Z Kraví hory až za horizont událostí

Ve dne v noci, covid necovid, zima nezima, Hvězdárna a planetárium Brno nikdy nespí! S prvními paprsky Slunce už nad ní poletuje dron, aby vaše ráno zpestřil neotřelým pohledem na probouzející se jihomoravskou metropoli. Přes den ožívá přívalem dětských i dospělých návštěvníků v digitáriu a v době, kdy už se Brno pozvolna ukládá ke spánku, míří její dalekohledy ještě stále k hvězdnému nebi. A co když má výjimečně zavřeno? I pak v ní panuje čilý ruch a její digitální srdce bije o sto šest! Jinak řečeno, tým hvězdárny pro vás připravuje nový proud chytré zábavy.

„Prožíváme turbulentní dobu, hvězdárnu lze ale stále navštívit. A to jak fyzicky, tak i virtuálně," komentuje pozvánku Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „V digitáriu, našem divácky nejvděčnějším sále ukrytém pod obří kopulí, uvádíme animované představení Kouzelný útes 3D pro nejmenší diváky a také pořad pro starší děti i jejich rodiče Vesmírné oázy 3D. Současně jsme uvedli i zcela nový formát – naživo hrané představení s loutkami Pejsek a kočička letí ke hvězdám."

Pohádkový, vskutku vesmírný, ale i báječně praštěný příběh o pejskovi a kočičce, kteří se v raketě vyrobené z vlastního domečku vydají ke hvězdám, je poslední novinkou brněnské hvězdárny. Dětští diváci se v ní setkají s řadou nebeských souhvězdí – třeba protivným Drakem, dobráckým Velkým psem, krákorajícím Havranem nebo lechtivou Velrybou. Zjistí, kam zmizelo souhvězdí Kočky a k čemu je dobrá pštrosí prachovka. Příběh ozvláštněný pestrými animacemi nad hlavou diváků připravili přímo pro brněnské digitárium Vlastimil Peška, Jaroslav Milfajt a Petr Hloušek.

Vesmírné oázy 3D pátrají po stopách vody – životodárné tekutiny – v blízkých i odlehlých zákoutích Sluneční soustavy. Po vodě se budete pídit uvnitř hlubokých měsíčních kráterů, v žíravé výhni Venušiny atmosféry, v pouštích marsovských planin i na zamrzlých družicích Jupiteru a Saturnu. Budete se vznášet nad gigantickými ledovými příkrovy, utajenými oceány i mezi vodní tříští podivuhodných kryovulkánů.

Kouzelný globus 3D je o dobrodružství, které by chtěl zažít snad každý! Malá, zvědavá Mia na prázdninách u dědečka objeví v podkroví záhadný astronomický přístroj, jenž vlastní její výstřední strýček Edmund. Brzo se ukáže, že není na okrasu, ale že se s ním může ovládat celá planeta Země! Právě k tomu strýc Miu přiměje: ta si však dobře uvědomuje, že měnit roční období není jen tak. Proto se rozhodne Edmunda neposlechnout! Jak to asi dopadne?

Stačí kliknout na www.hvezdarna.cz  a vydat se na cestu.

Stroj na zázraky se představí ve vlastním dokumentu

Nová budova Hvězdárny a planetária Brno oslavila v listopadu loňského roku desáté narozeniny! Deset let je dlouhá doba i z pohledu astronoma. Jen si to představte. Od listopadu 2011 do listopadu 2021 uletěla planeta Země 9,3 miliardy kilometrů. Každým lidským tělem proletělo 315 miliard trilionů neutrin – a v každém z nás se v průměru zachytila jen dvě z nich! Slunce zhublo o 1 trilion kilogramů, což je s ohledem na jeho velikost ale zanedbatelně málo. A třeba rychlost rotace naší planety se zpomalila o 0,0002 sekundy. V rámci oslav vznikl dokument Radovana Lipuse s Davidem Vávrou – Stroj na zázraky, který je k volnému zhlédnutí na www.hvezdarna.cz/stroj-na-zazraky

Sedmikrásky on-line naladíte každou neděli

Sledujte dění na Hvězdárně a planetáriu Brno z pohodlí svého domova. Na Facebooku najdete nekonečný proud informací o dění na Kraví hoře i zbytku přilehlého vesmíru. Na YouTube kanálu uvádíme záznamy přednášek i dokumenty o výjimečných brněnských vědcích. Každou neděli se vysílají Sedmikrásky on-line, talk show Jiřího Duška, Jiřího Kokmotose a Michala Oklešťka o všem, co souvisí s vesmírem. Přímo do vašich e-mailových schránek také může tu a tam připlout astronomický zpravodaj.

