Výsledky ročního výzkumu: Rapid Re-Housing ušetřil milion a půl z veřejných prostředků, většina lidí si svůj byt zvládla udržet

Výzkumný tým složený z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně představil výsledky ročního zkoumání projektu pilotního zabydlování rodin s dětmi (Rapid Re-Housing), kterým v Brně v nedávné době prošlo 50 rodin. Pilotní projekt ušetřil v Brně více než 1,5 milionu korun z veřejných rozpočtů.

Ambicí projektu bylo vyzkoušet, zda je možné ukončovat bezdomovectví rodin s dětmi poskytnutím bydlení a flexibilní podpory v podobě sociální práce a zda je toto řešení udržitelné.

„To v současné době stále nevíme. Z analýzy vyplývá, že myšlenka projektu funguje. Byl spolufinancovaný z rozpočtu města, a pokud by měl pokračovat, bude na něj nutné uvolňovat také další finance a pracovníky. Zabydlování se navíc neobešlo bez provozních komplikací a problémů. I z těchto důvodů se teprve budeme rozhodovat, zda projekt podpoříme i do budoucna a jakým způsobem. Každopádně teď máme k dispozici cenné podklady, které zcela jistě využijeme při dalším rozhodování," uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast sociální Robert Kerndl.

Celkové náklady na projekt byly 10 milionů korun. 95 % z této částky bylo zaplaceno z Evropských strukturálních fondů. Podíl spolufinancování byl 5% nákladů projektu, plánováno tedy bylo spolufinancování městem ve výši 490 tisíc korun. Na této spoluúčasti se podíleli ale i partneři. Skutečná výše spolufinancování města tak nakonec činila necelých 150 tisíc korun.

Celkem 48 (tedy 96 %) z 50 náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku. Díky tomu právě těchto padesát intervenčních rodin strávilo během 12 měsíců od nastěhování v běžném bydlení v průměru 11,8 měsíců, oproti rodinám kontrolním, které strávily v nájemním bydlení pouze 2,7 měsíce.

„Výsledky pilotního projektu jsou překvapivě dobré. 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku. Ukázalo se, že tento přístup navrací děti do rodin, zlepšuje zdravotní stav rodičů a dětí a šetří veřejné prostředky," říká Štěpán Ripka, vedoucí výzkumného týmu z Ostravské univerzity.

Cost-benefit analýza, zkoumající poměr nákladů a úspor projektu, ukázala, že každá rodina za rok od nastěhování snížila náklady veřejným rozpočtům v průměru o 31 tis. korun, což pro podpořených 50 rodin odpovídá celkové úspoře více než 1,5 milionu korun. Jeden z hlavních přínosů projektu spočíval také v tom, že děti nemusely strávit celkem 3 984 dní v ústavní a pěstounské péči.

„Já jsem teď byla na pár brigádách a mám pocit, že můžu nastoupit normálně do práce. Pořád mám dluhy a různé problémy, ale to zásadní teď nechybí – bydlení. A co je hlavní, moje dcera je teď nejspokojenější, co ji znám, ve škole ji pořád chválí, to mi dává hroznou sílu," popisuje svou zkušenost s projektem paní Zuzana, jedna z klientek.

Program je vytvořený pro osoby, které potřebují intenzivní sociální podporu, aby byly schopné opustit situaci bezdomovectví. Přístup do projektu Rapid Re-Housing měly všechny rodiny v bytové nouzi na území města Brna, které byly osloveny během Registračního týdne v dubnu 2016 (celkem 421 rodin). Nerozhodovala jiná kritéria než to, zda se rodina chce přihlásit do slosování o účast v projektu, zda je opravdu v bytové nouzi a zda je ochotna přijmout k bydlení i podporu sociální služby.

Dopady byly měřeny pomocí strukturovaných rozhovorů s pečujícími osobami a partnery po šesti a dvanácti měsících od nastěhování, a to jak u rodin intervenčních, tak kontrolních.

„Vzhledem k tomu, že při dotazování výchozího stavu se prokázala statistická totožnost intervenční a kontrolní skupiny, bylo možné průměry srovnávat, hodnoty porovnávat a sledovat i jejich kauzalitu," popsal průběh výzkumu Rostislav Staněk, statistik projektu z Masarykovy univerzity v Brně.

„Celkově jde o významný, a především nesmírně užitečný rigorózní výzkum, který může pomoci nejen zvýšit účinnost veřejné podpory poskytované rodinám vystaveným bezdomovectví, ale ovlivnit úroveň celospolečenské debaty o efektivitě veřejných opatření," komentoval výzkum profesor Štěpán Jurajda, recenzent závěrečné zprávy za Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium (CERGE-EI).

Až 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno si s podporou udržet bydlení po dobu jednoho roku. Tak vysoké číslo dokazuje, že bezdomovectví je možné řešit systémově poskytnutím bydlení a adekvátní podpory.

Doplňující informace:

Bydlení především (Housing First) se stalo inovací v oblasti sociální politiky a v posledním desetiletí se šíří v mnoha evropských státech (Skotsko, Dánsko, Francie, Portugalsko, Holandsko, Itálie a další), ale také v USA (kde byl původně vyvinut), Kanadě či na Novém Zélandu. V Brně pod jeho hlavičkou fungují dva projekty – Rapid Re-Housing a Housing First.

Inovativnost tohoto přístupu spočívá v tom, že je doprovázen výzkumnými daty z evaluačních studií či statistického ověřování dopadů zabydlení domácností bez domova. Výzkumy v USA, Kanadě a Evropě ukazují, že Bydlení především všeobecně ukončuje bezdomovectví u nejméně osmi lidí z deseti, a to napříč různými skupinami lidí bez domova.

V České republice bylo v roce 2015 okolo 68 500 lidí bez přístřeší, z toho přes osm tisíc nezletilých. Podle dat MPSV z roku 2016 žilo 118 500 lidí, včetně dětí, v nejistém či nevyhovujícím bydlení. Počet osob pobírajících doplatek na bydlení se mezi lety 2010 a 2014 ztrojnásobil z 23 500 na 74 000 domácností. 8 900 rodin pobíralo v roce 2014 doplatek na bydlení na ubytovnách, v azylových domech či v jiných institucích, z toho v 80 % byla dávka vyplácena na ubytovny. Z průzkumu situace na ubytovnách bylo zjištěno, že 47 % ubytovaných žilo v minulosti v nájemním bydlení, 17 % u rodičů, 8 % ve vlastním bydlení a 27 % v jiném typu ubytování. Podle zprávy Deloitte z roku 2013 byl hlavním důvodem setrvávání na ubytovnách nedostatek financí na kauci a zaplacení nájmu.