Staré boty v novém designu: krpce z pneumatik či ořechové nazouváky

Znáte je (jako) své boty? Možná budete překvapeni, jakou podobu obuv v historii měla a především, jak mohou střevíčky, kozačky či tenisky inspirovány právě tradicí vypadat, když se jejich autory stanou mladí designéři... V každém případě si obujte něco pohodlného a „vyšlápněte" si do Dietrichsteinského paláce na Zelném trhu na výstavu Boty. Odraz tradice. Mimochodem, k vidění je tu na 70 párů bot.

Výstava zahájená v polovině října se stala vyvrcholením společného projektu Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. „Chtěli jsme zpřístupnit veřejnosti málo známý a dosud samostatně nevystavený, ale velmi atraktivní fond tradiční a dobové módní obuvi z naší sbírky a ukázat jím inspirované tvůrčí výstupy studentů všech ročníků ateliéru Design obuvi. Dlouhodobě rozvíjíme koncept Tradice a design, v jehož rámci doklady lokální a národní paměti, schraňované v našich fondech, mohou sloužit i jako inspirační zdroje pro rozvoj současné kultury, designérskou či módní tvorbu nevyjímaje," říká kurátorka Gabriela Rožková z Etnografického ústavu MZM.

Studenti a studentky ze Zlína tak pracovali s konkrétními sbírkovými předměty z muzejní sbírky. „Zda bude jejich inspirací materiál, forma, způsob řemeslného zpracování, výzdobné prvky, příběh nositele či celkový dojem z muzejního objektu, to jsme již ponechali zcela na nich. Jediné pevné zadání znělo: „vytvořit celý nositelný pár obuvi ve vlastním velikostním čísle autora, aby boty mohl sám otestovat," upřesňuje Gabriela Rožková.

Boty pro všechny a pro každou příležitost

Kordybánky, šlifre, střívjata, brynelky, lazórke, shrnovačky, vrapenice nebo třeba krabůvky, hóšuche, šópáke či picórové střevíce. To vše a mnoho dalších jsou lokální názvy obuvi, která se stala odrazovým můstkem pro neotřelé nápady a zpracování. Na začátku bylo z fondu vytipováno na čtyřicet párů, vybraných tak, aby nabízely mužské, ženské i dětské boty ze souboru tradiční i dobové módní obuvi. Kritériem při výběru byla také regionální, materiálová, střihová a technologická rozmanitost.

Na kolekci pracovali mladí designéři mezi třemi až šesti měsíci. Vznikla různorodá obuv od minimalistických nazouváků, jejichž podešev je vymodelovaná pomocí 3D technologií a vyfrézovaná z krásného ořechového dřeva, efektních vysokých bot inspirovaných muzejními krpci vyrobenými z náhražkového materiálu – pryžové duše pneumatiky, až po designové šněrovací polobotky z recyklovaných usňových a textilních materiálů, které kladou důraz na v současnosti akcentovaný ekologický přístup k obuvnické výrobě či zajímavé tenisky zdobené prošíváním, které vycházejí z dobové dětské domácí obuvi zhotovené ze zbytků někdejších brněnských textilních továren.

V jednom ze dvou sálů v přízemí Dietrichteinského paláce, v nichž je výstava instalována, se fiktivní nositelé vystavované obuvi, ať už té tradiční nebo naopak moderní designové, stávají účastníky hodové zábavy. V druhém návštěvníci mohou na vlastní oči vedle sebe porovnávat, jak konkrétní historickou předlohu přeměnil podle vlastních představ mladý návrhář nebo návrhářka. A zatímco některá obuv připomíná spíš extravagantní umělecké dílo (a od svého nositele by vyžadovala i trochu odvahy), jiné z párů vyloženě lákají k obutí... Vtip a nadhled projevili studenti i v názvech a popisech svých bot. Těšit se tak můžete například na dámské kozačky „Folklórní rajda" nebo dámské vysoké boty „Kôň náš každodenný", které jsou rovněž symbolickou poctou všem ořům světa...

Vystavené předměty jsou doplněny o informace přibližující proces vzniku nové obuvi, její cestu od inspirace a návrhu až ke konkrétní realizaci, nechybí ani údaje k obuvi historické, vystaveno je i dřívější ševcovské náčiní. Připomenout na panelech si můžete rčení a přísloví, spojená s obuví, ale také se seznámit s „odbornou" terminologií. Víte, například co byly nebo jsou vokolek či dratva? A napadlo vás, odkud asi vzala svůj původ česká příjmení jako Ševčík nebo Ševeček?

Pro zájemce bude do konce letošního roku k dispozici katalog s odbornou textovou částí, druhou část tvoří fotografie exponátů s krátkým komentářem.

Výstavu doplní po celou dobu konání průběžně bohatý doprovodný program, na jehož návrzích i realizaci se podíleli studenti ateliéru Arts Management FMK UTB. Zahrnuje drobné rukodělné aktivity v rámci výstavního prostoru, prvky podávající zpětnou vazbu designérům i autorům výstavy, panelovou diskuzi se současnými obuvníky a návrháři obuvi, komentované prohlídky, tvořivou dílnu s výrobou vlněné obuvi zapiastkovou technikou apod.

„Projekt je přínosem pro obě strany. Studentům a designérům umožňuje prezentovat nabyté znalosti, dovednosti a dosavadní zkušenosti vtělené do designových objektů v reálném světě a kriticky reflektovat na základě ohlasů i návštěvníků výstavy jejich praktické i estetické dopady. Za muzeum jsme si díky spolupráci vyzkoušeli nové přístupy také k samotné k podobě výstavy, která, jak bude pro návštěvníky atraktivní a přiláká širokou veřejnost," věří Gabriela Rožková.

Přáním autorů je, aby výstava poskytla návštěvníkům pohled na obuv jako na dílo, které může být nástrojem kulturního vyjádření a současně odrážet dlouhou historii její řemeslné výroby. Zdůrazňuje důležitost zachování obuvnických tradic u nás a zároveň oslavuje inovace v designu, které obohacují a ženou kupředu tento tradiční průmysl. Stává se platformou pro dialog mezi minulostí a současností, který zdůrazňuje spojitost mezi tradicí a současným designem.

Výstava vznikla na základě institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace poskytované Ministerstvem kultury (DKRVO, MK000094862).

(sal)
Foto: Marie Zdráhalová, UTB, a Jan Cága, MZM