Švédi Špilberk zase nedostali. Přišlo rekordních 5 000 lidí

14. září 2015

Hrad Špilberk má za sebou rušný víkend. Všemi jeho útrobami prošlo během soboty a neděle na pět tisíc návštěvníků, čímž se třetí ročník akce s názvem „Špilberk žije" stal tím nejnavštěvovanějším. Program byl letos laděn do tematiky švédského obléhání a do roku 1645, přišel ale i s mnoha novinkami.

Poprvé si letos mohli návštěvníci zahrát šifrovací hru, „Tajemství švédského důstojníka". Stanoviště po celém hradě je provedla všemi zákoutími Špilberku a dala jim zakusit úsilí obránců i zmar švédských nepřátel. Kdo zvládl všechny úkoly, které namáhaly hlavu i tělo, postupně mohl seskládat šifru a tím odhalit záhadu prostřelené lebky. Úspěšní luštitelé si za správnou tajenku rozebrali na osm stovek cen – i tím je letošní akce výjimečná.

Program víkendové akce zajišťovalo přibližně 150 lidí – zaměstnanců Muzea města Brna, členů historické skupiny Rex a dalších dobrovolníků. Celkově se po Špilberku pohybovalo 127 lidí v kostýmech, tedy ze všech ročníků dosud nejvíc.
Avizované pivo vyrobené podle dochované starobylé receptury taktéž zaznamenalo úspěch. Na čepu došlo už v sobotu večer.

Pět tisícovek návštěvníků, dětí i dospělých, nahlédlo i tam, kam se běžně během roku není možné dostat. Lidé mohli třeba vystoupat do vrcholu hranolové věže, sestoupit průchodem z žaláře do kasemat nebo se rozhlédnout z východní bašty.

Zpět ale ještě ke zmíněné lebce. Muzeum města Brna ji vystavilo poprvé po 11 letech. V 19. století se mělo za to, že patřila švédskému plukovníkovi Kallenbergovi, který měl padnout u Brna během obléhání v červnu 1645. Kulka ho prý nešťastně zasáhla přímo do oka – na lebce je patrný průstřel a v očním důlku dokonce vězí olověný projektil. V 90. letech ale historici přišli na to, že plukovník Kallenberg tehdy u Brna nepadl, protože se zúčastnil dalších tažení a zemřel doma, lebka tedy začala být považována za podvrh. Dnes víme opět víc – Kallenberg zde totiž nebyl jen jeden, šlo o několik, zřejmě příbuzných vojáků. Jeden ale určitě u Brna podle pramenů kvůli střele do hlavy padl. Poslední antropologické zkoumání lebky prokázalo, že její poškození je skutečné a že bylo způsobené za života zemřelého, tedy že nejde o žádný druhotný zásah. Nelze však prokázat, zda lebka skutečně patří padlému Kallenbergovi. Pravděpodobně se jedná o lebku jiného člověka, který byl taktéž zasažen do hlavy.

(red)

Foto: Archív MuMB