Nechuť ke škole? Na vině je i špatný rozvrh

Zatímco žáci se nemohou dočkat konce školního roku, učitelům a ředitelům škol nastává perné období – sestavují rozvrhy pro následující školní rok. Řada škol volí „lístečkovou metodu" a snaží se sladit možnosti vyučujících s potřebami vzdělávacího systému. Ne vždy se jim daří a studenti se pak v novém roce musí vypořádat s vyučováním na sedmou, matematikou či fyzikou v pozdních hodinách nebo příliš dlouhými přesuny mezi učebnami.

Po obědě se žákům na matematiku soustředí dost těžko, stejně jako bezprostředně po hodině tělocviku. Školy se pak potýkají s unavenými a demotivovanými žáky a učiteli. Tvrdí to David Doležel z brněnské společnosti Skolaris, která vyvinula program na tvorbu rozvrhu. Stačí zadat základní požadavky, například aby studenti neměli dvakrát jazyk ve stejný den, těžké předměty byly dopoledne, aby rozvrh neobsahoval volné hodiny, pokud nejsou třeba k přesunům mezi učebnami a do pár desítek minut software vytvoří ideální rozvrh. Ten vyhovuje jak učitelům, tak žákům.

„Každý rozvrh je kompromis. Dobrý software však dokáže vytvořit rozvrh, který žáky a učitele udrží soustředěné a zbytečně je nevyčerpává nesmyslným řazením předmětů nebo přesuny," říká Doležel, CEO a spoluzakladatel Skolarisu, který se zkoumání a tvorbě rozvrhů věnuje i v rámci projektu nizozemské Univerzity v Twente.

„Motivovat žáky a udržet jejich pozornost v odpoledních hodinách je o dost složitější," přiznává ředitel brněnského Gymnázia Vídeňská David Andrle, který matematiku učí. „Na druhou stranu není možné odučit veškeré matematické hodiny dopoledne."

Při tvorbě rozvrhů musí vedení školy zohledňovat celou řadu parametrů jako počet hodin, které náleží jednotlivým předmětům nebo nutnost přesouvat se mezi učebnami. Na řadě škol se přitom stále rozvrhy tvoří ručně. „Je to velmi komplexní proces, který představuje až týden práce pro několik lidí," říká Michal Krebs, pedagog ze základní školy v Lysé nad Labem, který se na tvorbě rozvrhů podílí. „Lístečková metoda" podle něj ovšem kromě časové náročnosti také často vede ke zmatkům a konfliktům v rozvrhu.

Důležitost kvalitního rozvrhu pro přístup studentů a učitelů zdůrazňuje i školní psycholožka Veronika Pořízková ze základní školy Vedlejší v Brně. „Není například vhodné řadit hodiny typu matematiky na sedmou ranní nebo na konec vyučování, kde je soustředění studentů slabší. Může to pak vést k nechuti a odporu k předmětu, na který třeba žák i má vlohy. Vyučování na sedmou bych pak zrušila úplně," říká.

Rozvrhy na vyšších stupních škol určují i umístění tříd na jednotlivé hodiny. Kvůli neustálým přesunům se pak často stává, že třída netráví mnoho času ve své kmenové učebně. „Pro žáky je důležité, aby měli třídu, ve které tráví čas, kterou si mohou vyzdobit a považovat za vlastní. Přispívá to ke způsobu, jakým školu vnímají a jak se s ní identifikují," popisuje Pořízková.

Dobrý software na tvorbu rozvrhů přitom podle Michala Krebse dokáže většinu z těchto překážek překonat. „Se softwarem od Skolarisu dokáže kvalitní rozvrh vytvořit jeden člověk během jednoho dne, přitom je bez konfliktů a podle zadaných parametrů," tvrdí. Ten pak také lze snadno upravovat podle aktuálních potřeb a změn.

(red)