Petr Münster: Nejvíce mě asi fascinuje vznik bouřkových mraků

K počasí měl „vědecký" vztah prý už jako předškolák, takže není divu, že se Petru Münsterovi stalo i „povoláním". Na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu pracuje od roku 2007, nyní na pozici vedoucího regionálního předpovědního pracoviště.

Proč právě meteorologie?
Vždy mě zajímala příroda jako celek. Na vysoké škole se znalosti o všech geosférách prohloubily, ale atmosféra byla vždy na prvním místě. Upřednostňoval jsem ji ve výběru kurzů a seminářů, přesto jsem nakonec skončil s diplomem zaměřeným na geomorfologii. Ubírat jsem se mohl různými směry a obory, ale měl jsem štěstí, že přesně na konci studia se na pobočce v Brně hledal předpovědní meteorolog.

Jaké jste letos předpovídali, že jihomoravské léto bude?
Léto jako celek je záležitost klimatologů, protože se nejedná o konkrétní průběh počasí v rámci jednoho dne. Proto na léto žádné regionální předpovědi neděláme.

Mám pocit, že spojení slov extrém a počasí slyšíme skoro v každé předpovědi. Jaké extrémy jste v létě letos zaznamenali na jižní Moravě, potažmo v Brně?
Tady bych byl opatrný s tvrzením, že slovíčko extrém slyšíme v předpovědích a navíc často. Letošní léto se po dlouhé době projevilo velkým množstvím srážek i v Brně, například v Tuřanech jen za srpen spadlo 137 mm srážek, což je více než dvojnásobek měsíčního průměru. Jinak se léto chovalo celkem slušně, i když bylo velmi teplé, v Brně jsme například nenaměřili teplotu vzduchu 35 °C, zatímco vloni nad tuto hranici rtuť vystoupala tři dny.

Tornádo před dvěma lety, které zpustošilo některé jihomoravské obce, bylo jevem nevídaným a pro laika rozhodně překvapivým... I pro vás?
Tornádo vždy bylo a bude jedním z možných projevů konvektivních bouří, i když je tím nejméně častým. Co bylo překvapivým pro všechny, a tedy i meteorology, byla jeho intenzita a doba trvání, se kterou jsme se mohli dosud setkávat maximálně z dokumentárních záznamů ze Spojených států amerických. Atmosférické podmínky nad střední Evropou se ale 24. června 2021 sešly tak, že dokonce i množství energie pro vznik bouří bylo pro naše končiny dosud nevídané.

Vždyť o tornádu psal už Johann Gregor Mendel...
O tornádu mohli psát pouze ti, kteří jej viděli. O to snazší detekce jevu je dnes, kdy umí všichni psát, nebo ovládat telefon, kameru a podobně. Také platí, že tím více lidí mohlo jev spatřit, čím déle tornádo existovalo. Většina těch slabých obvykle zaniká během vteřin nebo prvních minut.

Letos se tornádo prohánělo, naštěstí v ne tak ničivé podobě, na mnoha místech republiky... Je to tak, že do budoucna se stane pro léto poměrně běžným jevem?
Zaznamenaných tornád bylo letos a loni více než roky předešlé, ale kousek dál do historie se ty počty příliš nelišily. Například v letech 2000-2007 bylo potvrzeno dohromady 48 tornád. V novodobé historii bylo ničivé tornádo roku 2021 výjimkou, jinak jsou ale násobně četnější jevy s horšími dopady na krajinu v rámci bouří, než způsobují slabá tornáda. Poničené střechy a vyvrácené stromy jsou pro bouřky denním chlebem. Rozhodně bych se soustředil na všechna nebezpečí spojená se silnými bouřemi.

Hodně se taky v té souvislosti mluvilo o včasném varování. Lze vůbec varovat včas a nenastal teď naopak trochu obrácený efekt, že pořád varujete před extrémním nebezpečím, a pak se (zaplaťpánbůh) nic neděje?
Včasné varování před tornádem by bylo možné až v momentě, kdy tornádo existuje. Ve většině případů tornádo zanikne, ještě než pozorovatel odloží svou kameru, foťák nebo mobil. Takováto varování jsou efektivní pro USA, kde tornádo existuje déle, a i když zanikne, tak je předpoklad, že jich vznikne několik dalších. Princip varování ale v USA funguje stejně jako u nás – tedy hlavně před bouřemi, které již existují a páchají škody. Odhaduje se jejich postup a délka trvání, případně konkrétní doprovodné jevy.
Že varujeme často a pak se nic neděje, je značně zkreslený pohled pozorovatele, který vnímá pouze svou pozici. Pravdou nicméně zůstává, že velká část území, kde varujeme s předstihem, se nakonec bouřky nedočká, případně ne v nebezpečné podobě, tzv. False Alarm. U předpovědních výstrah je to tím, že varujeme před rizikem, že bouře silná být může – že v atmosféře na to jsou vhodné podmínky. Ale bouře si nakonec vybere jinou trasu nebo se dříve rozpadne apod. Atmosféra je natolik složitá a nemáme možnost ji celou proměřit na to, abychom ji mohli správně modelovat.

