Cesta do pravěku nově. Opět se Zdeňkem Burianem

Jeho tužku mnohdy vedla fantazie, přesto dodnes výjevy na obrazech Zdeňka Buriana vtahují diváky do příběhů lovců mamutů, ale i jiných dobrodruhů, a okouzlují stejně jako dřív, byť mnohé z tehdejších představ moderní věda již vyvrátila... Atraktivní obrazy Zdeňka Buriana se nyní po delší době vrací do Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea, tentokrát ovšem v nové, atraktivní instalaci pod názvem Když Brnem táhli mamuti.

Kolekci Burianových olejů, která čítá více než 200 kusů, získalo do svých sbírek Moravské zemské muzeum nákupem od autora v 70. letech 20. století. Jedná se tedy o největší existující soubor Burianových olejomaleb obecně. Do roku 2003 byly originály obrazů součástí stálé expozice Anthroposu. Po jeho rekonstrukci v roce 2006 byly v expozici nahrazeny v menší míře kopiemi.

„Původně bývalo vystaveno vždy až tři čtvrtiny celé sbírky, bylo by tak obtížné vytvořit nový celek pouhým pozměněním výběrů obrazů. Témata byla de facto vyčerpána. Celá současná instalace by měla být oproti těm minulým zásadně inovována. Tahákem se v galerii Zdeňka Buriana stanou v efektivní scénografii především trojrozměrné exponáty. Pokusíme se návštěvníkům vysvětlit logické nedostatky v Burianově tvorbě, dané vývojem vědy, ale hodláme také zdůraznit a vyzvednout jeho kvality v současném měřítku, které jsou nepopiratelné," říká vedoucí Centra kulturní antropologie MZM Petr Kostrhun.

Burianovy rekonstrukce na obrazech tak postavili kurátoři výstavy do opozice s aktuálním pohledem na podobu našich předků, a to zejména v podobě 3D hyperrealistických rekonstrukcí. O jejich realizaci se postarali antropoložka Eva Vaníčková a sochař Ondřej Bílek z muzejní laboratoře antropologické rekonstrukce – z jejich dřívějších prací si mnozí si například vybaví podobu princezny z Býčí skály nebo Brněnského šamana. Objeví se tu také některé nové evoluční články, které samozřejmě u Buriana ještě chybí, ale jsou mimořádně zajímavé nejen odborně, ale také divácky, jako například „Australopithecus sediba".

Chybět nebudou ani animace a grafické prvky. „Počítáme i s pořádáním komentovaných prohlídek pro školní skupiny, které by se mohly stát obohacením hodin dějepisu a učiva o evoluci člověka," doplnila náměstkyně MZM Barbora Onderková.

Do výstavy budou částečně zařazeny i haptické předměty pro slabozraké a nevidomé.

Když Brnem táhli mamuti. Galerie Zdeňka Buriana
Pavilon Antrhopos MZM 20. 6. 2023 – 31. 12. 2024

Den otců s Moravským zemským muzeem aneb Jak přežít v době ledové?

Není nad to darovat oslavenci něco, na co dlouho nezapomene. Není nad to slavit společně. Není nad to se něčemu zajímavému naučit, hrát si a řádit zase jako děti. Právě takový dárek přichystalo Dětské muzeum Moravského zemského muzea pro všechny tatínky a dědečky a všechny jejich blízké na oslavu Dne otců v sobotu 24. června od 13 do 18 hodin v Pavilonu Anthropos a jeho přilehlém okolí.

A i když – snad – nebude zima jako v psinci, přesto se rázem ocitnete v době ledové. Samozřejmě, že budete potřebovat rozdělat oheň, očistit kůže a našít oblečení. Vyzkoušet si můžete opracovávání kostí, vrtání dírek či ostření kamenů, protože doba ledová je doba ledová a život v ní vyžaduje zdobení, nástroje a zbraně. Čeká vás vzrušující lov mamuta a snad potkáte i nějakého neandrtálce. Prostor bude i na sofistikovanou zábavu, ledovodobé umění a hudbu.

Velkolepý program vznikl při příležitosti nové výstavy „Když Brnem táhli mamuti – Galerie Zdeňka Buriana"

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy

Moravské zemské muzeum patří k největším paměťovým institucím ve středoevropském prostoru. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím expozic a výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství utvářené miliony let po současnost.

V jeho sbírkách se nachází více než šest a půl milionu exponátů. Tím nejvzácnějším je Věstonická venuše, nejstarší keramická soška na světě a národní kulturní památka, z období lovců mamutů. Mezi další sbírkové předměty nedozírné ceny patří např. šamanova loutka z Francouzské ulice v Brně, šperky a další cennosti z období Velkomoravské říše, unikátní fosilie a nerosty, originál Charty 77, originály rukopisů Gregora Johanna Mendela, fond Leoše Janáčka zapsaný v Paměti světa UNESCO, rozsáhlé sbírky etnografické, numismatické či literární.

Hlavním výstavním objektem je Dietrichsteinský palác na Zelném trhu, kde se nachází archeologická, paleontologická, mineralogická a historická expozice, v Biskupském dvoře je k vidění zejména dětmi oblíbená expozice Fauna Moravy a moderní návštěvnické Centrum Mendelianum.

Chloubou MZM je Pavilon Anthropos s dnes již legendárním mamutem. Zapomenout nemůžeme ani na skvělou expozici loutek a tradiční lidové kultury v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici, ve kterém se nachází také dětská herna a nádherná barokní kaple vyzdobená freskami Josefa Šterna.

Památník Leoše Janáčka na Smetanově ulici je zasvěcen osobnosti světoznámého skladatele Leoše Janáčka a také současnému umění.

Mezi objekty, které patří do správy MZM, náleží rovněž Starý zámek v Jevišovicích, kde našel svůj domov slavný obránce Brna Louis Raduit de Souches, a Památník Bible kralické v Kralicích nad Svitavou. Rozsáhlé zoologické sbírky jsou pak vystaveny v prostorách zámku Budišov.

(sal)

Foto: Jan Cága a archív MZM