Bolek Polívka: Snažme se být na straně úsměvu

Z Dělnického do Bílého domu... Je to přesně rok, co se tento americký sen po brněnsku Divadlu Bolka ­Polívky vyplnil. O to, jak se divadlu daří, jsme si povídali s jeho principálem Bolkem Polívkou a ředitelkou DBP ­Kateřinou Komárkovou.

Už se divadlo v Bílém domě zabydlelo?
BP: Přišli jsme do nového prostoru s jarem. Rychlost našeho zabydlování byla rychlejší a zázračnější než zahnízdění vlaštovek. Podařilo se nám vykuřováním až bych řekl exorcismem (vymítáním) zapudit ducha komunismu, který syrově fičel po prostorech tohoto brutalistního díla. Teď jsme my, a hlavně i diváci uvyklí a spokojení. Je nám tam dobře.

...

Po původní scéně na Jakubském náměstí se vám nestýská?
BP: No tak stýská se nám, jako každému z nás, po rodném městě, po rodném domě. Ale údělem většiny z nás je opustit rodinný dům. A pokud možno nostalgicky a něžně, se slzou v oku vzpomínat. Zkrátka řečeno: Bývá nám smutno po starém, i veselo v novém.
KK: U Jakuba máme pořád kanceláře, tedy sem mířím každé ráno.

I když sál B. Bakaly prošel kvůli divadelnímu provozu rekonstrukcí, další úpravy jste dělali o prázdninách – co vše obnášely?
KK: Nejen o prázdninách, ale i teď přes Vánoce. Úpravy byly v oblasti jevištní technologie, světelné a zvukové techniky, např. indukční smyčka pro neslyšící, zlepšení akustiky, oprava sedadel v sále...
BP: Všechny tyto práce se zdály nekonečné. Znova opakujeme: stal se zázrak.
OBA: Považujeme za důležité poděkovat našemu městu, našemu týmu a všem našim blízkým za podporu a přízeň.

Nebyl problém přenést inscenace z Jakubského náměstí do nového prostoru?
BP: Spíše technického rázu. Jeviště je přece jenom o něco menší a zázemí útlejší.

Na Jakubském náměstí dál funguje předprodej i kancelář divadla – jejich přesun do Bílého domu se neplánuje?
BP: Pokladny vlastně máme dvě. Jedna na Jakubském náměstí a druhá v Bílém domě.
KK: Spíše se prodej lístků přesunuje pomalu do online prostředí.

Působení v Bílém domě odstartovala vloni 12. dubna premiéra Ságy aneb Vizovského zázraku. Kolik nových inscenací jste dosud uvedli?
KK: Za ten krátký čas jsme uvedli čtyři nové inscenace. Kromě Ságy to byly tituly Židle, Deskový statek a Pépe.
BP: K tvorbě nových představení radostně využíváme dotaci, kterou nám poskytlo město Brno.

Můžeme se i letos těšit na Letní scénu DBP na Kraví hoře?
KK: Jako každý rok bude program velmi pestrý a sestávat nejen z představení z našeho repertoáru, ale přijede opět i Studio DVA, Divadlo Kalich, Divadlo Komediograf, přijedou Lordi i Jaroslav Dušek, a v neposlední řadě nás čekají skvělé koncerty: Javory, Szidi Tobias, Dan Bárta, Vojtěch Dyk.

Vloni v létě jste oslavil pětasedmdesát, nepomýšlíte na to, že byste si užíval důchodu?
BP: S touto otázkou vracím se k francouzštině, která neříká krutě sedmdesát pět, ale říká nadějných šedesát a patnáct. Takže optimisticky vzato mám 45 do další šedesátky. Mého důchodu si samozřejmě užívám. Vzpomeňme na klasika Louise Jouveta: Umělec, když odpočívá, tak pracuje, a když pracuje, tak odpočívá.

Elán a energii tedy neztrácíte, ale co humor? Je dnešní doba vůbec časem pro legraci?
BP: Jsou časy, kdy humor je útěchou, a časy jiné, které humor plodí. V této době je obojí pravdou. I když je čím dál těžší radostně se usmívat. Nastupuje sarkasmus, ironie, a na druhé straně barikády posměch a škleb. Snažme se být na straně úsměvu.

(jih)

Pépe.
Pavol Seriš s dcerou oživili legendu starou půl století

Její dějiny se začaly psát před půl stoletím... Tehdy uvedl svoji inscenaci Pépe Bolek Polívka poprvé v tehdejším Divadle na provázku. Posléze sklízel něžný příběh o setkání klauna, chlapce a slepice na ruinách válkou devastovaného světa úspěch po celém světě. Na sklonku loňského roku se o návrat legendy postaral talentovaný divadelník Pavol Seriš se svojí neméně nadanou dcerou Julianou – a i jejich Pépe oslovuje a dojímá diváky neméně. Scénická báseň o zrodu křehkého přátelství, které může být silnější než strach o život, a o touze vytěsnit všudypřítomné nebezpečí, je navíc svým poselstvím aktuálnější než kdy dřív. Pépe je především spojením pantomimy a klauniády, kde se hodně pracuje s gesty i rekvizitami a kostýmy. Zatímco však původní Polívkova verze byla hodně hudební, ta Serišova je více klaunská a taneční. Živá slepice ale nechybí (důležité upozornění: je o ni skvěle postaráno). Můžete vidět 10. dubna a 6. května v Bílém domě, 24. června pak na Letní scéně DBP v amfiteátru na Kraví hoře.

