Někdy v sukni. Umění 90. let

7 .2. –18. 5. 2014
Moravská galerie v Brně / Uměleckoprůmyslové muzeum, přízemí a Camera, Husova 14

Konečně se dají dějiny českého výtvarného umění vyprávět bez umělců. Výstava Moravské galerie v Brně představuje tvorbu žen umělkyň, které se prosadily v devadesátých letech minulého století. V přízemí a v prvním patře Uměleckoprůmyslového muzea lze vidět šedesát exponátů — klíčových děl své doby — od čtrnácti českých umělkyň.

Do roku 1989 se ženy v rámci českého výtvarného umění pohybovaly spíše v pozici solitérních osobností ve stínu svých mužských kolegů. V 90. letech se na české scéně v rychlém sledu prosadilo několik generací umělkyň, jejichž tvorba přinesla nová témata, novou vizuální stránku uměleckého díla, ale i do té doby nevídanou pozici žen v rámci uměleckého provozu. Výstava Někdy v sukni je pokusem retrospektivně ukázat posun v českém umění 90. let skrze jejich díla. Je příznačné, že většina umělkyň 90. let nevyužívá klasická média, a pokud je používá, tak je výrazným způsobem přesahuje. V jejich tvorbě se objevují dvě základní tendence: konceptuální práce s objektem či instalací a průzkum různých typů technického obrazu. Pro obě tendence je typické používání nových materiálů, často pocházejících přímo z obyčejného života, a objevování témat, která se vážou k sociálním strukturám, k prožitkům každodennosti a reflexi vlastní identity. 

Výstavu doprovází publikace dokumentující tvorbu vystavujících umělkyň od roku 1990 až do současnosti. Zasazuje ji do širších sociologických a především umělecko-historických souvislostí. Obsahuje též rozhovory s jednotlivými vystavujícími, které připravily výrazné české teoretičky. Vznikla tak ojedinělá orální historie k umění 90. let. Přítomnost a minulost vizuálně propojují fotografie Alexandry Vajd, která vyfotografovala všechny zúčastněné umělkyně i teoretičky, a také architektku výstavy Pavlu Scerankovou a grafičku Adélu Svobodovou.

To, že se na přípravě projektu podílely výhradně ženy, není výsledkem nějaké feministické ukřivděnosti, pocitu, že ženy a umělkyně 90. let je potřeba takto kolektivně vyzdvihnout a pozitivně diskriminovat — naopak vychází z přesvědčení, že právě ženy na české výtvarné scéně 90. let sehrály nejdůležitější úlohu a byly nositelkami nového uměleckého výrazu.

Devadesátá léta jsou obdobím, v němž je poprvé možné napsat dějiny českého výtvarného umění bez umělců. Je to navíc období vytvářející podhoubí, z něhož vyrůstá současná výtvarná tvorba.

VYSTAVUJÍCÍ UMĚLKYNĚ:
Veronika Bromová, Milena Dopitová, Lenka Klodová, Zdena Kolečková, Alena Kotzmannová, Martina Klouzová-Niubó, Markéta Othová, Míla Preslová, Elen Řádová, Kateřina Šedá, Štěpánka Šimlová, Michaela Thelenová, Markéta Vaňková, Kateřina Vincourová

Text: pm, foto: Archív MG v Brně