Michal Sedláček: S novým nádražím se Brno udrží na mapě Evropy

Nové nádraží je pro Brňany stále spíš hudba budoucnosti. Pro architekta Michala Sedláčka už nyní všednodenní realita. Ve funkci vedoucího střediska projektové přípravy společnosti Brněnské komunikace (BKOM) se svým týmem pracuje usilovně na tom, aby nový železniční uzel s budovou podle vítězného architektonického návrhu opravdu spatřil světlo světa.

Mimo jiné se na podzim loňského roku se zástupci města Brna a Správy železnic zúčastnil exkurze po nizozemských nádražích, která navrhli zpracovatelé architektonické studie Benthem Crouwel Architects a WEST 8. A je přesvědčený, že nové nádraží moravská metropole nakonec dostane. „My Brňáci bychom si neměli říkat, že se to nikdy nepodaří jen proto, že nádraží už sto let plánujeme."

Jak se nyní s odstupem času díváte na stavbu nového brněnského hlavního nádraží?
Podle mého názoru je jednoznačně reálná. A to nejen z hlediska technického a konstrukčního, ale i z hlediska ekonomického. Velká výhoda holandských architektů je, že mají obrovské zkušenosti. Poznatky ze staveb, které navrhli a postavili v Nizozemsku, přivezli do Brna.

Při exkurzi jste navštívili nádraží ve 4 městech – Amsterdam, Rotterdam, Haag a Utrecht. V čem jste viděl odlišnosti oproti nám?
Nádraží jsem všechna znal. Ale zaujalo mě, jak v některých projektech aktivují místo ještě před tím, než začne stavba. Pořádají tam akce, přivedou lidi do místa, aby ho poznali a oblíbili si jej. Myslím, že v Brně by nám toto velmi pomohlo. Výstavy, koncerty, festivaly nebo letní kino pořádat tam, kde se bude stavět, aby lidé místo poznali.

Současné dolní nádraží je zřejmě právě takovým místem. Bylo by tam něco takového možné?
Je to zajímavý podnět, který určitě vyzkoušíme. Nevím, jestli to bude fungovat, ale chtěl bych to zkusit. Domluvit se s městem a Správou železnic, že bychom skutečně něco takového udělali. Máme šest let, než začne stavba, zkusíme to začlenit do plánu propagace a popularizace nového nádraží.

Domníváte se, že projekt lidé už znají? Nebo co ještě připravujete, aby se tak stalo?
Projekt byl představen lidem na putovní výstavě v Křížové chodbě na Nové radnici, ve Vaňkovce a v Urban centru. Důležité bylo, že součástí výstavy byl velký model nejen nádraží, ale i širšího okolí. Tento rok ještě plánujeme jednu velkou věc – Virtuplex. Je to virtuální realita jedna ku jedné. To znamená, že jste ve velké prázdné hale, máte na očích virtuální brýle a chodíte projektem. Bude nejprve v Bratislavě, poté se pokusíme Virtuplex přivézt i do Brna.

V některých diskusích se ozývají výhrady vůči provedení střechy. A také poukazují na zdejší množství holubů a s nimi související znečišťování střechy.
Návštěva v Nizozemsku nám ukázala nejen to, že střecha je proveditelná, ale všechno už na nádraží existuje. Jde o ekonomické řešení – kombinaci dřevěných a ocelových vazníků. Pokud jde o holuby, tak v Rotterdamu bylo velice dobře vidět, jak je to vymyšlené. Střecha byla čistá, udržovaná, čistí se jak zespodu, kde jsou lávky, tak shora, kde jsou také lávky. Nemají tam české řešení s hroty proti holubům, ale mají dráty s elektrickým napětím (shock track systém).

Takže je to reálně převeditelné?
Ano. Když jsme vypisovali v roce 2020 architektonicko-urbanistickou soutěž, určili jsme hodnotící kritéria. Především aby vše bylo funkční, proveditelné, ekonomické. Podle těchto kritérií porota návrhy hodnotila. Na prvním místě funkčnost, ekonomika, provoz. Podařilo se najít vítěze, který dokázal k tomu ještě navrhnout nádraží, které je podle mě velice pěkné, krásné.

Proč by měli lidé věřit, že nové nádraží v Brně skutečně bude?
Brno je krásné město, kde se dobře žije, lidé v něm chtějí bydlet. My Brňáci bychom si neměli říkat, že se to nikdy nepodaří jen proto, že nádraží už sto let plánujeme. Víme, že Brno nikdy nebude mít letiště, které bude fungovat mezinárodně. Pokud ovšem chce být město na mapě Evropy, musí mít na taková letiště a města rychlá spojení.

A to nové nádraží zajistí?
Ano, pokud budeme mít nové nádraží a rychlé vlaky, kterými se dostaneme do hodiny do Prahy a do Vídně, město se na mapu Evropy dostane a velmi mu to pomůže. Stane se tak dostupným nejen pro turisty, ale především pro vědce, osobnosti nebo investory. Velmi městu pomůže také vybudování smíšené čtvrti kolem nádraží, která vdechne doposud prázdným plochám zcela nový život. Brno je opravdu krásné město, ale je třeba si uvědomit, že má skutečně velkou konkurenci.

