Uměleckoprůmyslové muzeum se stává Panelandem

do 25. 3. 2018
Uměleckoprůmyslové muzeum

Jaký máte vztah k panelákům? Opovrhujete jimi, nebo je berete jako nedílnou součást naší bytové kultury, v níž se dá docela dobře žít? Ať už jste zastáncem toho či onoho názoru, nebo si možná nejste svým postojem jisti, neměli byste minout výstavu Paneland v Uměleckoprůmyslovém muzeu, která si tyto otázky pokládá a která vám odtajní mnohé zákulisní pohledy ze světa panelových sídlišť.

Cílem výstavy Paneland je prezentovat návštěvníkům výstavbu panelových sídlišť v 70. a 80. letech jako neopakovatelný urbanistický, architektonický i designérský experiment. Nedlouho po okupaci Československa došlo k masivnímu přesunu třetiny obyvatel do doposud neznámého prostředí, které se vymykalo dřívějším podobám bydlení. Jak se s tímto přesunem lidé vyrovnávali? Jak se jim dařilo zpočátku nehostinné prostředí zabydlovat? Jakými cestami se zušlechťovalo veřejné prostranství?

I tyto otázky budou na výstavě demonstrovány prostřednictvím archivních materiálů – fotografií, videozáznamů, dobového nábytku, designu, módy. Současně výstava okrajově postihne vývoj panelové výstavby už od padesátých let, kdy probíhaly přípravy a experimentovalo se s technologiemi, až do let devadesátých, kdy díky nové politické situaci došlo k výrazným estetickým proměnám. „Ovšem spíše než přehled vývoje panelových soustav je možné na výstavě vidět vizuální proměnu měst, specifičnost života na sídlišti, utváření životního prostoru a emoce, které s tím byly spojené," dodává kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

70. léta bude evokovat především Husákovo 3+1, typická ukázka socialistického bydlení, sektorový nábytek navržený Jindřichem Halabalou nebo dobová televizní a filmová tvorba. Nebude chybět ani umělecká reflexe fenoménu sídliště, a to jak ta kritická, tak i ta smířlivá. Velmi surově zachycovali neutěšenost sídlišť například fotografové Karel Cudlín, Jaromír Čejka, nebo výtvarník Michael Rittstein. Naopak pro mladší generaci umělců, která má s životem na sídlišti osobní zkušenost, se stalo sídliště součástí jejich identity (Tomáš Džadoň, Kateřina Šedá, Josef Bolf). 

(sal)

Foto: Archív MG, Jaromír Čejka, Jiří Horák