Mamut slaví 90. narozeniny

27. duben 2018

Letos v květnu si Moravské zemské muzeum připomíná 90 let od založení muzea Člověk a jeho rod, posléze Anthropos, který vybudoval Karel Absolon na Výstavě soudobé kultury v roce 1928. Již od počátků byl součástí expozice model mamuta v živé velikosti a – jak uváděl sám Absolon – „v plné srsti". Výročí připomene Moravské zemské muzeum 1. května, připraven je pro tento brněnský symbol bohatý narozeninový program.

Termín: 1. května 2018, 14:00 – 22:00
Místo: Pavilon Anthropos, Pisárecká 5, 602 00 Brno

Program pro veřejnost:
14 – 18:00: Program pro děti i dospělé v Pavilonu a v přilehlém parku
18 – 22:00: Večerní program s hudebním doprovodem

Odpolední program 14:00 – 18:00

• Dětské muzeum – výtvarné dílny, animační program ve výstavě Vítejte u neandertálců „pazourek a řeč", tvorba pravěkého umění, rozdělávání ohně pomocí magneziové tyčinky
a mechu, lov na mamuta oštěpem a lukem.
• Vzpírání originálu mamutí kosti.
• Vystavení mamutích stoliček a fragmentů klů s odborným komentářem k růstu zubů, určování věku zvířete, ukázky práce restaurátora.
• Prohlídka expozic za zvuků hry šamana na bubny.
• Prvomájový polibek pod chobotem mamuta s možností focení.
• Cesta do nitra mamuta – Za asistence diváků pronikne kamera do nitra mamuta a prozkoumá ho, veřejnost tak poprvé uvidí, jak mamut vypadá uvnitř. Možnost uložení zpráv a přání na jednoduchých origami, které zanecháme uvnitř mamuta jako vzkaz do budoucnosti.
• Cestování historií – „geocaching" uvnitř muzea poodkrývající příběh Pavilonu Anthropos.
• Architektonické dílny s Adélou Lejskovou-Raškovou – návrh podoby Pavilonu Anthropos.

Večerní program

• 18:00 – 18:30 Gratulace mamutovi k 90. narozeninám, vyhlášení prvního ročníku soutěže k popularizaci archeologie pro mladé archeology - cena Zlatý mamut.
• 19:00 – 20:00 Hudební vystoupení přední české violoncellistky Doroty Barové.
• 20:30 – 20:50 Skupinové taneční vystoupení Baletní školy Baláž – Akce Homo – výrazový tanec na téma evoluce člověka.
• 20:50 – 21:00 Světelná show s divadelními efekty u mamuta. Narozeninové překvapení v podání Městského divadla Brno.
• 21:00 – 22:00 Koncert brněnské rockové kapely Animal Farm.

Historie mamuta

Model mamuta v životní velikosti byl veřejnosti představen v květnu roku 1928 na brněnském výstavišti, kde byla realizována největší výstavní akce mladé republiky meziválečného období – tzv. Výstava soudobé kultury. Na tomto místě Československý stát rekapituloval, stále v době hospodářské konjuktury, své úspěchy v různých oblastech – průmyslu, zemědělství, školství, zdravovědy, komunikací, kultury a také vědy. Součástí projektu bylo vybudování jedinečného muzejního počinu – Pavilonu Člověk a jeho rod (architekt Jiří Kroha), který byl věnován v této době slavně objevované prehistorii Moravy. Hlavním tématem pavilonu byl úspěch Karla Absolona při objevu 30.000 let staré civilizace lovců mamutů pod Pavlovskými kopci (světoznámá Věstonická venuše byla objevena již v roce 1925). Mezi jinými exponáty, představující výjevy z života pravěkých lovců, části originální nálezové vrstvy s mamutími kostmi apod. byl nejatraktivnějším exponátem model mamuta v životní velikosti, jehož výroba v březnu – květnu 1928 byla plně sponzorována firmou T. & A. Baťa ve Zlíně.

Úspěch Pavilonu Člověk a jeho rod na brněnském výstavišti byl nebývalý. Denně byl navštěvován až 5.000 lidmi a mamut se stal záhy nejobdivovanějším exponátem Výstavy soudobé kultury, který zavdal téma i četné literární a umělecké tvořivosti českých a moravských spisovatelů a výtvarníků. Expozice i další výzkumy Karla Absolona se staly důležitou součástí kulturní politiky meziválečného Československého státu. Díky velkému úspěchu expozice zde pavilon Člověk a jeho rod jako jediný zůstal i po ukončení Výstavy soudobé kultury přístupný veřejnosti. V období první republiky byl několikrát na výstavišti rozšířen a stěhován a přejmenován na Anthropos: roku 1930 do pavilonu Praha (architekt Kamil Raškot) a v roce 1935 do dosud stojících pavilonů země Moravy (architekt Vlastislav Chroust) a pavilonu města Brna (architekt Bohuslav Fuchs). Zde byl mamut i expozice zpřístupněn i v období německé okupace. V květnu byla celá expozice poničena Rudou armádou i nenechavými brněnskými občany.

Prvorepublikový Baťův mamut byl záhy po osvobození deinstalován. Legenda Anthroposu však nezanikla a bylo na ni navázáno antropologem Janem Jelínkem na přelomu 50. a 60. let 20. století, kdy byla v sousedním parku vybudována moderní muzejní budova Pavilonu Anthropos, jejímž hlavním exponátem byl opět model mamuta v životní velikosti od sochaře Z. Macháčka. Úsměvnou epizodou byl neúmyslně založený požár osvětlovači Krátkého filmu Praha v roce 1969, kterému podlehla polovina srsti mamuta, který pak musel být obnoven. Brněnský mamut zůstal pro generace brněnských občanů přímo symbolem, o němž básník Jan Skácel napsal, že děti, když jej uvidí, nechce se jim věřit, že je pravda.

V roce 2002 bylo symbolicky navázáno na dědictví předválečného Anthroposu další rekonstrukcí mamuta, tentokrát mláděte podle originálního nálezu umrzlého mamuťete v sibiřských ledech (nález z Madaganu na sv. Sibiře), jehož výrobu opět financovala firma Baťa (účast Antonína Bati přítomného v ČR na vernisáži byla na poslední chvíli odvolána). Pavilon Anthropos v letech 2003 – 2006 prošel rozsáhlou rekonstrukcí a přestavbou, symbol muzea – mamut v životní velikosti s vedle stojícím mládětem - samozřejmě zůstal. V poválečné historii Anthropos navštívilo více jak 2 milióny návštěvníků, zájem o program muzea v posledních letech stále vzrůstá, což dokládá více jak 40.000 návštěvnost za každý rok.

Letošním osmičkovým výročím si v Moravském zemském muzeu tedy nepřipomínáme jen stoletou existenci našeho státu, ale také 90. let od prvního představení brněnského mamuta široké veřejnosti, který se stal jedním z nepopiratelných symbolů města Brna.