Zázrak Provázek: hold všem, kteří se na něm podíleli

30. říjen 2015

Spojeny Provázkem znovu ožívají ve stejnojmenné publikaci osobností i inscenace legendárního brněnského Divadla Husa na provázku. Výpravná kniha Provázek vychází v polovině listopadu.

Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Dáša Bláhova, Jiří Pecha, Arnošt Goldflam, Mojmír Maděrič, Petr Oslzlý a další osobnosti vám ve svých vzpomínkách umožní znovu prožít legendární éru Divadla Husa na provázku spojenou s jeho působením v Domě umění Brno. K historkám humorným i vážnějším se připojila také tajemnice divadla Gita Fuchsová, současná velvyslankyně v Ghaně, skladatel Miloš Štědroň či dramatik Milan Uhde. Množství příběhů, humorných poznámek a glos bohatě ilustruje 200 snímků známého fotografa Josefa (jefa) Kratochvila, který Provázek doprovázel po celé toto slavné období.

Většina ze vzpomínek současných hereckých hvězd se týká tří určujících režisérských osobností, které Divadlo na provázku tvořily: Petera Scherhaufera, Evy Tálské a Zdeňka Pospíšila. „Co se týká práce s nimi, tak to bylo něco fantastického. Díky těmto třem lidem jsem dostal takovou životní školu, že to, co jsem si od nich přinesl do Národního divadla, to už mi nikdy nikdo nemohl vzít," vzpomíná například Miroslav Donutil. „A tak to naše sdružení režisérů, dramaturgů, výtvarníků, muzikantů, vědců, básníků, spisovatelů, malířů, fotografů, herců a různých fachmanů všelijakých profesí, kteří chtěli něco posunout a změnit, se stalo avantgardou se vším, co k ní patří. Raději je nebudu vyjmenovávat ze strachu, abych na někoho nezapomněl. Že jo, Bolku?" shrnul zase svoje pocity Jiří Pecha do krátkého vyznání všem, s nimiž se podle svých slov na tom zázraku mohl podílet.

Knížka si však neklade za cíl archivovat aktivity Divadla na provázku se všemi událostmi a premiérami, od toho jsou povolanější. „Jedna se o hold lidem, umělcům, kteří v letech tvrdé normalizace měli tu odvahu a sílu připravit pro své vnímavé diváky pocit svobody a radosti. Pokud se mi to jen trochu povedlo, nebyl ten čas u skeneru ztracený," podotkl jef, který oskenoval osm tisíc starých fotek, z nichž se do knížky po pečlivém výběru s editorem dostaly dvě stovky.

Křest knížky Provázek spojený s autogramiádou členů Divadla na provázku se uskuteční 18. listopadu 2015
v 17:30 v Knihkupectví Dobrovský v brněnské Galerii Vaňkovka. Účast přislíbili Boleslav Polívka, Mojmír Maděrič, Jiří Pecha a další osobnosti spojené s Divadlem na provázku.

Knihu Provázek si za výhodněnou cenu můžete objednat na  http://www.salina-brno.cz/objednavka.

Záštitu nad vydáním publikace převzal primátor statutárního města Brna Petr Vokřál. Publikace byla vydána za podpory statutárního města Brna.

Ukázka z knihy:

Boleslav Polívka, 1973

To je tak. Přijdu na scénu v Paříži, nikdo mě nezná. Říkají si, je z komunistického Československa, jak to, že může vycestovat? Asi to bude komouš. Pak se začnu po­hybovat po scéně, dělat ty své zvláštní pohyby, koukají na mě a říkají si: ten je divný, asi to je buzerant. Po čase se začnou bavit, smějí se, vstávají, tleskají a říkají si: ale není špatný, to bude asi Žid.

Boleslav Polívka (z publikace Provázek)

 Am a Ea (režie Boleslav Polívka) – Dáša Bláhová, 1978

Pamatuji si, jak jsme zakládali SSM. Svaz socialistické mládeže. Soudruhům došlo, že dva či tři členové našeho ansáblu jsou skoro třicátníci a nikdo není ještě v KSČ. Do KSČ samozřejmě nechtěl nikdo.
Myslím, že to byl Sheri (Peter Scherhaufer), kdo navrhl, že na KSČ nejsme ještě dost „zralí" a založíme SSM. Úlitba.
Všichni jsme si rozdali nějaké nesmyslné funkce, které jsme vykazovali jen na papíře.
Myslím, že Franta Kocourek byl pokladníkem – to byl ten pravý, já byla knihovnice – žádnou knihovnu jsme samo neměli. Dnes je to sranda, tehdy to bylo poněkud o držku.

Dáša Bláhová (z publikace Provázek)

 Písničky Divadla na provázku – Iva Bittová, Mojmír Maděrič, 1984

Přijdete na zkoušku, víte, že máte u Zdeňka Pospíšila dělat Baladu pro banditu, a na zkušebně leží obrovská kláda, mírně seříznutá. Co to je? Pospa se rval ve vousech: Na tom budeme zkoušet. Jak? No chodit, lítat, tančit, zpívat... Jak si to představuješ? Vyběhl jsem na kládu a spadl dolů. A Pospa, snad tam tu rovnováhu udržíš, ne? Když chceš hrát Nikolu Šuhaje. No zatím to neumím... Ukaž, vyskočil tam, spadl dolů a vyrazil si dech. No pak jsme se to všichni nějak naučili, ale problém byl v tom, že zvukaře s dlouhými, asi osmimetrovými tágy dělali pánové Polívka a Pecha. Kdykoliv se Pospíšil nedíval, tak tito dva poťouchle tím dlouhým bidlem strčili do Nikoly Šuhaje a já jsem letěl po čuni z té klády dolů... Jen když byly scény s Ivuškou Bittovou, která se jim všem líbila, tak dali pokoj a mohli jsme si zazpívat i duetek.

Miroslav Donutil (z publikace Provázek)