Šikaně okolí začali motoristé čelit společně. Historii autoklubů přibližuje Technické muzeum v Brně

Činnost motoristických spolků na území předválečného Československa byla doposud opomíjeným tématem. Technické muzeum v Brně otevřelo výstavu s názvem Za volantem bez bázně a chikany s podtitulem Fenomén autoklubů v českých zemích v letech 1904-1951. Zajímavé téma ilustrují i unikáty, mnohé jsou vystaveny poprvé. „Například závodní vozy moravských značek takto pohromadě ještě k vidění pohromadě nebyly," říká v rozhovoru o historii automobilových klubů i o výstavě její kurátorka Sylvie Zouharová Dyková.

Kdy vznikly první autokluby u nás, tedy v českých zemích?
Donedávna se jako datum vzniku prvního motoristického klubu u nás uváděl rok 1904, kdy vznikly Český klub motocyklistů a Český klub automobilistů v Praze (později se sloučily a od roku 1922 přejmenovaly na Autoklub Republiky československé). Nicméně již v roce 1900 byl založen „První automobilní klub" pražským výrobcem kočárů Františkem Klubalem, který neměl dlouhého trvání a pravděpodobně také kvůli určitým animozitám mezi hlavními představiteli zmíněných klubů není „Klubalův" klub uváděn jako předchůdce.

Měli motoristé začátkem minulého století „na růžích ustláno"?
Motoristé se často potýkali nejen s nevraživostí veřejnosti, která si jen pomalu zvykala na nový vynález, ale dost často docházelo i k šikanování ze strany úřadů. Proto se také začali sdružovat, aby mohli lépe prosazovat své zájmy a propagovat motorismus.

Odtud asi název vaší výstavy – Za volantem bez bázně a chikany...
Ano, název byl inspirován vzpomínkami Karla Rosenberga, předsedy a jednoho ze zakladatelů Českého klubu automobilistů. V prvním díle časopisu Auto v roce 1913 vzpomínal na důvody, které vedly k založení klubu.

Údajně do těchto autoklubů vstupovaly i významné osobnosti?
Tento fakt šel ruku v ruce s tím, že automobil nebyl levnou záležitostí, takže si ho v počátku mohly dovolit většinou hlavně majetnější vrstvy obyvatelstva, ke kterým samozřejmě významné osobnosti bezpochyby patřily. Pokud bych měla dát příklad za Brno, tak například v Československém automobilovém klubu pro Moravu a Slezsko (*1923) byl předsedou Tomáš Baťa, v členské základně najdeme Karla Absolona, významného lékaře Jaroslava Bakeše nebo slavného sportovce Gustava Frištenského a další.

Co byste vybrala jako TOP vaší výstavy?
V rámci výstavy jsou na jednom místě závodní vozy moravských značek, které takto ještě k vidění pohromadě nebyly. Unikátem je vystavený kompresorový závodní motor ze Zbrojovky Brno, který byl objeven teprve nedávno a je ve zcela zachovaném původním stavu. Poprvé lze rovněž obdivovat některé z vystavených trofejí, které pochází ze soukromých sbírek a běžně je veřejnost nemá možnost spatřit.

Tatínci a dědové se mají asi na co dívat, ale co malí návštěvníci?
Pro malé návštěvníky jsme nachystali interaktivní program, kde si mohou poskládat na dotykové obrazovce svůj automobil, dále mohou vyzkoušet, jak těžká je práce automechanika, když musí měnit kolo, a samozřejmě nechybí ani možnost vyzkoušet si princip dvou a čtyřtaktního motoru na modelech a další zajímavé věci.

Výstava Za volantem bez bázně a chikany se nachází v prvním a ve druhém patře Technického muzea v Brně. Při vstupu v prvním patře si návštěvníci mohou prohlédnout vozy z dvacátých a třicátých let minulého století, které se účastnily závodů. O patro výše se pak dozví více o historii, vývoji a obecné činností klubů.

Připravujeme výstavu inspirovanou osobností světového vynálezce a vizionáře Nikoly Tesly (1856-1943)

Není TESLA jako Tesla

březen - prosinec 2023

Nikola Tesla svými vynálezy ovlivnil svět a svými vizemi předpověděl technické vymoženosti, které se v jeho době jevily neuskutečnitelné, ale v současnosti je běžně používáme (bezdrátové datové přenosy, mobilní telefony, dálkové ovladače...). Předpověděl také společenskou revoluci, kterou tyto vynálezy budoucnosti přinesou. Mezi jeho významné objevy patří asynchronní motor, transformátor i turbína, které nesou v názvu i jeho jméno, a bezdrátová komunikace.