Jak dopředu je předpověď spolehlivá a co předpovědět nelze?
Záleží na konkrétním požadavku. Pokud stačí znát riziko vzniku bouřky nad střední Evropou, tak se vejdeme do týdenní předpovědi. Pokud chcete vědět, zda na vaši zahradu budou padat konkrétně kroupy, tak nelze jednoznačně odpovědět ani 20 minut dopředu, přestože už sledujeme bouři na radaru... Mohou totiž nakonec trefit jen zahradu souseda přes ulici.

Jak moc se změnily technologie, které k předpovědi používáte, během vaší kariéry? A dá se říct, jak moc se třeba předpověď zpřesnila?
Vývoj technologií jednoznačně přispěl ke zpřesnění přístrojů pro detekci a pozorování. V poslední době se například v ČHMÚ aplikovaly do operativy nové parametry z radarových dat, které umožňují identifikovat podstatné procesy v bouřích. U rozlišení numerických modelů a ve výpočetní kapacitě došlo za těch 15 - 20 let také k výrazným pokrokům. Stále ale chybějí data, kterými by se více modely naplnily, což by modelovou předpověď značně posunulo. Zde již dlouho očekáváme implementaci nových družicových dat Meteosatu třetí generace, jehož jedna část už je na oběžné dráze.

Před pár dny se objevila v médiích informace o družici SOVA z Brna, díky které bude možné přesněji předvídat bouřky, přívalové deště nebo ta zmíněná tornáda... Je to tak?
O tom jsem neslyšel, proto jsem nahlédl na popis a vytyčené cíle projektu na internetu. Bohužel ty zjednodušeně vyřknuté představy toho, co nová data přinesou, nekorespondují s tím, jak předpověď počasí funguje. Hlavním cílem sondy je sledovat gravitační vlny a pozorovat vlastnosti atmosféry ve výšce 60 až 300 km na povrchem. Část atmosféry, kde se tvoří počasí, končí v cca 15 km. Chápu vazbu, kterou se vědci budou snažit zkoumat, ale to bude teoreticky možné na úrovni úplně jiných měřítek. Neznám detaily a možná se mýlím, ale troufnu si říci ze zkušenosti s fyzikou troposféry, že titulek o zpřesnění předpovědi extrémního počasí je vysloveně falešný.

Družice na jedné straně, na druhé ovšem každý rok svět čeká na Hromnice na sviště Phila, aby se dozvěděl, jak dlouho ještě potrvá zima... Má to nějaký reálný základ – registrují třeba i meteorologové podle chování zvířat nějaký potenciální průběh zimy, léta..?
Ve světě existuje určitě spousta různých typů meteorologů, ale už jsem se o tom zmiňoval výše: průběh zimy není to samé jako předpověď počasí na každý den zimy. Proto se zabýváme spíše tím, jaké počasí již existuje proti směru proudění, abychom věděli, co máme za pár hodin a dní čekat u nás.

Co se nejhůř předpovídá? Teploty, bouřky, nebo něco jiného...?
Nejhůře se předpovídá to, u čeho potřebujete znát přesnou polohu rozhraní je - není. Tedy pozici konvektivní oblačnosti s přeháňkami a bouřkami, v zimě lokalizaci nízké oblačnosti. Dost to potom ovlivňuje jiné parametry. A také změna skupenství srážek.

Co pranostiky, ať už třeba Medard, Žofie, zmrzlí muži... platí ještě vůbec?
Obecné principy počasí a podnebí, díky nimž pranostiky vznikly, někdy platí. Zmrzlí muži nikdy nepřicházeli ve stejnou dobu. Asi více platily v dobách stabilnějšího počasí, možná bychom mohli vymyslet jiné pro dynamičtější počasí. Něco ve stylu: V létě vidíš z mraků věž, do šaliny rychle běž.

Když si plánujete dovolenou, díváte se, jak bude?
Pokud je to s velkým předstihem, ne. Řekněme při volnu do týdne se kouknu, co se v dané oblasti chystá obecně. Podrobněji zkoumám jednotlivé scénáře a udělám si názor až třeba 2 dny předem, abychom věděli, co sbalit a jaký typ aktivity plánovat na jakou část dne.

Je nějaké počasí, které máte rád? A je nějaké počasí, nebo asi spíš jev, který máte „rád" jako odborník, kterému se věnujete?
Jednotvárné počasí je celkem nuda, i když je jednodušší na předpověď. Nejvíce mě asi fascinuje vznik bouřkových mraků, to množství energie, co se dokáže v atmosféře vytvořit.

Většina vědních oborů, i když to tak mnohdy nevypadá, má nějaké hranice, za které se asi nikdy neposune. Je něco takového v meteorologii, či spíše v té její „předpovědní" části? Něco, co víte, že asi nikdy, nebo řekněme v nějakém horizontu století, nebude prostě možné?
Nikdy nebude možné dokonale naplnit změřenými daty celého prostoru atmosféry numerický model. Musí se hledat jiné alternativní řešení a odhady, což výsledky kazí.

A pokud jsme začali ohlédnutím, zkusíme zakončit pohledem dopředu. Jaká bude zima, co o ní už víte?
V takovém předstihu to, co každý rok – ochladí se, bude i mrznout, sněhu se dočkáme hlavně na kopcích a nepříjemný bude sem tam vítr.

(jih)
Foto: Archív PM