70 let Zoo Brno. Prioritou je pohoda zvířat a ochrana přírody

Pro člověka je 70 let příležitostí k ohlédnutí, pro instituci je to vlastně krátká historie. Svět zoologických zahrad se však za tu dobu zásadně proměnil! Živočišná říše vždy člověka lákala a zajímala, vztah lidstva k přírodě a zvířatům se ale historicky proměňoval. Chov pro obživu i potěšení a také vystavování zvířat má tradici již několik tisíc let.

Sbírky zvířat byly dlouhou dobu vnímány jako místa zábavy a prezentace moci jejich majitele. 19. století přineslo s industrializací i zvýšený zájem o přírodu a zároveň vznik tzv. moderních zoologických zahrad. Zatímco zpočátku v nich byl důraz kladen na informace o zvířatech, v současnosti zoo komunikují především potřebu ochrany přírody jako celku. K hlavnímu posunu došlo zejména ve vzdělávacích cílech zahrad. Dnes jsme svědky bezprecedentní destrukce přírody, seznam vyhynulých či vyhynutím ohrožených druhů je stále obsáhlejší, a je proto jen přirozené, že vzděláváním rozumíme především potřebu změny lidských postojů a hodnot.

Vývojem prošla i naše zoo. Z předválečného zookoutku se rozvíjel projekt městské zoologické zahrady v Brně až k jejímu slavnostnímu otevření v roce 1953.

A kam kráčí Zoo Brno dnes? Jsme součástí celosvětové zoo komunity, reprezentované WAZA (Světová asociace zoo a akvárií) a EAZA (Evropská asociace zoo a akvárií), která za poslední desetiletí prošla obrovskými změnami, jak v péči o zvířata, tak ve vztahu k návštěvníkům. Progresivní zoo jsou zapojené do sítě institucí sdílejících své know-how a příležitosti ke vzdělávání navázané na chov ohrožených druhů. Prezentují se jako nositelé důležitého morálního poslání: záchranou druhů a environmentální výchovou. I v brněnské zoo se vydáváme touto cestou. Chceme, stejně jako v těch nejvyspělejších zoologických zahradách světa, dosahovat vysokých standardů životní pohody chovaných zvířat a zároveň vytvářet motivující prostředí pro své zaměstnance i návštěvníky. Spokojená zvířata a lidé v zoo jsou pro návštěvníky nejlepším dokladem toho, jak vážně bereme své vize.

Zoo Brno chce pomáhat městu Brnu prezentovat udržitelnost života na Zemi. Poslání zoo promítneme do všeho, co děláme. I když víme, že cesta to nebude ani snadná, ani krátká, těšíme se, že se na ní spolu budeme potkávat. Třeba v sobotu 2. září, kdy oslavíme kulaté jubileum přímo na Mniší hoře.

Budujeme značku Zoo Brno pro měnící se svět. A nejlepší způsob, jak nás v tom podpořit, je prostě do zoo chodit. Vždyť díky nám víte o přírodě víc, už 70 let!

Radana Dungelová, ředitelka Zoo Brno

Seznamte se. Nejoblíbenější obyvatelé Zoo Brno

V brněnské zoo žije přes 2500 zvířat 414 druhů. Pojďme si přestavit ta zvířata, které jsou u návštěvníků nejoblíbenější. Žebříček jsme sestavili podle počtu adopcí. Jsou mezi třemi nejvýše postavenými i vaši favorité?

V trojici nej zvířat rozhodně nemůže chybět panda červená. Výborně šplhá, proto ji můžeme zahlédnout zejména v korunách stromů. Z nich slézá hlavou dolů, což je pro zvíře její velikosti velmi neobvyklé. K tomu jí pomáhají částečně zatažitelné drápy. Živí se převážně bambusem – denně sežere až 500 g bambusových listů. Manipulaci s bambusovými stébly pandě usnadňuje kostěný výrůstek (modifikovaná zápěstní kost), který funguje jako nepravý šestý prst.

Podle abecedy jsou další v pořadí surikaty. Hrabou si vlastní nory v písku, mnohdy také využívají soustavy nor po zemních veverkách. Typickým znakem surikat jsou silné „hrabavé" drápy, díky kterým se jim dříve říkalo hrabačky. Mají zvláštní záhyb na ušním boltci uzavírající zvukovod před nečistotami. Tvoří kolonie až o 30 členech. Vede je dominantní pár, který jediný se smí rozmnožovat.

A do třetice tu máme krásné vlky arktické. Žijí v přísně organizovaných skupinách. Klasickou vlčí smečku tvoří alfa pár, zbytek zaujímá pozice beta až omega. Vedoucí alfa pár se rozmnožuje a rozděluje úkoly. Pochází ze severu Kanady, Grónska a přilehlých ostrovů. Proto se jeho srst skládá ze dvou vrstev. Vrchní je tvořena z hustých chlupů, které odpuzují vlhkost. Spodní slouží jako tepelná izolace. Jejich izolační schopnost je tak dobrá, že na vlkovi netaje sníh.

Adoptovat své oblíbené zvíře může každý z vás. Stačí si vybrat na stránce brnoid.cz/zoo.

Unikátní mláďata rejnoků jsou k vidění v Tropickém království

Jako první česká zoo jsme před časem na Mniší hoře odchovali mláďata trnuchy, která v češtině ani nemá druhové jméno. To vědecké je Plesiotrygon nana. Patří mezi rejnoky a jedná se o extrémně citlivý druh s dlouhým vláknovitým ocasem.

Ještě doplníme jednu velmi zajímavou statistiku. Za posledních 12 měsíců se v zoologických zahradách po celém světě, kde tento druh chovají, a těch je jen šest, narodilo celkem 27 mláďat této trnuchy. A pozor, hned 26 z nich bylo právě v brněnské zoo. Pokud byste se chtěli na tyto krásné a unikátní tvory podívat, včetně čtyř nejnovějších přírůstků, máte jedinečnou příležitost v pavilonu Tropické království.

(vv, foto: Matyáš Slavík, Michal Vaňáč, Zoo Brno)