Vinnetou, hoši z foglarovek i rytíři se sejdou na Špilberku. Nakreslil je Gustav Krum

mumbNěco se mihlo na konci temné uličky. Vzápětí se přibližuje náčelník s pestrou čelenkou. Kdepak, teď už na nás míří kopí udatného rytíře. Listujeme starými skicami a napětím se nám tají dech. Jejich autorem je Gustav Krum (1924–2011), jehož dílo představí snad už brzy Muzeum města Brna na hradě Špilberku. O jeho ilustracích i o tradici výstav autorů tvořících pro děti a mládež jsme si povídali s kurátorem Robertem Janásem a ředitelem Muzea města Brna Pavlem Ciprianem. Ilustrace Gustava Kruma dovedou vtáhnout do dobrodružství. Čtenář při pohledu na ně doslova běží Stínadly, jindy zase vyráží spolu se skupinou Indiánů do boje. Známým hrdinům nejen z mayovek a foglarovek dal Gustav Krum jejich typickou vizuální podobu, pod kterou si je v českém prostředí vybaví snad každý. Přitom i jeho vlastní život by vydal na dobrodružný román. Zda se výstavu Gustav Krum: Ilustrace podaří otevřít, nebylo sice v době uzávěrky kvůli opatřením proti pandemii covid-19 vůbec jisté, ale snad ano.

Na hradě Špilberku připravujete výstavu ilustrací výtvarníka Gustava Kruma. Jaké knížky Krum ilustroval?
Robert Janás: Gustav Krum ilustroval knížky dobrodružného charakteru, od románů Karla Maye přes knížky Jaroslava Foglara až po různé rytířské příběhy. Generace dnešních rodičů ho má asi nejvíc spojeného s mayovkami, které vycházely v nakladatelství Olympia. Jakási ikonická podoba Vinnetoua a různých Mayových hrdinů pochází právě z ilustrací Gustava Kruma.

Jak byste popsal jeho styl? Čím byly Krumovy ilustrace charakteristické?
RJ: Výtvarný projev Gustava Kruma byl u nás ve své době novátorský. ZatímcoDuch Llana Estacada předešlí ilustrátoři pojímali své ilustrace knížek spíše jako zmenšené malby, tedy s přesnými obrysy, barvou, světlem, Gustav Krum začal pracovat s kresebnou zkratkou. Obrysy pouze načrtával. Jeho linie ani nemusely vždy pokrývat celý obrys. Jenom v divákovi vyvolávaly iluzi, že ten obrys a objem vidí. A k tomu přidal strukturu dynamických šraf, jež v kresbách vytvářely dojem pohybů a dramatičnosti, která je pro Kruma tak typická.

Gustav Krum stál u počátků českého komiksu. Do kterých časopisů přispíval?
RJ: Dnes už jsou ty časopisy nejspíš zapomenuté, přece jen je četla mládež o několik generací dřív. Krumovy ilustrace vycházely v časopisech, jako byl třeba Zápisník, Pionýrská stezka nebo Ohníček. Gustavu Krumovi se v nich opět podařilo, aspoň v českém prostředí, vytvořit ikonickou podobu mnohých literárních hrdinů – kromě Vinnetoua to byl například Tarzan.

Krum však není známý pouze českým čtenářům, jeho ilustrace měly úspěch i v zahraničí. Kde se například také proslavil?
krumRJ: Velký úspěch měl Gustav Krum především v sousedním Německu, kde je dodnes hodně známý díky ilustracím k příběhům Karla Maye. Nešlo však jen o mayovky, Krumovy ilustrace doprovázely také mnohé rytířské příběhy v knížkách vydávaných v Německu. Jeho popularitu u německých čtenářů dokládá i to, že tam měl velkou samostatnou výstavu. Nejrozsáhlejší prezentaci jeho díla přitom česká veřejnost uvidí až teď na výstavě na hradě Špilberku.

Co na ní návštěvníci uvidí? Jak výstavu pojmete?
RJ: Budeme sledovat Krumovu tvorbu podle jednotlivých knih a časopisů. V expozici najdou návštěvníci sektory s rozmístěnými ilustracemi k příslušným publikacím. Kromě všeobecně známých ilustrací tam lidé budou moct vidět několik zajímavostí – například ilustrace z knížek, které vyšly pouze v Německu. Ukážeme také jeden vzácný objev. Půjde o cyklus ilustrací ke knížce Děti jeskyň, která nebyla nikdy vydána. Tyto ilustrace veřejnost dosud neměla šanci v takovémto rozsahu jako teď na Špilberku vidět.

A co samotný Gustav Krum? Byl jeho život stejně dobrodružný,149 Poklad černého delfína jako život jeho kreslených hrdinů?
RJ: Život Gustava Kruma byl hodně dobrodružný. Jakožto jihlavský Němec byl za druhé světové války odveden do Wehrmachtu a bojoval na východní frontě. Tam ale přeběhl na sovětskou stranu a dokonce s československou jednotkou bojoval u Dukly. Když pak po válce v 25 letech nastupoval jako student na Akademii výtvarných umění, měl už za sebou tak dobrodružný život, o jakém se jeho spolužákům mohlo nechat jenom zdát.


