Věstonická venuše slaví stovku od svého znovuzrození

Na obloze patří Venuše (obvykle) k nejjasnějším planetám. Ale ani sláva její pozemské jmenovkyně nezáří méně. Věstonická venuše totiž nezpochybnitelně náleží k artefaktům, díky nimž se i jméno České republiky, potažmo Brna, skloňuje po celém světě. „Zavítáme­‑li do kteréhokoliv zahraničního muzea, včetně například toho Metropolitního v New Yorku, najdeme tam tuto sošku vystavenou. Samozřejmě v kopii, protože originál máme v Brně, ve sbírkách Moravského zemského muzea. A jsme právem hrdi, že o ni můžeme pečovat," říká jeho generální ředitel Jiří Mitáček. Letos v červenci uplyne přesně sto let od objevu pravěké krásky v Dolních Věstonicích a právě Moravské zemské muzeum spolu s dalšími partnery chystá sérii akcí sdružených pod projekt Venuše 100.

Jak se Věstonická venuše dostala právě do Moravského zemského muzea?
Vedoucí geologického oddělení Moravského zemského muzea Jaroš, který byl členem týmu Karla Absolona, ji záhy po objevení v roce 1925 odvezl do Brna. Zde byla ukrývána např. v podzemním trezoru tehdejší Cyrilometodějské záložny, dnešního hotelu Grandezza. Traduje se také, že za druhé světové války byla zazděna ve výklenku za hromadou uhlí pod věží v Biskupském dvoře na Zelném trhu. Tuto informaci však dnes již nelze bezpečně ověřit. Ale ač se historky povídají různé, s jistotou můžeme říci, že Věstonická venuše strávila celých sto let ve městě Brně. A nepochybně také mohu prohlásit, že málokterý z více než šesti a půl milionu sbírkových předmětů našeho muzea je tak ikonický jako ona. Podle mne má potenciál stát se symbolem České republiky i ve světě. Je dokladem hloubky a významu kulturních kořenů, které lidský rod zapustil právě zde, ve středu Evropy. Zavítáme­‑li do kteréhokoliv muzea ve světě, včetně například toho Metropolitního v New Yorku, najdeme tam tuto sošku vystavenou.

Když ji každý zná, bude takovým lákadlem v rámci projektu Venuše 100?
O tom nepochybuji. Vždycky, když ji vystavujeme v MZM nebo ji výjimečně zapůjčujeme pro jiné instituce, mají návštěvníci obrovský zájem. A tentokrát ji navíc vůbec poprvé budou moci vidět tak, jak dosud ještě nikdy. Stěžejní částí projektu Venuše 100 se totiž stane stejnojmenná výstava v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu, kde samozřejmě bude její originál. Zvolená forma prezentace umožní, na rozdíl od podobných příležitostí v posledních ­letech, její prohlídku ze všech stran. Bude umístěna v trezorové vitríně na otočném stojánku a lidé tedy budou moci prozkoumat i její zadní část, která bývá skryta z důvodu ochrany figurky v originální krabičce. Dokonce ti všímaví by měli rozeznat otisk dětské prstu nad její levou hýždí.

Co všechno se o venuši návštěvníci dozvědí?
Důležitou součástí výstavy budou i informace, které zasadí nález do období lovců mamutů, seznámí s historií objevu i nejnovějšími výsledky zkoumání venuše. Teprve vloni například vědecký tým, mezi jehož členy patří také odborní pracovníci MZM archeolog Petr Neruda a Martin Oliva, publikoval výsledky několikaletého výzkumu, který probíhal ve spolupráci s brněnskou pobočkou firmy Thermo Fisher Scientific. Při něm byla Věstonická venuše prozkoumána moderní metodou nedestruktivní analýzy. Ukázalo se, že ji její tvůrce nevyrobil ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí, jak se domníval Absolon, ale surovinu získal někde v prostoru sídliště. Je vyrobená ze spraše a obsahuje jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie. Překvapivě se ale také ukázalo, že celá soška byla vyrobena z jednoho kusu keramického těsta, což vyžadovalo značnou zručnost a výtvarné cítění. Nesmírně důležitý byl i nález rozsáhlých puklin uvnitř, takže nyní naši kurátoři i badatelé přesně vědí, jak se soškou manipulovat, aby se minimalizovalo riziko poškození. Stojí za zmínku, že příchozí se seznámí i se „sestrami" Věstonické venuše, z nichž se ale zachovaly jen fragmenty, které budeme rovněž vystavovat, a to i díky spolupráci s Archeologickým ústavem Akademie věd.

Využijete při prezentaci i moderní technologie?
Na výstavě nebude chybět audiovizuální prezentace, interaktivní prvky pro děti, stejně jako možnost prozkoumat tvar venuše dotykem s využitím kvalitní kopie získané právě ze zmíněného mikro­‑CT snímkování.

