Vysoký tlak v plicích krade dech i normální život

05. květen 2025

V Brně se 5. května rozzáří modrou barvou budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA. U příležitosti Světového dne plicní hypertenze upozorní na toto vážné onemocnění, které v Česku postihuje tisíce lidí. Modře nasvícené budovy mají symbolizovat jeden z příznaků nemoci – modré rty.

Plicní hypertenze postupuje pomalu a často se zaměňuje s jinými chorobami, například s astmatem. Pokud se na ni ale přijde až v pokročilém stadiu, hrozí pacientům vážné zdravotní komplikace – v krajním případě i smrt. Nemocní většinou končí v invalidním důchodu a jsou odkázáni na pomoc druhých. Současný pokrok v terapii plicní hypertenze přitom skýtá naději na kvalitnější a delší život. Důležité však je odhalit nemoc včas.

„Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba 1 % dospělé populace a ve věku nad 60 let je ještě častější," popisuje prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi. „V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá komora srdeční, protože při plicní hypertenzi dochází k její zvýšené námaze. Projevuje se to modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Pacienti také mohou vykašlávat krev a omdlévat," doplňuje prof. Jansa.

Přibližně 95 % případů plicní hypertenze souvisí s onemocněním srdce a plic. Její příčinou může být ale také plicní embolie nebo autoimunitní nemoci. Zejména v počátečním stadiu se plicní hypertenze často zaměňuje s jinými chorobami, jako je například astma. „Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí," říká kardiolog. „U pacientů po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem screeningový program, který v Česku funguje od roku 2023," doplňuje.

Asi 1 % plicních hypertenzí představuje tzv. plicní arteriální hypertenze (PAH). Ta postihuje muže i ženy ve všech věkových skupinách. Kromě zdravotních komplikací má i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 % pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší – třetí stupeň. Jen 31 % nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek. „PAH významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny," přibližuje prof. Jansa. Plicní arteriální hypertenze se léčí kombinací léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév. „Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok," přibližuje prof. Jansa. V současné době v Česku fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Klinika kardiologie IKEM a I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center," vysvětluje prof. Jansa.

Nemocným s plicní hypertenzí pomáhá i Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které v Česku existuje od roku 2005. „Organizujeme řadu společných akcí, vzájemně si vyměňujeme informace a šíříme osvětu," uvádí jeho předsedkyně Milena Kaftanová. Jednou z takových akcí je právě nasvícení významných budov u příležitosti Světového dne plicní hypertenze. Kromě Brna se 5. května modře rozzáří budovy i v několika dalších městech České republiky – například v Praze Tančící dům a budova Riverview, ve které sídlí farmaceutická společnost MSD Česká republika, nebo v Olomouci budova radnice na Horním náměstí.