Zima na Špilberku už tradičně patří výtvarníkům, kteří tvoří pro děti a mládež

Muzeum města Brna své zimní výstavy věnuje hlavně dětem. O tom, jak se tato tradice zrodila, jsme si povídali s ředitelem Muzea města Brna Pavlem Ciprianem.

Od kdy se na Špilberku konají vánoční výstavy a se kterými tvůrci se už návštěvníci měli šanci seznámit?
Pavel Ciprian: Tato tradice je stará bezmála dvacet let. Na jejím počátku stála naše snaha přispět k vánoční atmosféře a nabídnout dětským návštěvníkům téma,zima které by je spolu s rodiči i prarodiči přivedlo na Špilberk. Prvním výtvarníkem byl na přelomu let 2002 a 2003 Zdeněk Miler se svým Krtečkem. Po něm následovali další autoři zvučných jmen: Jiří Šalamoun, Adolf Born, Radek Pilař, Stanislav Holý, nechyběli ani Jiří Trnka a Josef Lada a přispěli i brněnští autoři Alois Mikulka, Vlasta Švejdová, Pavel Čech a naposledy Karla Hanušová. Dvakrát jsme na vánočních výstavách prezentovali loutky, jednou z divadla Radost, podruhé historické loutky ze sbírky manželů Jiráskových. Jednou byla tato výstava i nahlédnutím do kouzelného světa počítačových her.

Na Špilberku vznikl v minulých letech pěkný zvyk vánočních akcí. Jak vypadaly?
PC: Ano, již pošesté se loni na Špilberku konala adventní akce navázaná na zimní výstavu. Kromě komentovaných prohlídek s autorem či kurátorem bývá na velkém nádvoří program krátkých představení, stánky s vánočním zbožím a dobrotami, děti si mohou zasoutěžit a v dílničkách s našimi lektory zhotovit drobné dárky, povozit se na ponících, nechybí rozsvícený vánoční strom ani opékání špekáčků. Zkrátka chceme navodit poklidnou atmosféru v uspěchaném předvánočním shonu. Inspirací nám byla výstava Josefa Lady v roce 2013, která nás přivedla na myšlenku ladovské mikulášské zabijačky. Poté to byly Čertovské Vánoce k výstavě Karla Franty Kam i čert může, pak Vánoce Pohádkové k výstavě Vlasty Švejdové, Tajemné k výstavě Pavla Čecha, Hravé ke Kouzelnému světu počítačových her, následovaly Kašpárkovy Vánoce k výstavě Umění loutky a nakonec jsme měli Vánoce na Špilberku s pohádkami a vánočními zvyky k výstavě Karly Hanušové. Doufáme, že v příštím roce na tuto tradici opět navážeme.

Co byste popřál k Vánocům a do nového roku vašim návštěvníkům a všem Brňanům, ale i památkám, které muzeum spravuje?
PC: V prvé řadě to, co je dnes asi nejdůležitější: zdraví. Dále pak krásné prožití vánočních svátků s mírem v duši a s nadějí na lepší příští. Nám k tomu ještě brzké znovuotevření a mnoho spokojených návštěvníků.

Na hradě Špilberku se chystá dosud největší výstava Krumova díla v České republice. V premiéře nebude chybět ani vzácný objev.


Otevřený, nebo zavřený Špilberk? Jeho nabídka počítá s oběma možnostmi

Špilberk žije 12 měsíců v roce, zní slogan brněnského hradu. Nic na tomšpilberk nemění ani uzavření památek kvůli pandemii koronaviru. Špilberk má totiž pro své návštěvníky připravenou i online nabídku. Videa, virtuální prohlídky, fotogalerie, interaktivní mapové aplikace a jednoduché hry, nebo třeba virtuální 3D model hradu, jak vypadal ve 14. století. To vše je dostupné na stránce www.spilberk.cz/spilberk-virtualne.

Na otevření hradu je Muzeum města Brna dobře připraveno. Hned jak to půjde, budou se moct lidé podívat na novou výstavu Gustav Krum: Ilustrace, ale také na hlavní výstavu roku Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy nebo na výstavu Retrohrátky plnou hraček z nedávné minulosti. Kdo se odváží do kasemat, prohlédne si přímo v jejich útrobách výstavu 140 let od zpřístupnění kasemat veřejnosti. K vidění samozřejmě bude také letošní novinka: v létě otevřená nová stálá expozice Chrám kamene, tedy lapidárium v opravených bývalých vodojemech. Už aby Špilberk zase mohl otevřít své brány lidem. Mezitím Špilberk žije aspoň virtuálně a těší se na skutečné návštěvníky.

(sal)
Foto: M. Budíková, archív MuMB a archív Františka Kocmana