Pavlína Žilková: Imunitu podpoříte pestem z bršlice nebo smoothie z kopřiv

I ta babička stará je veselejší zjara, říkávala alespoň ta moje. Faktem je, že na odchod zimy čeká většina z nás s vírou, že s teplejším počasím se vrátí i energie. Jak ale restartu pomoci, jak nakopnout imunitu i bez drahých ‚všehoschopných' umělých přípravků? Podle odbornice na léčivé byliny z brněnského střediska pro environmentální vzdělávání Lipka Pavlíny Žilkové životabudiče najdeme kolem sebe. A zoufat si přitom nemusí ani ti, kteří nemají zahradu. Stačí se prostě vydat ven do přírody.

Kam se na bylinky v jihomoravské metropoli vypravit, aby byly zdravé nejen zevnitř, ale i zvenčí?
Obyvatelé Brna mají kolem města lesy, sady, louky, přírodu v okolí řek Svitavy, Svratky nebo říčky Ponávky. Doporučuji sbírat rostliny v přírodním prostředí v Brně i za Brnem, ale pozor na místa hnojená a ta, kde lidé venčí psy v parcích či na sídlištích. Není vhodné sbírat ani v blízkosti s hustým provozem u silnic nebo v průmyslových oblastech. Tedy: je velmi důležité sbírat léčivé rostliny na čistých a nezatěžovaných stanovištích. Musíme mít také na paměti, že plané rostliny nikdy nebereme celé, jen jejich části. Sklízíme s citem tak, abychom rostliny nepoškodili a nezamezili jejich dalšímu rozmnožování a růstu.

Začněme tedy u těch divokých rostlin: Budu vás citovat: Lístky lípy, bršlice kozí noha do pesta... Které z divokých rostlin v přírodě hledat, proč a kde?
Koncem zimy a začátku jara, od konce února do dubna, zeleninové záhony ještě neoplývají takovým bohatstvím zeleniny jako v pokročilejší sezóně. V předjaří sbírám první mladé listy a výhonky. Mám velkou výhodu, protože plané rostliny pěstuji mezi ovocnými stromy na zahradě v Husovicích. Některé rostliny tam přišly samy, jiné jsem vysadila a žijí si vlastním životem. Plané rostliny dávám v této době hlavně syrové do salátu, ale i do vařených jídel – špenátů, nádivek, zeleninových karbanátků, pest, na dochucení polévek. Používám mladé listy ptačince, který nám roste na záhoně a volně se přesévá, od února mladé lístečky krvavce menšího, šťovíky, květy sedmikrásek, rostoucích v trávníku, lístky i sladké květy violek, listy pampelišek, jitrocele, mladé lístky řebříčků nebo zmíněné bršlice, která je výborná jako zdroj vitamínu C a podporuje trávení. Později na konci jara můžeme sbírat třeba česnáček lékařský či chutné výhony denivek, což jsou okrasné trvalky. Sběr rostlin na vlastní zahradě je velmi výhodný a pohodlný. Ovšem prakticky vše, co jsem jmenovala, můžeme najít i volně v přírodě.

Proč jíst divoké rostliny?
Mají více bílkovin, vitamínů a minerálních látek než ovoce a zelenina z obchodu, které má za sebou mnohokrát dlouhou cestu ke spotřebiteli. Plané rostliny obsahují hořčiny, které se šlechtěním vytratily, což vede k tomu, že jsme si odvykli na hořkou chuť. Hořčiny přirozeným způsobem podněcují tvorbu trávicích šťáv, a proto prospívají žaludku, střevům a játrům. Právě v jarním období potřebujeme posílit játra, ledviny a další vnitřní orgány, protože naše tělo je po zimním období chudší na vitamíny, minerály a stopové prvky. Pro někoho může být problém, že plané rostliny mají více aroma nebo že jsou hořké, ale dá se na ně zvyknout. A řada těchto rostlin je i léčivých.

A to nejdůležitější: jak je poznat?
To je velice důležitá informace, je třeba sbírat pouze s jistotou poznané rostliny. Člověk je musí dobře znát a vědět, kde rostou.