Výstava Technického muzea v Brně se zaměří zejména na československé podniky, které vznikly po druhé světové válce a zabývaly se výrobou širokého sortimentu elektrotechnické produkce. Českoslovenští výrobci pod značkou TESLA zajišťovali veškerou slaboproudou výrobou na našem území – od součástek až po samotné produkty (např. rádia, televize, žárovky, mikroskopy, měřicí přístroje, vysílací techniku a další). Sbírkové předměty Technického muzea v Brně rozšíří další ze Slovenska, Srbska a Chorvatska.

Část výstavy představí i samotnou osobnost Nikoly Tesly. Mimochodem, geniálního vynálezce nepřipomínají jen názvy podniků a firem. Kromě jednotky magnetické indukce je po něm pojmenovaný jeden z kráterů na odvrácené straně Měsíce či planetka 2244 (uhlíkatý asteroid o průměru zhruba 25 km v centrální oblasti pásu asteroidů), kterou objevil v roce 1952 srbský astronom Milorad B. Protić.

V roce 1937 Nikola Tesla obdržel od československého velvyslance v USA nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva I. třídy. (sal)
zdůraznit

Výstava Není TESLA jako Tesla bude přístupná v březnu a potrvá do konce roku 2023.

Spektra designu

Retrospektivní výstava ateliéru Průmyslového designu Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Spektra designu bude v Technickém muzeu v Brně zájemcům přístupná do konce února. Představuje průřez tvorbou studentů a pedagogů tohoto ateliéru za posledních deset let, z nichž mnohá díla vznikala ve spolupráci s firmami a jsou připraveny pro sériovou produkci.

Prostřednictvím vybraných designérských a výstavních projektů, kterými se ateliér prezentoval na tuzemských a zahraničních akcích zaměřených na design, výstava seznamuje zájemce se širokým spektrem produktových kategorií, jimiž se studenti v rámci ateliérové výuky zabývají – od drobných předmětů z porcelánu a skla, přes elektrospotřebiče, interiérové doplňky, nábytek, dopravní prostředky až po architekturu. U vystavených produktů je kladený důraz na jejich funkci, inovativnost, využití progresivních materiálů a technologií, ekologii a v neposlední řadě vizuálně i na atraktivní ztvárnění.

Ateliér Průmyslový design FMK UTB ve Zlíně byl založen v roce 1999 a navazuje na dlouholetou tradici výuky průmyslového designu. Její základy byly koncipovány na sklonku třicátých let dvacátého století ve zlínské Škole umění založené společností Baťa.

Přehlídka automobilové techniky

Technické muzeum v Brně i v letošním roce chystá v předposledním dubnovém víkendu již tradiční akci s názvem Přehlídka automobilové techniky. Ve dvou dnech, v sobotu a v neděli, tak opět představí vozy ze svých sbírek městské hromadné dopravy, osobních automobilů i vojenskou techniku z oboru Militária.

V městské hromadné dopravě se jedná zejména o autobusy. Návštěvníci si je budou moci nejen prohlédnout, ale v některých se také svézt a zažít tak aspoň na chvíli cestování, které pro naše předky bylo běžné. Jaké pohodlí asi nabízel autobus z konce 40. let minulého století? Vloni si veřejnost na akci mohla prohlédnout osobní vozy z padesátých let bývalé RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci). V rámci vojenské techniky mimo jiné muzeum vystavilo i žhavou novinku ze svých sbírek, a to letištní přehledový a přistávací radiolokátor RPL-5.

Na Přehlídku automobilové techniky jsou zvaní i hosté. Vloni to byli např. zástupci Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice, členové Tatra klubu Kolín či společnost Busline Semily. Na akci spolupracují také členové Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, kteří představují své zásahy v různých situacích. Akce se koná v areálu muzea v Brně-Řečkovicích.

Aleš Sirný zmapoval 30. léta na Masarykově okruhu

V listopadu 2022 uvedlo na trh nakladatelství HOST novou knihu s názvem Masarykův okruh 1930-1937. Křest se uskutečnil za účasti mnoha hostů v Technickém muzeu v Brně. Její autor Aleš Sirný knihu po slavnostním aktu podepisoval všem příchozím zájemcům.

Publikace se zabývá historií nejslavnější éry automobilového závodění v Československu. Vypráví příběh motoristického klání v Brně v daných letech od politických tahanic přes svérázné postavy závodníků až po technologické inovace. Před čtenářem se však především odvíjí obraz nespoutaných mužů a žen za volantem, napínavé souboje s protivníky i fyzikálními zákony.

Knihu nakladatelství HOST mohou zájemci koupit kromě knihkupectví také v obchodě Technického muzea v Brně.

(sal)
Foto: Archív TMB