Mluvíme o projektu Venuše 100, výstava tedy zřejmě nebude jedinou akcí?
Součástí projektu Venuše 100 je bohatý doprovodný program. K letošnímu výročí také Česká národní banka vydá 18. června stříbrnou minci, jež bude poté připravena k prodeji na pokladně MZM. Slavnostní předpremiéra před jeho uvedením na obrazovky čeká 20. června také film v režii Karla Špalka o tajemstvích a výzkumu Věstonické venuše. Během večera se hosté mohou těšit na scénický tanec baletu Národního divadla Brno se světelnou show a pravěkou hudbou Kryštofa Mařatky, na pódiu se objeví i herci z filmu. Po skončení akce se program přesune na Zelný trh, kde bude následovat koncert skupiny Kumbalu.

Po téměř třiceti tisících letech venuše znovu spatřila světlo světa v červenci 1925, připravujete nějaké akce i k datu objevu?
Moravské zemské muzeum připravilo na neděli 13. července 2025 celodenní bohatý program nejen pro rodiny s dětmi, ale pro celou širokou veřejnost. V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně budou připraveny aktivity jako workshop, módní přehlídka či ražení pamětních mincí, pošta Brno 2 zde dokonce zřídí krátkodobě svoji přepážku a zájemci obdrží speciálně k výročí vytvořená pamětní razítka. Určitě bych rád pozval nejen Brňany, aby si s námi přišli připomenout tento výjimečný okamžik.

Ale to pořád ještě není všechno...
Vědecký rozměr oslavám dodá v září mezinárodní konference zaměřená na problematiku výzkumu uměleckých předmětů se zaměřením na vyobrazení člověka. A na podzim výstavu Venuše 100 vystřídá jiná, jsem přesvědčený že neméně atraktivní. Mýtus velké bohyně nabídne soubor „mladších" venuší z období neolitu před 6500 lety. Tyto mladší kolegyně Věstonické venuše představují výrazný archeologický fenomén, spojený s konkrétní dobou a archeologickou kulturou, vyznačující se nejkrásnější keramikou našeho pravěku. A v našich sbírkách jsou rozsáhlé kolekce archeologických nálezů z období neolitu a eneolitu – tzv. kultury s moravskou malovanou keramikou, včetně venuše z Hlubokých Mašůvek, Střelic a z dalších lokalit.

Mimochodem, Karel Absolon bývá označován jako objevitel Věstonické venuše, ale v okamžiku nálezu v Dolních Věstonicích nebyl, je to tak?
Ano, je. Sošku v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích vyzvedl Emanuel Dania, preparátor a technický vedoucí výzkumů, které prováděl Absolonův tým mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě. Když se pak ukázalo, že soška je z pálené hlíny, teorie, že v paleolitu lidé keramiku ještě neznali, vzaly jednou provždy za své. A o tom, že při stejném výzkumu, který trval od roku 1924 až do konce třicátých let, bylo odhaleno mnoho dalšího důležitých nálezů potvrzujících pravěké osídlení, dnes vědí už jen odborníci.

Co je cílem projektu Venuše 100?
Věstonická venuše je skutečně nenahraditelný a jedinečný předmět. Chceme tak tuto „starou dámu" představit zase i z jiného pohledu, poutavě a zajímavě, především proto, abychom povědomí o tomto unikátu přenesli na další generace.

Věstonická venuše

Věstonická venuše je figura z pálené hlíny o rozměrech 111×44×26 mm, rozlomená na dvě části, bez chodidel, na temeni jsou viditelné 4 ­široké mělké vpichy a nad levou hýždí otisk dětského prstu. Jedná se o nejstarší umělecký předmět z keramiky na světě, z období lovců mamutů starší doby kamenné (paleolit – gravettien), stáří 27–29 tisíc let. Věstonická venuše byla nalezena 13. července roku 1925 v centrálním ohništi v horní části stanice v Dolních Věstonicích. Tato národní kulturní památka České republiky je uložena ve sbírce Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea pod evidenčním ­číslem DV 30000.

Další akce projektu Venuše 100

Druhý život venuše

Výstava s názvem Druhý život venuše čeká na své příznivce v Archeoparku v Pavlově a na zámku v Mikulově do konce listopadu. Je zpracovaná převážně komiksovou formou a představuje Věstonickou venuši tak, jak se v průběhu sta let objevovala v literatuře, filmu, hudbě či umění. Bude zde vykreslen i mediální obraz venuše, který se za dlouhé roky formoval, včetně např. úryvků z reportáží, které mapovaly enormní zájem při převozu a prezentaci jejího originálu.

Venuše stokrát jinak

Ve spolupráci s městem Brnem byla zahájena na základních školách soutěž o nejkrásnější ztvárnění Věstonické venuše s názvem Venuše stokrát jinak určena žákům 5.–9. ročníků. „Mohou jít cestou co nejvěrnější kopie originálu nebo se rozhodnout stvořit Venuši 21. století, mohou při tom použít jakoukoliv techniku," upřesnila primátorka města Brna Markéta Vaňková. Termín pro odevzdání soutěžních výrobků je 30. 5. 2025 na adrese Zelný trh 6, 602 00 Brno. Komise složená z odborníků a významných osobností vybere maximálně 100 nejzdařilejších, které budou vystaveny v Moravském zemském muzeu.

(jih)