Pomůže tomu ze strany státu i upřednostnění železnice oproti dálnicím?
Je skvělá věc, že jsme pochopili, jak je pro nás železnice zásadní. Letecká doprava je složitá, automobilová taky. Pokud můžeme mít rychlé tratě do Rakouska, Německa nebo Polska, bude to velká pomoc. Myšlenka České republiky jako křižovatky Evropy je dobrá a je výborné, že se na ni konečně vláda zaměřila.

Po příjezdu do Brna bude z vlaku většina cestujících přesedat na jiný dopravní prostředek. Jak bude nádraží napojeno na systém MHD, kterými směry se budou moci lidé vydat?
V přednádražním prostoru před vstupem do nádražní haly je navržen terminál MHD, který vytvoří přirozenou vazbu mezi železniční, autobusovou a městskou hromadnou dopravou. Terminál bude napojen na stávající tramvajovou síť města Brna prostřednictvím několika nových tratí v okolí nádraží. Směrem do Komárova, kam v současnosti jezdí linka č. 12, vznikne nová trať v přednádražní ulici, tzv. Nové Rosické. Do centra města budou zase cestující využívat linku jezdící přímo v ose nového bulváru. Zcela novým směrem je pak navržena trať přes most nad řekou Svratkou v přednádraží, která propojí nové bloky v uvažované zástavbě za řekou.

A co autobusy?
Autobusové nádraží bude na stejné úrovni jako vlaky. To je velice zajímavá myšlenka, kterou v České republice neznáme. Takže když vystoupím z autobusu, bude tam denní světlo, vidím vlaky a naopak. Navštívili jsme v Nizozemsku dvě nádraží – Amsterdam a Utrecht, kde je to takto udělané. Lidé pochopí, že je to fantastická idea, která úplně změní psychologii a zážitek z cestování. Je skvělé, pokud autobus není někde v podzemí, pod nádražím, pod temnou střechou.

V podzemí by ovšem mělo být metro nebo severojižní kolejový diametr. Počítá s ním architektonická studie?
Samozřejmě. Říkejme tomu podzemka, protože o klasické metro nepůjde. Bude to podzemní tramvaj, vlak nebo hybridní kombinace. Část stavební připravenosti pod nádražím, před a za nádražím už má územní rozhodnutí, takže součástí projektu nádraží je stanice pod vlakovým nádražím.

Když se bude stavět nové nádraží, rovnou se vykope díra pro budoucí stanici podzemky pod ním?
Prostor pro stanici bude připravený s tím, že i kdyby stavba diametru trvala dalších deset let, tak nebudeme čekat a prostor pro stanici vybudujeme současně s vlakovým nádražím. Vybetonované budou stěny, podlaha a strop. Nástupiště a koleje se dokončí později. Velikost prostoru bude taková, aby se tam vešla tramvaj, vlak nebo hybrid.

Proč jste přesvědčený, že když postavíte nádraží, bude i ‚metro'?
Když stát a město postaví nádraží, doděláme i tu podzemku. Budeme mít zkušenosti, důvěru v to, že to jde. Myslím si, že město Brno podzemku potřebuje. Pokud se má rozvíjet, jedna linka určitě potřeba je.

V Nizozemsku je velkým tématem cyklodoprava. Jak bude řešena u nového nádraží v Brně?
Cyklistickému propojení je věnován značný prostor. Hlavní cyklotrasa napříč městem vede po obou stranách řeky Svratky v návaznosti na nově budovaná nábřeží a plánovaný povodňový park. Na tuto trasu naváže síť cyklostezek v přednádraží, zanádraží a v blízkém okolí. Na ulicích je počítáno s odstavením a uložením sdílených kol. Vedle odbavovací haly je navržena samostatná pasáž pro cyklo a pěší s návazností na navržené úschovny kol přímo v prostoru nádraží. V nich se počítá s kapacitou až 1000 míst.


Nové brněnské nádraží v číslech...

• plánovaná realizace stavby: 2028-2035
• aktuální stav projektu:

             • dokončena architektonická studie pro město Brno a Správu železnic
             • probíhá schvalování záměru projektu přestavby železničního uzlu Brno na Ministerstvu dopravy

• počet vlakových nástupišť/kolejí: 7/16
• počet stání pro dálkové autobusy: 40
• počet nástupišť MHD: 7
• počet parkovacích stání P+R: 1122
  
  

... a v čase:

• 2020 vyhlášena mezinárodní urbanisticko-dopravně-architektonická dvoufázová užší projektová soutěž o návrh
• 2023 podepsáno memorandum o spolupráci mezi Ministerstvem dopravy, Správou železnic, Státním fondem dopravní infrastruktury, Jihomoravským krajem a městem Brnem
• 2023 dokončena architektonická studie pro město Brno a Správu železnic spojená s workshopy s autory studie a s výstavou Nádraží Brno aktuálně v Křížové chodbě Nové radnice, ve Vaňkovce a v Urban centru
• 03/2024 konference v Brně na Hvězdárně o budoucnosti železničního uzlu Brno a rychlých spojení v České republice

(sal)
Foto a vizualizace: Archív BKOM, Benthem Crouwel Architects a WEST 8