Strážník odchytil sele s pupeční šňůrou, odkojil ho a pojmenoval Korina

29. září 2020

Zachránit čerstvě narozenou samičku divočáka se letos podařilo odchytáři brněnské městské policie Pavlu Antonínovi. Strážník ji během své služby našel u Brněnské přehrady, kde pobíhala ještě s pupeční šňůrou a evidentně se ztratila matce. Selátko objevil v době nouzového stavu vyhlášeného kvůli pandemii koronaviru, a pojmenoval ho proto Korina.

Strážník nejprve pečlivě prošel celé okolí, aby se ujistil, že bachyně opravdu není nikde v dosahu. „Mládě mě hned začalo následovat, očividně hledalo ochranu. Možná ho od maminky oddělila překážka v cestě, například obrubník, spadlý kmen nebo pařez," zamýšlí se Pavel Antonín.

Sele vyhledávalo strážníkovu blízkost a když se k němu sehnul, ihned se k němu přitisklo a snažilo se zahřát v jeho náruči. Devítisetgramové mládě opatrně naložil do odchytového vozidla a převezl ho do útulku. Tam mu společně s kolegy zajistili pravidelný pitný režim a ošetřili pupeční šňůru.

„Veverčí táta" znovu zasahuje

Korinu si Pavel Antonín vzal domů, kde ji kojil náhražkou mateřského mléka. „Do kojenecké láhve se namíchá neslazené kondenzované mléko napůl s heřmánkovým čajem. Je dobré přidávat i rozpuštěný hroznový cukr, aby mělo sele dostatek energie," vysvětluje strážník odchytové služby.

Po čtvrt roce převezl šestikilové prasátko na kontrolu k veterináři. Ten potvrdil, že je zvíře ve vynikající kondici, a strážník ho tedy mohl umístit do obory nedaleko Brna. Tam má zajištěnou péči a chodí se na něj dívat třeba rodiny s dětmi. „Když na Korinu zavolám, hned se se mnou běží přivítat," líčí Pavel Antonín.

S chovem a krmením opuštěných mláďat má bohaté zkušenosti už z minulosti. Například v roce 2008 si mezi zaměstnanci městské policie vysloužil přezdívku Veverčí táta, když opečovával dvě malé veverky. Dokrmování potřebovaly po dvou hodinách a strážník jim musel masírovat břicha. Suploval tím péči matky, která malým veverkám břicha olizuje, aby stimulovala trávení.

Veverčí sourozenci vypadli z hnízda v lužáneckém parku. Přechodné útočiště měli v zakryté přepravce u recepce v útulku, strážníkovi však s oblibou zalézali do rukávů a uniformou šplhali až za krk. Když Toník a Empík dostatečně vyrostli a zesílili, pustil je Pavel Antonín do přírody. Podobně odchoval i tři kuny.

Žije prací, předává zkušenosti

U Městské policie Brno pracuje Pavel Antonín již od roku 1994. Z toho sedmnáct let je jeho působištěm právě odchytová služba. Strážník se od mládí zajímá o zvířata, a podařilo se mu tak dokonale propojit svoji zálibu se zaměstnáním.

Odchytával například i exotické pavouky, hady nebo například jezevce. Svoje zevrubné znalosti a bohaté zkušenosti ochotně předává i dalším kolegům.