Instalace s prvky videomappingu připomene II. světovou válku

do 6. 9. 2015
hrad Špilberk, barokní kaple

„V zahradě Starobrněnského kláštera na jižním svahu tento týden rozkvetly mandloně. Tři vysoké stromy jsou posety bílými květy, které zvláště v slunečních paprscích se tak krásně vyjímají ve svém okolí, že budí pozornost," stálo ve zprávě brněnských novin na začátku dubna 1945. Naděje byla na sklonku války cítit všude. Tento nenápadný novinový článek dal jméno i novému projektu Muzea města Brna. Instalací s prvky videomappingu s názvem „Na Starém Brně kvetly mandloně" se muzeum připojuje k vzpomínkovým akcím v rámci 70. výročí konce II. světové války.

Hrad Špilberk je jedním ze symbolů II. světové války v Brně, obzvláště se to týká barokní kaple na Špilberku. Historie kaple Nejsvětější Trojice sahá do roku 1693, kdy ji nechal zřídit tehdejší velitel špilberské pevnosti. Až do vzniku Československa se v kapli sloužily mše, buď pro vězně, nebo pro vojenskou posádku, podle toho, k jakému účelu zrovna Špilberk sloužil. Za I. republiky pak již kaple byla součástí prohlídkového okruhu pro veřejnost, a to až do března 1939, kdy pevnost převzala německá okupační správa.

Při preventivní zatýkací akci Albrecht I. na začátku války byla řada významných brněnských osobností, skutečných či domnělých odpůrců režimu, umístěna přímo do barokní kaple. Po několik dní pobývali ve stísněných podmínkách, v noci spali na slamnících rozložených i na oltářních schodech nebo v kazatelně. Ačkoliv většina předpokládala, že budou brzy propuštěni, byl pro ně Špilberk jen přestupní stanicí; mnozí byli dále posláni do Buchenwaldu či Dachau, někteří se již domů nikdy nevrátili.

Němci využívali Špilberk jako vězení do léta 1940, poté začala rozsáhlá přestavba hradu na vzorové kasárny. Z barokní kaple byla odstraněn mobiliář, výzdoba i bohoslužebné předměty, zmizela kazatelna i dřevěná oratoř, nadále byla využívána jako vojenská slavnostní síň plná nacistických symbolů; hákového kříže, říšské orlice či Hitlerovy busty. Nacistická výzdoba byla po válce zakryta a později částečně odstraněna. Po válce zde byl vybudován památník II. odboje, jehož součástí byly i šibenice z neblaze proslulých Kaunicových kolejí. V 60. letech zde pak byla instalována expozice ostře protinacistických fotomontáží Johna Heartfielda; díla byla jím osobně vybrána a instalována speciálně do prostor kaple, do kontrastu s dochovanými fragmenty nacistické výzdoby.

Pro připomínku II. světové války byla proto záměrně zvolena barokní kaple. V dotykovém digitálním stole si návštěvníci budou moci prohlédnout fotografie z německé přestavby Špilberku z let 1940 až 1941, podobenky špilberských vězňů, ale i snímky z osvobozování Brna či z vernisáže Heartfieldovy expozice. Atmosféru pak dokreslí zbytky kovové busty Adolfa Hitlera i znovu vystavené šibenice z Kaunicových kolejí. Videomapping pak přiblíží události odehrávající se přímo v kapli. Hra světla, zvuku, obrazu a symbolů návštěvníka provede pocity bezmoci a nejistoty, které v kapli zažívali vězni před více než 70 lety, i pocity naděje, kterou lidé hledali i v nejzazších koutech svého nitra i v sebemenších detailech okolního světa. Třeba v kvetoucích mandloních, v časech blížícího se konce války. (sal)