Vydejte se pod povrch a objevte krásu Světů ukrytých v kameni

Krásu nejen kamenů vnímá každý z nás rozlišně. Někdo preferuje přírodní dokonalé krystaly, jinému imponuje jejich velikost, barva či tvar, další dává přednost spíše vylepšenému broušenému drahokamu. Výstava Moravského zemského muzea Světy ukryté v kameni se vás pokusí vtáhnout hlouběji pod povrch, nehodnotit jen vnější a na první pohled viditelnou skořápku.

V sálech Dietrichsteinského paláce je možné vidět až do konce srpna letošního roku nejen rozmanité formy křemenných hmot, doprovázené efektními makrofotografiemi detailů leštěných achátů. Mohou nám připomínat cokoliv od neskutečných a tajemných zákoutí vesmíru přes mystické příběhy až po abstraktní umění.

Výstava vznikla ve spolupráci Mineralogicko-petrografického oddělení Moravského zemského muzea s geologem a fotografem Jiřím Šurou.

Povolte uzdu fantazie

Bez jakékoliv nadsázky můžeme říci, že málokterá chemická sloučenina na světě umí vytvořit rozmanitější plejádu tvarů a barev jako oxid křemičitý. Zkuste prostřednictvím mimořádných snímků popustit svoji představivost, ponořit se přes tvrdý povrch kamene dovnitř zdánlivě nepropustné hmoty - objevte nepřeberné množství skrytých a tajuplných mikrosvětů.

Nejběžnější a nejznámější formou oxidu křemičitého je nerost křemen. Obří křemenné krystaly jsou ozdobou muzejních sálů, krystaluje však v mnoha podobách a vlivem chemických příměsí či poruch krystalové mřížky nabývá nejrůznějších variant. Ovšem obdivováním samotného křemene bychom se ochudili o mnohotvárnost chemické sloučeniny SiO2. Mikrokrystalický chalcedon, amorfní hydratovaný opál, či další formy si také dokáží získat své obdivovatele. Všechny společně mohou utvářet často neskutečné barevné variace nejvíce známé z achátů a jaspisů. Oxid křemičitý dokáže postupně nahrazovat jiné nerosty. „Pokud při tom zůstane zachován původní tvar krystalu, hovoříme o pseudomorfóze. Je schopný nahradit i hmotu původně vytvořenou rostlinami či živočichy, nebo dokonce vytvořit v hornině zcela nové útvary – konkrece," přibližuje kurátorka výstavy Pavla Hršelová.

Magie hledání achátových kreseb

Zajímavým případem výskytu oxidu křemičitého jsou acháty. Chalcedon a křemen v tomto případě vytvářejí „pecky" v horninách sopečného původu. Zkušený sběratel rozpozná „pecku" od jiného valounu. Zda je uvnitř opravdu achát, či jen šedavý křemen, to už s jistotou nepozná nikdo. Okamžik pravdy, kdy se řezaný kámen rozdělí na dvě poloviny, není jen vyvrcholení napjatého očekávání, zda „tam něco bude". Je to doslova mystická chvíle, neboť od vzniku kamene v hlubinách země uplynulo několik desítek či stovek milionů let. „Ale když se na vás usměje štěstí a v kameni se objeví překrásná achátová kresba, je to jeden z nejkrásnějších pocitů," shodují se mineralogové a dodávají: Necháváme na návštěvníkovi, aby se vnořil do role objevitele a odhalil světy ukryté ve vystavených kamenech. Přitom je potřeba mít na paměti, že skutečnou autorkou vystavených scenerií je příroda, role nás ostatních, včetně autorů výstavy, je omezena na větší či menší touhu a schopnost její krásy nalézat, obdivovat je a podělit se o ně s ostatními.

Tento článek je tak především pozvánkou k zastavení a objevování detailů věcí kolem nás, protože krásu, kterou výstava ukazuje na příkladu kamenů, lze nalézt všude v přírodě, třeba na okraji blátivé kaluže. Tím prvním krokem je se zastavit a podívat se.

Jiří Šura 
*15. 3. 1961, Chrudim
Geolog
Vystudoval ložiskovou geologii, od roku 1991 provozuje soukromou geologickou praxi, kde se zabývá především inženýrskou geologií a rizikovými faktory při výstavbě. Od roku 2004 pracuje pro Východočeské muzeum v Pardubicích, od roku 2021 vyučuje geologii na Dopravní fakultě Univerzity Pardubice.

Mineralogicko-petrografické oddělení MZM
Oddělení se věnuje odbornému vedení mineralogické a petrografické sbírky vytvářené postupně od vzniku muzea v roce 1817. Sbírka zahrnuje prioritně oblast Moravy a Slezska, ale i mnoho minerálů mimo tuto oblast, z Čech, Evropy i celého světa a obsahuje desítky tisíc vzorků. Zčásti jsou minerály a horniny vystaveny ve stálé expozici „Svět nerostů". Většina je uložena v depozitářích, odkud jsou využívány nejen k tvorbě výstav pro odbornou a laickou veřejnost.

Příběhy ze života české a moravské šlechty po roce 1945 nabízí výstava Kulturní mosty v Evropě

Mikuláš Lobkowicz, Karel a František Schwarzenbergové, Daisy Waldstein-Wartenberg nebo rodina Belcredi... To jsou jen některé z osobností z řad českých a moravských aristokratických rodin, jejichž životní osudy a aktivity po druhé světové válce přibližuje výstava Moravského zemského muzea v Dietrichsteinském paláci Kulturní mosty v Evropě. Česká a moravská šlechta po roce 1945.

Když někteří šlechtici z Čech a Moravy začali po roce 1945 stavět mosty přes politické, národní a společenské hranice, vycházelo jejich působení z kultury, lidskosti a křesťanské víry. Díky svým rodinným, evropským a křesťanským kontaktům, vedeni zděděným pocitem zodpovědnosti přispěli nakonec také oni ke změně politického režimu v roce 1989. V průběhu 20. století aristokraté v českých zemích postupně ztráceli svou pozici, po druhé světové válce byli ti, kteří se považovali za Němce, vyvlastněni a vyhnáni. Z těch, kteří se považovali za Čechy, jich mnoho uprchlo ze země po komunistickém puči v roce 1948. Stejně jako všichni ostatní emigranti si i šlechtici v exilu museli vybudovat nové existence z ničeho. Přesto také oni pomáhali materiálně a finančně, oficiálními stejně jako tajnými cestami, zakládali humanitární organizace a informovali média o tom, co se děje na této i opačné straně hranice. Udržovali živé povědomí o společných kulturních kořenech. Součástí výstavy jsou filmy, zvukové nahrávky, fotografie, dokumenty a předměty ze soukromých sbírek a veřejných archivů a muzeí.

Moravské zemské muzeum výstavu doplnilo i některými sbírkovými předměty, které se vztahují ke šlechtickým rodům. Jedná se zejména o medaile z numismatické sbírky. Jedním z top exponátů je Řád zlatého rouna, který patří k nejvýznamnějším rytířským řádům udělovaným aristokracii za mimořádné zásluhy o panovnickou dynastii a stát. Nositelem řádu byl například i Karel Schwarzenberg.

(sal, foto Jiří Šura, Jan Cága)