Některé se dají ale snadno zaměnit – třeba medvědí česnek, který se stal hitem posledních let, vypadá jako konvalinky...
Ano, slyšela jsem, že opravdu si lidé česnek medvědí můžou zaměnit s listy konvalinek nebo ocúnů. Listy česneku medvědího lehce rozlišíte podle aroma, když je promnete v ruce, tak intenzivně voní po česneku. Navíc rostou přímo ze země - na rozdíl od konvalinky. Jedovaté listy ocúnu jsou úzké, delší a bez vůně česneku. Jinak česnek medvědí má chutné drobné bílé květy, poupata a cibulky se můžou zavařit jako kapary.

Kopřiva si údajně nezadá s tolik módními superpotravinami, mimo jiné kvůli obsahu chlorofylu, kvůli němuž si mnozí kupují ne levné řasy jako je chlorela. Opravdu, vždyť roste na každém smetišti?
Je to tak, kopřiva dvoudomá obsahuje velké množství chlorofylu, bílkovin, mnoho minerálů – včetně důležitého hořčíku či železa, vitamínů a mnoho dalšího. Já si každé jaro už řadu let dělám tzv. smoothie z čerstvých listů kopřivy; hrst rostliny rozmixuji s vodou a vypiji tento zelený nápoj na povzbuzení. Pro koho by byl nápoj silný, může si uvařit šálek „čaje" z čerstvých listů. Ale pozor, kopřivu je možné užívat jen tři týdny, poté je třeba dát si týden dva přestávku – a využít třeba jinou bylinu. Opatrní by měli být lidé s nemocemi ledvin, protože kopřiva obsahuje kyselinu šťavelovou.

Je síla kopřivy omezená jen na jaro, nebo ji lze takto sbírat pořád? Vždyť ani mráz ji nespáli :)?
Máte pravdu, že listy této léčivky můžeme sbírat pro léčebné účely jen na jaře podle počasí asi do druhé dekády května. Později prudce stoupá množství dusíkatých látek v rostlině. Jinak je ale léčivá od oddenku, který se sbírá na podzim a v zimě, přes stonky a listy až po květy a na konci léta i semínka. Vždy ale sbírejte jen na sluníčku a po poledni, protože to má nižší obsah dusíkatých látek.

Podobně úžasná je bršlice kozí noha, kterou bych ovšem nejradši z naší zahrady vymýtila...?
Chápu, ale to opravdu není jednoduché, to byste musela vyplet všechny oddenky, což je takřka nemožné. Lepší je mladé lístky bršlice na jaře využít na přípravu chutného jídla, např. můžete ji dát do uvařených brambor, do špenátu nebo jen tak na chleba s máslem. Je vhodná do limonád či léčivých mixovaných nápojů s ovocem. Tuto miříkovitou rostlinu poznáte podle vůně, je podobná jako u petržele. Jde o léčivku, která se používá při bolesti kloubů na revma nebo pomáhá při trávení. Ještě důležité upozornění: opět je to silná bylina, která se může užívat nejdéle deset dní.

Hitem jsou také v poslední době „jedlé květiny", třeba macešky...
Jedlé květy se objevují v různých kuchařkách, televizních kuchařských show, prostě v posledních letech jejich obliba roste. Jedlé květy nejsou jen estetická záležitost, ale i mnohé z nich obsahují zdraví prospěšné látky, jako jsou rostlinné barviva, stopové prvky, minerály, vitamíny, silice a další. Určitě však není vhodné jíst květy rostliny, kterou koupíme v zahradnictví. Ty mohou být chemicky ošetřené, což běžně nezjistíme. Macešky jsou samozřejmě jedlé, ale nejsou­‑li tak označené, neprodávají se za účelem jídla. Na balkoně v truhlíku, na zahrádce si můžeme pěstovat jedlé květy begonie hliznaté a stálokvěté (voskovka), velkou pochoutkou vhodnou do salátu jsou různé velké i malé květy denivek nebo lichořeřišnice. V přírodě můžeme sbírat květy chrpy, čekanky, fialek, krásné květy hrachorů nebo květy ovocných stromů.

