Hvězdárna slaví šedesátiny

hvězdárnaHvězdárna a planetárium Brno v polovině října oslaví 60. narozeniny. Kromě několika nových představení v digitáriu se návštěvníci mohou těšit na drakiádu, dýňodlab a budkiádu. Vznikla také speciální www stránka http://historie.hvezdarna.cz, na které je zdarma ke stažení publikace o pestrých dějinách hvězdárny, řada unikátních fotografií a také videodokumentů.

„Kraví horu bych si bez hvězdárny nedokázal představit. Patřím k těm, kteří vítají, že v Brně hvězdárna a planetárium už pěkných pár desítek let funguje a umožňuje nám čas od času se odtud vypravit na výlet do vesmíru – tedy aspoň pohledem nebo v myšlenkách. Po celkové rekonstrukci a vybudování digitária brněnská hvězdárna výrazně omládla, takže je ve své šedesátce ještě atraktivnější než dřív," řekl primátor města Brna Roman Onderka.

„Romantické pohledy do blízkého i vzdáleného vesmíru? Špičkové projektory? Úžasné dalekohledy? Chytré detektory? Podmanivé pořady? Ceněná architektura? Malebná Kraví hora? Velká přátelství? Korektní profesionalita? Spokojení návštěvníci? Je tohle skutečně brněnská hvězdárna? Možná ano. A možná ne. Nejlepší bude, když se přesvědčíte na vlastní oči," řekl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Ke slavnostnímu otevření metropolitní hvězdárny došlo v sobotu 16. října 1954. Tento den se nejdříve v historické zasedací místnosti Městského národního výboru (dnešního Magistrátu města Brna) sešel předseda Josef Kalášek se zástupci lidové správy, vědeckých institucí, vysokých škol, hvězdáren a účastníků konference o stelární astronomii, která právě zasedala v Brně. Jakmile skončily proslovy na Nové radnici, vydalo se procesí na Kraví horu, aby si prohlédlo novou pozorovatelnu. Výklad zajistil mimo jiné dnes populární astronom Jiří Grygar. Vydařený večer ukončila až o půl desáté hustá mlha.

Jak tehdy vlastně vypadala hvězdárna? Zvenku tak jak dnes: kopule s jednoduchou přístavbou. Za vchodem byla chodbička – vlevo s dveřmi do pokladny, vpravo se skladem a toaletou. V obou místnostech byla elektrická kamínka a do jejich prostor o rozměrech 1,5 x 3 metry se tehdy dokázalo namačkat až 14 astronomů. V hlavní rotundě byl velký dalekohled a také telurium, s nímž se demonstroval pohyb Země kolem Slunce, resp. Měsíce kolem Země. Na stěnách viselo několik obrazů vesmírných objektů. Všechno ostatní – lehátka, přikrývky, stativy – se skladovalo ve vlhkém sklepě pod pozorovatelnou.

Oslavy 60. výročí

premiéry v digitáriu
1. října 2014 – Astronom v každém z nás
4. října 2014 – Zula hlídka: Dobrodružství v čase
1. listopadu 2014 – Úsvit kosmického věku

mimořádné akce
po celý říjen mimořádné přednášky o projektu CERN
18. října 2014 – Drakiáda
19. října 2014 – cestopisné přednášky J. Kolbaby
1. listopadu 2014 – Dýňodlab a Budkiáda