Večery pod lampami v Brně očima odborníků

Hvězdárna a planetárium Brno se dlouhodobě věnuje problematice světelného znečištění. Novinkou je mapa osvětleného Brna a svižný dokument diskutující tento novodobý fenomén. Stačí kliknout na www.hvezdarna.cz/nocni-brno.

Bleší převalení i slepičí krok očima astronomů

Na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. – Tak zní jedna z tisíce pranostik, ale současně jedna z mála, co má reálný astronomický podtext. Doopravdy? Podívejme se na toto sdělení očima hvězdářů. Proč právě těch? Protože snaha o co nejpřesnější měření času byla vždy jednou z výlučných disciplín astronomie.

Pro úplnost se musíme vrátit ještě o kousek zpátky a odříkat si zkušenosti našich předků posloupně v celku: Na Boží narození o bleší převalení, na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o tři kroky dále, na Hromnice o hodinu více. Odpíchněme se od zimního slunovratu, který nastal v úterý 21. prosince 2021 v 16 hodin 29 minut středoevropského času. Ten den v Brně Slunce nad obzor vyšlo v 7 hodin 45 minut, aby zapadlo v 15 hodin 57 minut. Dodejme přitom, že se tyto události počítají jako okamžiky, kdy vrchní kraj kotoučku Slunce přechází přes vodorovný horizont. Jedná se tedy o idealizaci – v reálu se naše denní hvězda nad obzor vyhoupne později (stíní ji vzdálené kopce) a zapadne o něco dříve.

Nicméně, pohybujme se v ideálním světě. Takže v úterý 21. prosince 2021 se Slunce pod obzorem nacházelo přesně 15 hodin 48 minut 11 sekund. Den předtím byla noc o 4 sekundy kratší, den poté o jednu sekundu. Následně se začaly dny opět prodlužovat. Nejdříve téměř neznatelně, pak stále zřetelněji. Ostatně také nám to připomíná pranostika: „Na svatého Tomáše nejdelší noc je naše."

První část sdělení – „Na Boží narození o bleší převalení" – se vztahuje k 25. prosinci 2021. Slunce vyšlo v 7:47 a zapadlo v 15:59, takže den trval přesně 8 hodin 12 minut a 31 sekund. To je o 42 sekund déle než o zimním slunovratu. Bleší převalení tedy dle pranostiky trvá 42 sekund.

Další příměr tvrdí, že na „Nový rok poskočíme o slepičí krok". V pondělí 1. ledna 2022 trval slunný den 8 hodin 17 minut 26 sekund, oproti 21. prosinci 2021 byl delší o 5 minut a 37 sekund. Za předpokladu, že slepice za jednu hodinu ujde zhruba tisíc metrů, by tedy slepičí krok měl délku sto metrů, tedy podobně jako bleší převalení. Dodejme, že ve skutečnosti se slepice jedním krokem posune zhruba o 12 centimetrů.

Šestého ledna 2022 vzpomínáme na Tři krále, kteří nás mají posunout o krok dále. Slunce bude nad obzorem 8 hodin 23 minut a 41 sekund, v porovnání se zimním slunovratem o 11 minut a 52 sekund déle. Zmiňovaný „tříkrálový krok" je tedy (časově) dvakrát delší než novoroční slepičí a patnáctkrát delší než bleší převalení.

No a pak jsou tady Hromnice. Ve středu 2. února 2022 vyjde brněnské Slunce v 7:23, zapadne v 16:51. Slunný den tedy potrvá 9 hodin 28 minut 10 sekund, takže bude v porovnání s referenčním zimním slunovratem delší o 1 hodinu 16 minut a 21 sekund.

Na Hromnice je tedy den delší ne o hodinu, ale o více než hodinu a čtvrt. Ale kdo by to počítal a hlavně kdo by to našim předkům, kteří si odvodili podobně úžasné pranostiky, zazlíval. Navíc, astronomické pranostiky, na rozdíl od meteorologických, platí dodnes!