Jak chutná květ ovocných stromů?
Opět můžeme jíst jen jedlé květy divokých a ovocných dřevin; většinou chutnají mírně nahořkle. V přírodě v lesích můžete ochutnat třešeň ptačí, která chutná podobně jako pecka třešně. Můžeme si domů přinést větvičku kvetoucího hlohu a potom jednotlivé kvítky použít jako dekoraci na sladký dezert nebo salát z luštěnin. Ráda bych upozornila na naše Ediční centrum Lipky, kde vydáváme různé knihy pro děti i dospělé, hry pro děti i metodiky pro učitele. Na našem e­‑shopu si můžete koupit například praktický vějíř do kapsy s názvem Jedlé květy v přírodní zahradě; popisuje 45 druhů bylin s jedlými květy. U každé byliny je také k dispozici QR kód, který vás odkáže na web s konkrétními recepty, fotografiemi a vším dalším, co se do samotného atlasu nevešlo. K našemu tématu mě ještě napadá, že jsme vydali i atlásek Prostřeno v přírodě, praktickou příručku s podtitulem Využití rostlin naší přírody při přípravě jídel a domácím léčení, která předvádí širokou paletu možností, které naše příroda nabízí k využití prostřednictvím planě rostoucích rostlin.

Prý doporučujete zobat při procházce mladé, čerstvě rozvinuté listy lípy srdčité a buku?
Když půjdete v březnu do lesa v období rašení břízy nebo třeba topolu, tak pupeny a mladé lístečky můžeme ochutnat, obsahují hodně vitamínů a dalších léčivých látek, nebo si z nich můžeme udělat odvar z pupenů obou stromů se vyrábí léčivé tinktury. Tinktura z pupenů břízy se hodí na léčení zánětů ledvin. Tinktura z pupenů topolu se používá třeba na léčení boreliózy. Jakmile se oteplí, tak během krátké doby můžeme ochutnat v přírodě mladé a šťavnaté listy lípy nebo buku. Poupata lípy nebo hlohu si můžeme přisypat do lehkých jarních salátů všeho druhu.

Asi tedy platí, není bylina, aby na něco nebyla? Ještě nějaké vaše doporučení na nějakou superrostlinu, která nezruinuje peněženku?
V naší přírodě je super rostlin hodně; kromě kopřivy mě napadá třeba naše běžná pampeliška lékařská. Od podzimu do února si můžeme vykopat kořen a uvařit silný výluh na podporu ledvin a jater. Na jaře mají její listy příjemně nahořklou chuť a stimulují trávicí soustavu, pomáhají uvolňovat žluč, která štěpí tuky. Takže pampeliška je nejen bohatá na živiny, ale také pomáhá trávit a vstřebávat živiny z jídla. Jarní listy jsou mimořádně výživné a je lepší je jíst syrové, ačkoliv se dají i vařit. Když listy na zahradě na 2 dny zakryjeme miskou, budou křehčí a vybělené. Z pampeliškových květů si můžeme zase vyrobit voňavý med, květy na něj je třeba sbírat za slunečného poledne.

Jak uchovat ty byliny, které svoji účinnost nemají celoročně?
Je více způsobů, jak uchovat léčivou sílu rostlin. Asi nejznámější je sušením. Bylinky vždy sušíme na stinném, suchém a dobře větraném místě při běžné pokojové teplotě. Tma zabraňuje ztrátě barvy a chuti rostlin. Čím rychleji byliny sušíme, tím méně přicházejí o své aroma. Protože chceme co nejvíce zabránit ztrátě chuti a aromatu, je nejlepší byliny zcela izolovat od okolního prostředí. K tomuto účelu nejlépe poslouží skleněné dózy. Pokud budou nádoby tmavé, a nebudou tak propouštět světlo, byliny si navíc déle zachovají svou krásnou barvu. Je třeba léčivé rostliny ochránit před zavíječem a dalším hmyzem, nebo aby je neohrozila plíseň. Zelené listy a nať si udrží léčivou sílu jeden rok, u kořenů je to až 5 let.
Další účinnější způsob je vložit byliny do alkoholu a udělat si tinkturu.

