Špilberk představuje dílo Antonína Širůčka

27. 2. - 30. 3. 2013
hrad Špilberk, západní křídlo, II. patro

Tvorba malíře a sochaře Antonína Širůčka je úzce spjatá s Brnem, kde žil od roku 1945 a významnou měrou se podílel na formování zdejší výtvarné scény. Řada jeho děl je k vidění v ulicích města Brna – nejznámější je asi Lovec sobů u Pavilonu Anthropos, přesto jej širší veřejnost příliš nezná. Od jeho narození uplynulo v roce 2013 sto let, proto Muzeum města Brna připravilo výstavu, která představuje jeho život i dílo. Výstava je k vidění od 27. února do 30. března na hradě Špilberk (západní křídlo, II. patro).

Antonín Širůček se narodil 31. ledna 1913 v Trávníku (dnes Kladoruby) u Letovic, v letech 1933 až 1935 vystudoval Odbornou keramickou školu v Praze a hned po jejím absolutoriu byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do sochařského ateliéru profesora Bohumila Kafky, přední osobnosti českého novodobého sochařství. Studium dokončil na prahu druhé světové války, která na šest let zabrzdila jeho tvůrčí činnost. Teprve po roce 1945 se usadil v Brně, kde nalezl správné podmínky pro tvůrčí rozvoj.

Protiváhu Širůčkových monumentálních realizací pro architekturu a pro veřejná prostranství moravských měst představuje jeho tvorba ateliérová, v níž rozvinul nevšední dar osobní imaginace, a to nejen v drobné plastice a keramice, ale rovněž v kresbě a postupně i v malbě. Získal si tím uznávané postavení jako přední člen nově utvořené Skupiny M a roku 1963 i na manifestační výstavě nazvané Konfrontace brněnských tvůrčích skupin v Domě umění města Brna.

Od té doby lze v tvorbě Antonína Širůčka zaznamenat úsilí o moderní výtvarnou koncepci. Zkušenosti, které sochař získal v malbě, specifickým způsobem uplatnil v nízkém reliéfu, jenž mu v první polovině sedmdesátých let umožnil realizovat jeho portrétní talent. Na závěr umělcovy tvůrčí dráhy se jeho podobizny přiblížily expresivnímu účinku a kulminovala i jeho tvorba monumentální. Dosažené tvůrčí výsledky, jimiž Antonín Širůček přispěl českému modernímu umění, byly vykoupeny usilovným hledáním výrazu odpovídajícího modernímu životu i aktuálním výtvarným tendencím. Neobešlo se to bez překonávání četných překážek, které se mu stavěly do cesty, ať už vyplynuly z dobových společenských poměrů nebo z umělcova nedobrého zdravotního stavu. Souběh těchto nepříznivých okolností způsobil, že se umělec pod jejich tíhou rozhodl dne 22. února 1977 svět dobrovolně opustit.

Seznam děl Antonína Širůčka v Brně a okolí:
1955 – reliéf pro Učňovský domov v Jedovnicích
1961 – plastika Lovec sobů, u pavilonu Anthropos
1964 – realizace Dekorativní plastika, Mendlovy zahrady v Brně
1974 – portrétní reliéf Bedřicha Smetany, Joštova ulice
1976 – socha Strojírenství, Šumavská ulice
1976 – socha Matka s dítětem, Brno-Bystrc
1977 – socha Mateřství, Brno Komín (závěrečných prací se již neúčastnil)

Text: red, foto: archív MuMB