Srneček asi čekal na matku. Lidé ho „zachránili" zbytečně

29. květen 2015

Srneček, který zřejmě pouze čekal, až se vrátí jeho matka, byl lidmi, byť v dobrém úmyslu, odebrán z přírody. Srnčí mládě tak zbytečně skončilo v záchranné stanici brněnské ZOO v Jinačovicích. „Prosíme veřejnost, aby se vždy, než se rozhodnou nějaké zvíře vzít z jeho domovského prostředí ve volné přírodě, nejdříve poradili na non-stop pohotovostním telefonu 702 137 837," zdůraznila mluvčí brněnské ZOO Monika Brindzáková.

Do záchranné stanice srnečka přijali 24. května. „Na pohotovostní telefon zavolal pán z Čebína, že našel opuštěné mládě a vzal si ho domů," popsala mluvčí. Ve skutečnosti však mláďata srn bývají jen výjimečně opuštěná. Ukrývají se v trávě, tiše bez hnutí leží a skrývají se před predátory. Samička se k nim vrací pouze několikrát za noc, aby je nakojila. V prvních týdnech ji mládě ještě nenásleduje. Opuštěné mládě by pískalo a zmateně pobíhalo. „Nechávejte tedy, prosím, mláďata u svých matek. A i pokud je najde váš pes, tiše se vzdalte. I pokud byste mládě odnesli a brzy vrátili, stačí ho potřít trávou a zamaskovat trochu lidský pach, ukazuje se, že matka mládě přijme zpět," shrnula správný postup Brindzáková.

Srneček z Čebína je starý pouze několik dní, týden až čtrnáct dní, základní protilátky od matky snad již získal. Jeho nohy jsou oproti tělu stále ještě velmi dlouhé. Postupně získává jistotu a už se na nich udrží čím dál lépe. Bílé skvrny v srsti mláďatům mizí až přibližně ve věku tří měsíců, do té doby jim zajišťují výborné maskování. „Srnečka jsme po zavodnění krmili speciální náhražkou mléka, s čímž nám pomáhal zkušený spolupracující veterinární lékař, protože srneček zpočátku vytrvale odmítal přijímat potravu. O srnečka jsme museli pečovat podobně jako jeho matka a stimulovat i jeho vyprazdňování," popsala mluvčí.

Problematický je nejen odchov, ale také umístění dospělých srnců a srn. Mládě vyžaduje intenzivní péči a vytvoří si často silný vztah s chovatelem. Podobu člověka si vtiskne jako svého rodiče a příslušníka vlastního druhu. Zvíře je ochočené a do přírody se už nemůže vrátit. Pokud se jedná o samce, je to o to horší, protože když přijde do říje, začíná většinou na lidi útočit. Kdyby byl samec vykastrován, kromě dalšího zásahu do jeho života, by to přineslo další problémy. (red)