Za hvězdami, planetami a tajemstvími vesmíru

Hvězdárna a planetárium na Kraví hoře je místem, kde se vesmír stává zážitkem. A i když zůstává vzdálený, díky nejmodernějším technologiím máte pocit, že se dotýkáte hvězd a že jste opravdu jeho součástí... Podívejte se, co všechno Hvězdárna a planetárium Brno v nejbližších týdnech nabízí, a přijďte se podívat vzhůru.

Vydejte se na putování Mléčnou dráhou

Na jasné noční obloze se přes hvězdy táhne matný pruh světla. Je to záře miliard hvězd Mléčné dráhy, místy zastíněná mračny plynu a prachu. Nebýt planet a přelétajících družic, vypadalo by noční nebe jako neměnná dekorace. Představení Putování Mléčnou dráhou vás však z téhle příjemné iluze vyvede hned v prvních minutách projekce na klenbu brněnského digitária.

Dokonce už i úvodní zastávka stojí za to: kosmický dalekohled Gaia sestavil trojrozměrný atlas téměř dvou miliard hvězd, tedy zhruba milionkrát víc, než kolik jich uvidíte pouhýma očima. Díky jeho měřením umějí vědci simulovat minulost i budoucnost celé naší Galaxie se dvěma sty miliardami hvězd. A když se v ní všechno hýbe, dřív nebo později se něco potká.

Rušno je i v našem nejtěsnějším sousedství. Kolem Slunce se rozprostírá oblak ledových těles, který sahá do vzdálenosti půldruhého světelného roku. Ode dneška za milion let jím proletí hvězda Gliese 710 a vymění si tak s námi bezpočet komet. Kolik z nich se asi vydá na apokalyptickou cestu směrem k naší planetě?
Dojde i na exploze supernov, které kolem nás vyfoukaly takzvanou bublinu, do níž jsme vpluli před pěti miliony let, zrovna když se naši předkové stavěli na dvě nohy. Nebo na sondu Voyager 2 se vzkazem pro mimozemské nálezce. A na závěr přijde ke slovu dalekohled Jamese Webba, který od roku 2021 sbírá infračervené světlo těch nejvzdálenějších galaxií.

Od vzniku Sluneční soustavy jsme kolem středu naší Galaxie zatím oběhli asi dvacetkrát. Je nám tedy dvacet galaktických let – a i v tomhle vesmírném mládí zjišťujeme, že sousedství máme rušnější, než jsme si donedávna připouštěli. Putování Mléčnou dráhou, které se uvádí v české premiéře, je toho přesvědčivou ukázkou. Namluvil Petr Štěpán z Městského divadla Brno. Letenky na výpravu Mléčnou dráhou získáte na www.hvezdarna.cz

Děti, rozluštěte záhadu ztraceného Měsíce

Světluška, která se bojí tmy. Zvědavý dobrodruh, jenž má skutečně velké srdce. To jsou dva hrdinové příběhu, kteří rozlousknou Záhadu ztraceného Měsíce. V české premiéře jej pro nejmenší kosmoplavce uvádí digitárium Hvězdárny a planetária Brno.

Může se akvarijní rybička bát vody? Těžko říct. Jiskřička je ale světluška, která se tmy skutečně bojí. Jenže to ještě není to úplně nejhorší. Když jednou večer zmizí z oblohy Měsíc a všude nastane tma jako v pytli... veškerá legrace končí.

Do příběhu naštěstí vstoupí její kamarád Kiru, který se s ní vydá na cestu Sluneční soustavou. Oba tak poznají, že planety umí poradit, hvězdy povzbudit a že tma zas není tak strašná, když v ní člověk není sám a ví, co se děje na obloze.

Chceš ten příběh zažít taky? Tak přijď do brněnského digitária. Pohodlně se usadíš, světla zhasnou, rozhostí se tma – a to je přesně ten okamžik, kdy začne vesmírná zábava. Záhada ztraceného Měsíce pobaví děti i jejich rodiče starší pěti let. Součástí programu je komentovaná prohlídka nejnápadnějších hvězd, souhvězdí, právě viditelných planet a samozřejmě – Měsíce. Záhadenky získáte na www.hvezdarna.cz

Jeden světelný den mezihvězdné sondy Voyager

Ve středu 18. listopadu 2026 v 11 hodin 16 minut a 7 sekund středoevropského času dosáhne sonda Voyager 1 vzdálenosti jednoho světelného dne od Země. Buďte u toho spolu s Tomášem Přibylem, Pavlem Gabzdylem a Jiřím Duškem v on­‑line vysílání z Hvězdárny a planetária Brno.

V roce 1977 se na průzkum Jupiteru, Saturnu, Uranu i Neptunu vydala dvojice sond Voyager 1 a 2. Díky průletům kolem těchto obřích planet získaly takovou rychlost, že se dostaly na cestu z gravitační náruče Slunce do volného mezihvězdného prostoru. Většina vědeckých přístrojů již nepracuje (hlavně kvůli úspoře energie), avšak jeden z úkolů budou plnit následující miliardu roků. Jsou totiž vybaveny poselstvím pro event. mimozemské nálezce! Mají podobu pozlacených gramofonových desek s fotografiemi, zvuky, vědeckými daty a také pozdravy šesti desítek pozemšťanů, včetně jednoho česky hovořícího.

Výprava kosmoplavců z kontaktního centra pro mimozemské civilizace, které provozuje Hvězdárna a planetárium Brno, kvůli tomu překonala Atlantik a na americkém kontinentu vyhledala Čechoameričana, jehož hlas se před půlstoletím dostal na palubu obou mezihvězdných sond. Věta – „Milí přátelé, přejeme vám vše nejlepší!" – vyslovená Václavem Otakarem Kostrounem je od Země nejvzdálenějším záznamem mluvené češtiny. A nejen to! Odhaduje se, že gramofonová deska s touto nahrávkou vydrží vzdorovat vesmírné erozi déle, než bude existovat lidská civilizace. Více na www.hvezdarna.cz/jedenden 

(sal) Foto: Archiv HPB