma Hoopera z roku 2012 s Hugh Jackmanem, Russellem Crowem, Anne Hathawayovou, Helenou Bonham Carterovou a mnoha dalšími.

Také nové nastudování populárního titulu přináší příběh o propuštěném galejníkovi Jeanu Valjeanovi, jeho neúnavném pronásledovateli, rigidním policejním komisaři Javertovi, malé osiřelé Cosette, která najde domov a posléze i lásku studenta Maria, či zvrhle komické dvojici majitelů hospody Thénardierových, která přežívá za všech režimů. Muzikál tak symbolizuje konflikt mezi zkostnatělými zákony a osobními změnami, to vše na pozadí bouřlivé doby, kdy v Paříži vyrostou barikády revoluce, jíž se mnozí hrdinové děje také účastní.

Megamuzikál o tom, že „naděje přežije i na dně stoky" v kongeniálním překladu Zdeňka Borovce, opět nyní na jevišti Hudební scény MdB září v režii Stanislava Moši. Autory hudebního nastudování, dirigenty a sbormistry jsou Dan Kalousek a Dominik Pernica, scénu a scénické projekce vytvořil Christoph Weyers, kostýmy Andrea Kučerová, choreografie Michal Matěj a dramaturgem je Miroslav Ondra.

V hlavních rolích se můžete těšit na Petra Gazdíka, Lukáše Vlčka, Ivanu Vaňkovou, Aleše Slaninu, Lucii Bergerovou, Jakuba Mauera, Marca Salvadoriho, Esther Mertovou, Kristýnu Daňhelovou a mnohé další.

Slavný muzikál podle románu Victora Huga Les Misérables (Bídníci) je na programu Hudební scény Městského divadla Brno od 1. do 9. února a od 14. do 18. února 2026.

Rozum a cit v původní dramatizaci MdB nabídne výpravnou podívanou, humor i emoce

První únorový víkend se v Městském divadle Brno přenesete do „staré dobré Anglie", která však nebude pouze šedivá a pošmourná. Před vámi se totiž na jevišti Činoherní scény předestře v originální adaptaci věhlasného díla Jane Austenové výtvarně nápaditě zpracovaný svět románu Rozum a cit velkoryse zalidněný mnoha postavami rozmanitých povah.

Autorka původního legendárního anglického románu Rozum a cit, jenž vyšel poprvé v roce 1811, britská spisovatelka Jane Austenová (1775–1817) vedla na první pohled tichý a nenápadný život. Zajímavé je, že sice proslula svými romány s milostnými zápletkami, ale sama se nikdy neprovdala. Velkou část života strávila v rodinném kruhu a věnovala se psaní. S krátkými humoristickými prózami začala už v patnácti letech a značná část jejího díla vznikla ještě než jí bylo dvacet dva let. Tuto tvorbu nicméně i nadále přepracovávala a vyšla až výrazně později, a to nejdříve anonymně. Jako autorka byla jmenovitě uváděna až posmrtně, kdy si její tvorba získala nevídané uznání. Dokázala totiž pronikavě a s nebývalou přesností nahlédnout do nitra lidských vztahů, společenských zvyků i citových zápasů mladých žen své doby. Její „romány rodinného života" v sobě spojují laskavý humor, cit pro milostné zápletky, romantickou touhu po opravdové lásce, suverénní psychologický postřeh i jemnou kritiku dobových literárních klišé. A právě její romány jako Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit jí zajistily nesmrtelnost a obdiv generací čtenářů i divadelních a filmových tvůrců.

Druhá ze zmíněných knih tentokrát ožije i na Činoherní scéně MdB. Příběh Rozumu a citu sleduje osudy dvou sester Dashwoodových – rozvážné Elinor vyznávající zdravý rozum a romantické Marianny okouzlené vášnivými city. Jejich život zásadně převrátí smrt jejich otce, která razantně změní jejich finanční situaci, donutí je opustit pohodlí milovaného sídla Norland Park a přestěhovat se zdánlivě bez velkých vyhlídek do studeného venkovského domku v Devonshiru. Vrhne je do nevyzpytatelného prostředí očekávání, společenských konvencí, počítání peněz, ale také šťastných náhod a lásky. Do cesty jim totiž vstoupí řada mužů nejrůznějších povah: od umírněného Edwarda Ferrarse přes uctivého Plukovníka Brandona až po okouzlujícího a tajemného Johna Willoughbyho. Co je v tomto komickém světě zvratů a překvapivých odhalení nakonec užitečnější? Rozum nebo cit? Možná pro ten šťastný konec je ve výsledku potřeba spojit obojí.

Proslulý román plný humoru i emocí ze „staré dobré Anglie" se dočkal mnoha filmových, televizních i divadelních adaptací. Pro Městské divadlo Brno onen klenot anglické literatury zdramatizovali Jitka Šotkovská a Jan Šotkovský podle překladu Kateřiny Hilské. Na Činoherní scénu MdB se s danou inscenací opět vrátí stálý hostující režisér Mikoláš Tyc. Velmi výpravnou, a přesto variabilní scénu Marka Cpina, která důmyslně umožňuje rychlé proměny mezi různorodými prostředími napříč Anglií předepsané autorkou, ozdobí kostýmy Alexandry Gruskové, jež kombinují typické empírové siluety s osobitými výtvarnými nápady. Hudbu inspirující se anglickými lidovými písněmi složí Matěj Štrunc a doplní ji pohybová spolupráce Anny Korby Vanacké. Dramaturgy inscenace jsou Vojtěch Balcar a Jan Šotkovský.

Bohatě zalidněný svět románu Austenové slibuje také velké herecké obsazení. V rolích sester Dashwoodových se můžete těšit na Svetlanu Janotovou jako Elinor a Nikol Wetterovou jako Mariannu. Jejich matku, Paní Dashwoodovou, ztvární Alena Antalová, jejich nevlastního bratra Johna Jan Valeš a jeho panovačnou ženu Fanny Evelína Studénková. Jako nápadníci sester se představí Martin Mihál coby Edward Ferrars, Jiří Mach jako Plukovník Brandon a Adam Gazdík v roli Johna Willoughbyho. Čekat na vás budou také Eliška Hladilová jako Lucy Steelová, Alan Novotný jako Lord John Middleton, Markéta Sedláčková coby Paní Jenningsová, Marta Matějová a Jakub Przebinda coby manželé Palmerovi, Lenka Janíková jako Paní Ferrarsová a Filip Fajt jako Robert Ferrars. V řadě dalších postav se ještě představí Alžběta Janíčková, Eva Jedličková, Tomáš Jiřík, Radim Tvarůžek a Miloslav Čížek.

Nenechte si tedy ujít tuto velkou a výpravnou inscenaci klasického románu Jane Austenové, který se na českých jevištích příliš často neobjevuje. Světové premiéry původní dramatizace romantické komedie o lásce, cti a společenských konvencích Rozum a cit se uskuteční 7. a 8. úno­ra 2026 na Činoherní scéně MdB.

Vstupenky jsou již v prodeji v pokladnách či online na www.mdb.cz.

(sal) Foto: Archiv MdB