Eva Kmentová v Domě umění: Umělecké dílo jako deník

Skrze její tvůrčí počiny přibližuje retrospektivní výstava Domu umění v Brně nejen samotné dílo, ale především osobnost výjimečné sochařky Evy Kmentové. Oproti retrospektivě konané v Praze v letech 2006/2007 má současná brněnská výstava výběrovější charakter. Není inventurou dosud neznámého či nezřetelného celku, ale vybírá z něj několik formálně, tematicky a časově definovaných souborů. Výstavu, která se koná pod záštitou premiéra České republiky Petra Fialy, ministra kultury Martina Baxy a primátorky města Brna Markéty Vaňkové, můžete na Malinovského náměstí zhlédnout do 19. listopadu. Nenechejte si ujít tuto mimořádnou příležitost!

Od šperků k sochařině

„Máme s Olbramem společný ateliér. Nevědomky se ovlivňujeme a nemůžeme najít společnou cestu. Dostávám ateliér na Kalinince, Doupě. Tam začíná moje ‚sochařské štěstí'. Místnosti jsou plné odloženého nábytku a po rozřezání a rozštípání vznikají nejrůznější poetické tvary, připomínající postavy, kusy krajin."

Tato slova, která Eva Kmentová napsala krátce před smrtí v dopise Jindřichovi Chalupeckému, zachycují jedno ze šťastných období jejího života – psal se rok 1963, když se jí podařilo pronajmout samostatný ateliér v Praze na tzv. Kalinince, tedy Kalininově ulici (dnešní Seifertova). V ateliéru, kterému přezdívala Doupě, následně vytvořila některá ze svých nejstěžejnějších děl – například párové dvojsoší Terč-Žena a Terč-Muž. Toto dvojsoší je pro širokou veřejnost zajímavé nejenom tím, že se jedná o siluety samotné Evy Kmentové a jejího muže Olbrama Zoubka. I po letech je opředeno jistým mýtem, který se kolem něj vytvořil. Jelikož se – stejně jako v případě díla Prostřílené ruce – jedná o umělecké objekty vzniklé v roce 1968 a pracující se zobrazením průstřelů, objevil se výklad, že se jedná o reakci na srpnovou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Jejich skutečný význam je ale mnohem niternější – díla vznikla již na počátku roku 1968, kdy autorka oslavila čtyřicáté narozeniny a tento životní milník silně prožívala, stejně jako jiné osobní okolnosti, ve kterých se v té době nacházela...

Do svého díla předala svůj život

Jsou to právě prožité okamžiky zakleté v sádře, papíru, betonu a jiných materiálech, které spoluvytvářejí působivost díla Evy Kmentové, která přetrvává do současnosti. Aktuální výstava v Domě umění města Brna nechává nahlédnout do života a uvažování autorky, ale zároveň poskytuje návštěvníkovi dostatek prostoru pro fantazii a vytvoření si vlastního vztahu k vystavenému dílu, k vlastním návaznostem a připomínkám chvil běžného života kolem nás. Mohou být schované třeba ve zmačkaném prostěradle, otisku rtů, hromádce hlíny nebo jednoduché otázce. Jak píše v katalogu výstavy kurátor Tomáš Pospiszyl: „Nepřízeň osudu, která Kmentovou pronásledovala – potíže politické, osobní i zdravotní – z ní nečiní mučednici, ale nositelku poselství."

Chcete život a dílo Evy Kmentové poznat ještě blíže?

Poslechněte si podcast o výstavě! Kurátor Tomáš Pospiszyl v něm vede rozhovor s Polanou Bregantovou, dcerou Evy Kmentové a Olbrama Zoubka. Jak vzpomíná na své dětství? Co se dočetla v rodinných denících? Jak je o díla Evy Kmentové pečováno v současnosti? Toto a mnoho dalších zajímavostí zjistíte ze záznamu, který najdete k poslechu na Spotify Domu umění nebo na stránkách www.dum-umeni.cz. 

Trio výstav představí Woodyho Vasulku

Věděli jste, že jeden ze světových průkopníků videoartu pocházel z Brna? Jmenoval se Woody Vasulka a jeho umělecký odkaz připomene hned trojice výstav – Součty a rozdíly, Brainscape a Otevřený digitální archiv & testovací laboratoř pro živé publikum – které Dům umění chystá pro všechny své výstavní prostory na závěr letošního roku. Událost je zároveň spojena s přesunem centra umění nových médií Vašulka Kitchen Brno do nových prostor v Domě pánů z Kunštátu.

(sal)

Foto:

Žena na slunci, foto Polina Davydenko
Proč (1971), foto David Stecker, Nadační fond Kmentová Zoubek
Eva Kmentová s Mužem-Terčem na Kalinince, jaro 1972, foto Emanuel Křenek
Žena-Terč a Muž-Terč, foto Polina Davydenko
Šperky Evy Kmentové, foto Polina Davydenko
Woody a Steina Vašulkovi, 70. léta, Island, foto archív DuMB