Biostory paroduje seberozvoj.
Dělám na to téma semináře, směje se Světlana Nálepková

„Naším dřívějším setkáním v Himalájích vzniklo skvělé spojení tří ženských, které mají více méně stejné názory na svět, na vztahy a věci kolem nás. Takže když mi holky poslaly scénář Biostory, od první chvíle jsem věděla, že je to ono," vysvětluje Světlana Nálepková, proč neváhala své herecké kolegyně Barboru Seidlovou a Nikolu Zbytovskou v inscenaci doplnit. Komedii nastudovalo Divadlo MALÉhRY v roce 2013 pod hlavičkou Divadla Bolka Polívky v reakci na „módu" různých seberozvojových kurzů, které však jen mnohdy pod údajnou pomocí zneužívají odvěké touhy lidí po spokojenosti či po zdraví.

„Hra vychází z reálného života, tedy i reálných situací. Je určena pro všechny, kdo jsou ochotni podívat se na sebe trošku z nadhledu, zasmát se...," přibližuje děj Barbora Seidlová. A Světlana Nálepková dodává: „Navíc je to trošku, vlastně hodně, parodie na seberozvoj, kterým se já sama zabývám a dělám na to téma semináře. Přišlo mi tedy dvojnásob vtipné, udělat si trošku srandu z toho, co sama provozuju." Děj Biostory se odehrává na kurzu „Hunkovy metody", kde se výživová poradkyně na mateřské dovolené (Barbora Seidlová), psychiatrička (Světlana Nálepková) a zubní hygienistka (Nikola Zbytovská) snaží nalézt samy sebe. A co znamená BIO v názvu? Být In Okamžitě nebo Bohužel I Okraden? Nebo něco úplně jiného?

Nejbližší reprízy jsou v Bílém domě na programu 8. dubna a 21. května 2025.

Na co vyrazit do Divadla Bolka Polívky:

Co dělají popravčí, když přijdou o zaměstnání? I tom pojednává inscenace Kati plná černého humoru a šibenic, kterou režijně připravil Ondřej Sokol pro Divadlo Bolka Polívky. Do Velké Británie 60. let se můžete vydat 9. dubna, 5. května či 1. června, hrají Petr Halberstadt, Jaromír Dulava, Petr Fiala i Bolek Polívka.

Mimořádné a strhující herecké výkony Martina Huby a Jiřího Dvořáka jsou ozdobou kritiky i diváky oceňované inscenace Oheň a popel o rozporuplném vztahu dvou mužů, kteří se ocitají na sklonku svých životů. Uvidíte 14. dubna, 1. května a 11. června.

Výpravou do české minulosti, jež by mohla být omluvou naší současnosti, je pak třeskutá komedie Deskový statek s bravurním Janem Kolaříkem v hlavní roli. Přesvědčit se, že intriky a kupčení patřily do politiky před sto lety stejně jako dnes, můžete přijít 18. a 28. dub­na, 27. a 29. května nebo 8. června.

Mindgame – Líbezné vyhlídky, to je divadelní thriller, při kterém zapomenete i dýchat. Protože když se autor detektivních románů pokouší získat rozhovor se sériovým vrahem, ukáže se, že nic není tak, jak se zdá... Hrají Petr Halberstadt, Miroslav Etzler a Pavla Vitázková. Hraje se 26. dubna.

Strhující herecký duet o lidské opuštěnosti, ale také o nikdy nekončící naději... Šest tanečních hodin v šesti týdnech s Chantal Poullain a Martinem Krausem. Hraje se 27. dubna a 24. května.

A Besídka 2025 na konec: 30. dubna se můžete pobavit s Milanem Šteindlerem a jeho kolegy a kolegyněmi z Divadla Sklep při písničkách a scénkách s nezaměnitelným humorem legendární pražské scény.




Hraje se v Bílém domě na Žerotínově náměstí. Více informací na stránce www.divadlobolkapolivky.cz,  kde si lze zakoupit vstupenky. Ty je možné si pořídit rovněž v pokladně na Jakubském náměstí 5 ve všední dny od 10 do 16 hodin, nebo ve večerní pokladně v Bílém domě od 17 do 19 hod.

Galerie u dvou Polívků: Vychutnejte si výtvarné (a jiné) umění v pohodě kavárny

Foyer před uzavřeným divadelním sálem v sídle Divadla Bolka Polívky na Jakubském náměstí se změnilo v Galerii u dvou Polívků. Neslouží ale jen výtvarnému umění, konají se tu také komorní akce, ať už přednášky či divadelní představení. A hlavně: ve všední dny od 9 do 20 hodin funguje prostor jako útulná kavárna, kam lze zavítat na šálek kávy nebo čaje či sklenku vína. Lze tu nejen relaxovat přímo v hektickém středu města nebo se setkat s přáteli, ale vzhledem k přístupné wi­‑fi také v klidu pracovat.

Až do 22. dubna přitom můžete obdivovat obrazy brněnského výtvarníka Jana Dungela.

Vernisáž 23. dubna pak zahájí výstavu dalšího brněnského umělce – Valéra Kováče.

Nedožité 81. narozeniny Karla Kryla připomene 12. dubna v Galerii u dvou Polívků hudební večer. Minikoncert Luďka Minky s příznačným názvem Krylovky se stane poctou tomuto legendárnímu písničkáři.

(sal, foto: David Konečný, Jiří Salik Sláma, Petr Hrubeš, archív Divadla Sklep, archív DBP)