V sobotu začínají Dny elektronové mikroskopie. Brno pokřtilo tramvaj po jejím průkopníkovi

Ulice Brna brázdí od pátku 9. března tramvaj pokřtěná po průkopníkovi elektronových mikroskopů Arminu Delongovi. Před šedesáti sedmi lety v Brně pod vedením profesora Aleše Bláhy společně s Vladimírem Drahošem, Ladislavem Zobačem a konstruktérem Janem Speciálným sestrojili první československý elektronový mikroskop. Nyní po Delongovi, který působil jako dlouholetý ředitel Ústavu přístrojové techniky Československé akademie věd, město Brno pokřtilo tramvaj.

Profesor Armin Delong, držitel Ceny města Brna a laureát Národní ceny vlády České republiky Česká hlava, zemřel na podzim loňského roku. Jeho odkaz však v Brně stále žije. „Brno je mekkou elektronové mikroskopie, a to především díky šikovným místním vědcům a inženýrům. Pana profesora Delonga i jeho práce si nesmírně vážím. Rozhodli jsme se vzdát mu v letošním roce hold prostřednictvím jedné z tramvají, která bude věnována elektronové mikroskopii a ponese jméno tohoto významného vědce a osobnosti spjaté s Brnem," uvedl náměstek primátora města Brna Jaroslav Kacer.

Gesta města Brna pojmenovat tramvaj po vědci Delongovi si váží i jeho rodina. „Můj otec byl denním uživatelem městské hromadné dopravy, takže by z pojmenování tramvaje po něm a jejímu věnování elektronové mikroskopii měl radost. Denně ráno vyjížděl prvním trolejbusem od nás z domu a přestupoval na tramvaj směr laboratoře a vracel se kolem páté odpoledne až do svého onemocnění v devadesáti letech," sdělila dcera Delonga profesorka Silva Macková.

Rozmach elektronových mikroskopů, který v padesátých letech minulého století odstartoval i Delong, nadále pokračuje. Každý třetí elektronový mikroskop je vyroben v Brně a na vývoji téměř každého z nich se podílí absolventi Ústavu fyzikálního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Díky těmto přístrojům vědci odhalují spoustu neprobádaných oblastí, zkoumají viry, hledají způsoby léčby rakoviny, cesty, jak bojovat s Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. Mikroskopy jsou využívány také v kriminalistice k odhalení stop střelného prachu. Rastrovací elektronový mikroskop je nepostradatelným nástrojem i v ekologii. „Studium nanotechnologií má velkou budoucnost. Naši absolventi jsou schopni rychlé adaptability v nejrůznějších oblastech fyziky a inženýrství a mohou být rovněž platnými členy týmů zaměřených například na oblast biologie, chemie či lékařství," vysvětlil použití elektronových mikroskopů ve vědě profesor Jiří Spousta z Ústavu fyzikálního inženýrství Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Elektronové mikroskopii se začínají v Brně věnovat i na středních školách. Například na Biskupském gymnáziu Brno probíhá kroužek elektronové mikroskopie, kde se studenti učí teorii i obsluhu elektronového mikroskopu.

DNY ELEKTRONOVÉ MIKROSKOPIE
Výzkumné ústavy v čele s Ústavem přístrojové techniky Akademie věd ČR, vědeckým centrem CEITEC, univerzitami a třemi významnými výrobci Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments tvoří v Brně páteř unikátního ekosystému v elektronové mikroskopii. Přiblížit elektronovou mikroskopii laické veřejnosti se rozhodli zástupci byznysu, akademické sféry, vědecko-popularizační instituce, místní i regionální samospráva. Prostřednictvím Dnů elektronové mikroskopie budou všem zvídavým zájemcům pootevřeny dveře do unikátního, až milionkrát zvětšeného světa. Z programu, který proběhne v Brně od 17. do 23. března a je zdarma, si vybere každý. V rámci programu Dnů elektronové mikroskopie lze například navštívit největší laboratorní čisté prostory v České republice. V laboratořích CEITEC pracují vědci z celého světa s těmi nejvyspělejšími technologiemi a mikroskopem velkým skoro dvě patra. Zajímavé exkurze nabízí také Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR nebo výrobce Thermo Fisher Scientific. Rodinám s dětmi je určen program přednášek a dílen ve VIDA! science centru, hvězdárně nebo v Technickém muzeu v Brně. Detailní program akce naleznete na dem.brno.cz.  

(red)