Mumii barona Trencka se po víc než sto letech vrátil ztracený prst

09. březen 2017

Tělesné ostatky barona Františka Trencka, slavného velitele pandurů a vězně ze Špilberku, jsou ode středy 8. března 2017 opět kompletní. Tělo je sice od roku 1749 uložené v Kapucínské hrobce v Brně, v posledních sto letech mu však chyběl palec na levé ruce. Nyní prst provinciálovi řádu kapucínů Jiřímu Štivarovi slavnostně předal ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Prst barona Trencka se vrátil zpět do Kapucínské hrobky, kde jej čeká ještě pietní pochování. „Převzetí palce barona Trencka do rukou bratří kapucínů a jeho uložení zpět do hrobky vnímáme jako událost, snad již definitivně umožní jeho ostatkům klidné odpočinutí v místě, které si sám kdysi zvolil," řekla vedoucí Kapucínské hrobky v Brně Kateřina Hlouchová. Palec levé ruky předtím stihli zkoumat antropologové. Navzdory mumifikované tkáni se jim unikátním způsobem podařilo zobrazit papilární linie, tedy získat „otisky prstů". Tým vědců palec také skenoval a zhotovil jeho virtuální 3D model. Podobný postup plánuje s celým tělem barona. Jeho model bude dokonce pohyblivý.

Ztracený prst byl dosud uložen v depozitářích Muzea města Brna na hradě Špilberku. Jeho cesta do muzejních sbírek byla složitá. „Palec zřejmě někdo Trenckově mumii uzmul na konci 19. století přímo v hrobce. Další osudy palce jsou ale nejasné. Můžeme jen spekulovat, zda krádež měla zištný nebo mystický charakter. Pro žádnou teorii nemáme dostatek důkazů," podotkl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Jisté je až to, že prst se objevil ve sbírkách Muzea města Brna, které vzniklo v roce 1904 a přejalo část sbírkového fondu z tehdejšího Františkova muzea (dnešního Moravského zemského muzea).

Odborníci u příležitosti navrácení prstu v refektáři Kapucínského kláštera představili aktuální projekt s názvem „Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka". Muzeum města Brna na něm spolupracuje s Ústavem antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a s Kapucínskou hrobkou v Brně. Do projektu se zapojila i Fakultní nemocnice Brno, v jejímž radiologickém pracovišti byla Trenckova mumie 25. února scanována. CT přístroj tam pořídil na 40 000 snímků, které už začali zkoumat antropologové. „Oddělený prst i hlava barona Trencka morfologicky odpovídají tělu mumie, čímž je s velkou pravděpodobností prokázána komplementarita ostatků tohoto slavného vojáka," uvedla Petra Urbanová z Ústavu antropologie k pochybnostem, zda prst i hlava, která je u těla uložená odděleně, skutečně patří Trenckovi.

Při plánované tvorbě virtuálního 3D modelu barona Trencka se do projektu zapojí také Katedra počítačové grafiky a designu Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Mezioborový tým brněnských odborníků už loni podobným způsobem vytvořil 3D model podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského. Práce na Trenckovi ale potrvají déle. Kompletní výsledky projektu bude v roce 2019 prezentovat Muzeum města Brna a Kapucínská hrobka v Brně – 270 let po Trenckově smrti.

(red)

Foto: M. Budíková, MuMB