Město podpoří vznik pamětní desky docenta Kříženeckého

Vědec a pedagog docent Jaroslav Kříženecký (1896–1964) se dočká v Brně, kde dlouhá léta žil a působil, pamětní desky. Umístěna bude na fasádě domu na Sušilově 774/11, kde Kříženecký prožil více než čtyři desetiletí. Brněnští radní schválili na její realizaci příspěvek ve výši 100 tisíc korun. Vyslovit se pro musí ještě zastupitelé.

„Docent Kříženecký patří nejen k významným českým biologům, ale také k osobnostem, které nepodlehly dobovému nátlaku a navzdory perzekucím si zachovaly svou vědeckou i občanskou čest. Je nanejvýš symbolické, že si jeho osud připomínáme v letošním ‚osmičkovém' roce. Právě události roku 1948 totiž radikálně změnily jeho život," podotkl náměstek primátora pro kulturu Matěj Hollan.

Návrh vytvořit docentu Kříženeckému pamětní desku podpořila řada odborníků zastupujících například Akademii věd České republiky, Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, Moravské zemské muzeum nebo Mendelovo muzeum v Brně.

Kdo byl Jaroslav Kříženecký

Doc. Dr. Ing. Jaroslav Kříženecký, DrSc., se narodil v roce 1896 v Praze. Vědeckou činnost zahájil pod vlivem Emanuela Rádla už během středoškolských studií. Ve 14 letech publikoval první práce v oblasti entomologie.

Většina jeho vědecké práce je spojena se Sekcí pro plemenářskou biologii Zemského výzkumného ústavu zootechnického v Brně, kterou úspěšně vedl od roku 1922 až do nuceného odchodu v roce 1948. Během svého života publikoval na 650 vědeckých prací, které obsáhly celé spektrum biologie, od entomologie přes fyziologii, endokrinologii, plemenitbu zvířat, genetiku a eugeniku až po historii vědy a filozofii vědy. Zasáhl do vývoje těchto oborů nejen v českém kontextu, ale i za hranicemi. Patřil k nejlepším znalcům odkazu Johanna Gregora Mendela.

Docent Kříženecký se stal společensky nepohodlným už za nacistické okupace. Zapojil se do odbojových aktivit a byl dvakrát vězněn gestapem. Přežil jen shodou šťastných okolností díky osvobození Brna a po skončení války mu Svaz osvobozených politických vězňů udělil za jeho účast v národním odboji pamětní odznak.

V 50. letech byl znovu vězněn, tentokrát za své vědecké názory, neboť kritizoval pseudovědecké závěry stalinistického biologa Trofima Lysenka. Za „podvracení republiky" byl odsouzen k roku a půl nepodmíněného odnětí svobody.

Kříženecký si už během svého studijního pobytu v USA v letech 1928–1929 uvědomil, že u nás zaostává aplikace poznatků genetiky do zemědělství i lékařské praxe. Proto už v těchto meziválečných letech usiloval o vybudování Mendelova ústavu pro genetiku a eugeniku. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byl na začátku 60. letech (krátce po návratu z vězení) pověřen Moravským zemským muzeem, aby vybudoval genetické oddělení a Mendelovo muzeum. Jeho otevření už se však nedožil.