V Lipce vedete i speciální kurzy Byliny pro život. Co se při nich zájemci naučí?
Informací o léčivých rostlinách je velké množství a je těžké se v tom orientovat. Proto jsme na našem středisku Jezírko vytvořili kurz Byliny pro život, kde získáte informace utříděné. Léčivé rostliny probíráme podle potíží a nemocí. A snažíme se zařadit poznatky, podložené závěry vědeckých výzkumů. Kurz je rozdělený na část teoretickou, kde se zabýváme léčivými rostlinami a jejich využitím v rámci tématu, a na část praktickou. V té se účastníci seznámí s různými návody a postupy a vyzkouší si, jak třeba vyrobit léčivé či kosmetické produkty. A vždy si připravíme něco dobrého tematického na občerstvení. Vloni proběhl první ročník kurzu a měli jsme na něj velmi kladnou zpětnou vazbu.

A jak vypadá takový typický účastník? Tipnu si? Mužů je tam určitě málo... nebo se mýlím?
Minulý rok se účastnilo 15 žen, letos se přihlásil i jeden muž. Vloni vládla velmi dobrá, tvořivá a příjemná atmosféra. Nikdy se nám nechtělo domů, setkání se vždy protáhla do pozdního večera, nesla se v duchu kamarádství a účastnice celý kurz úžasně pozitivně zhodnotily.

Nějaký váš oblíbený recept na jarní dobrotu?
Prozradím, co jsem připravila na první setkání kurzu, jehož tématem byla Očista organismu a zlepšení metabolismu, které vede k podpoře a posílení naší imunity. V praktické části jsme se zabývali klíčením semen, bohatých na živiny a pěstováním tzv. mikrogreens. Kursisté si tedy pochutnali na marinovaném artyčoku se slunečnicí topinambur. Artyčok je vhodný na regeneraci jater a slunečnice topinambur zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin a podporuje látkovou výměnu obecně. Recept najdete níže :). 

Recept na marinovaný artyčok se slunečnicí topinambur

Artyčok očistíme, topinambur oškrabeme nebo očistíme kartáčkem a hned ponoříme do vody s citrónovou šťávou, aby rostliny nezčernaly. Do vroucí vody dáme pepř, nové koření, bobkový list, stroužek česneku a citronovou šťávu, osolíme a vložíme topinambur – vaříme asi 10 minut Přidáme očištěné artyčoky a vaříme dohromady ještě 4 – 5 minut pod pokličkou. Uvařené artyčoky a topinambury přecedíme, nakrájíme na kousky a marinujeme. Marinádu připravíme takto: Nakrájíme sušená rajčata a dáme je do mixéru. Přidáme nasekaný česnek a listy česneku medvědího, ptačinec prostřední a nať zimní cibulky nebo další divoké rostliny, které máme k dispozici. Vše přelijeme olivovým olejem a rozmixujeme do pasty.
Marinované artyčoky s topinamburem se hodí k zelenině, k masu nebo jako lehká večeře s chlebem.

Lipka je jednou z největších a nejstarších organizací v České republice věnujících se environmentální výchově dětí i vzdělávání dospělých. Působí na šesti pobočkách: Lipová, Rozmarýnek, Rychta, Jezírko, Kamenná a Podnikavá mysl. Výukových programů se za rok zúčastní bezmála 25 000 žáků a žákyň. Během odpolední se pracoviště Lipky plní dětmi navštěvujícími volnočasové kroužky a kluby. O prázdninách a ve dnech volna pořádá Lipka také celou řadu příměstských i pobytových táborů. Zejména rodiny s dětmi mají ve velké oblibě víkendové akce pro veřejnost, tematicky většinou navázané na tradiční svátky, roční období nebo důležité dny pro přírodu. Více najdete na www.lipka.cz,  kde se v sekci akce pro veřejnost dozvíte i podrobnosti o kurzech věnovaných využití léčivých rostlin. 

(jih), Foto: Archív Lipka