Čím teď žije Muzeum Brněnska: Výstava panenek, hledání pokladu a sv. Anežka

Veverka Věrka INačerpejte inspiraci, kam se zajít podívat, až budou muzea a památky zase otevřené. Přinášíme vám zajímavosti z šesti poboček Muzea Brněnska: Vily Löw-Beer v Brně, Muzea ve Šlapanicích, Památníku Mohyla míru, Památníku písemnictví na Moravě, Muzea v Ivančicích a Podhoráckého muzea. Můžete si také zasoutěžit o volné vstupenky s platností do konce roku 2021!

Veverka Věrka zve děti do své zahrady

Věděli jste, že za secesní vilou s oranžovou fasádou na Drobného 22 se skrývá velká zahrada? Přijďte si ji prohlédnout, je krásná v každém ročním období. I na podzim tady můžete potkat její malé zvířecí obyvatele. Jedním z nich je právě veverka Věrka, neposedná hrdinka autorských pohádek Lenky Žaliové, které ilustrovala Andrea Buchtová.Pohádky najdete na www.vilalowbeer.cz  nebo Facebooku Vila dětem.

Věrka také provází malé návštěvníky vily v novém edukačním programu Dobrodružství s veverkou Věrkou. Program určený pro mateřské školky propojuje environmentální tematiku a prostředí historické vily spolu s její zahradou.

Užijte si podzimní atmosféru čarovné zahrady Vily Löw-Beer v Brně. Objevíte, na kterém stromě Věrka asi bydlí? Po návratu domů pak můžete s dětmi pokračovat v nejrůznějších aktivitách nejen s veverkou, které nabízí Facebook Vila dětem.

Zahrada vily je volně přístupná denně od 10 do 18 hodin.


Prodej panenek pomáhal okupované zemi

Oblíbenou hračkou československých dětí byly v polovině třicátých let 20. století panenkyHabešánek - Příběh panenky s černou pletí a turbanem na hlavě. Říkalo se jim Habešánci a za jejich vznikem stála sbírka ve prospěch obyvatel africké Habeše (dnešní Etiopie), kterou v roce 1934 napadla Mussoliniho Itálie. Útok vyvolal nevoli celého demokratického světa a také mnoho charitativních akcí na pomoc Habeši.

V Československu začali lidé vyrábět právě Habešánky. Panenky měly jednoduché šaty a obvykle byly vycpané slámou, aby jejich výroba byla levná a výnos z prodeje, určený trpícím Habešanům, co největší. Zakoupení panenky bylo vnímáno jako projev vlastenectví.

Habešánek je jednou z mnoha panenek vystavených ve šlapanickém muzeu na výstavě Příběh panenky, která představuje tuto tradiční hračku jako svébytný doklad historie.

Výstava PŘÍBĚH PANENKY trvá do 10. ledna 2021.


Vydejte se hledat začarovaný poklad

S pomocí vašeho chytrého telefonu se můžete vydat po stopách ztraceného pokladu. U vchodu do Památníku Mohyla míru načtete QR kód, stáhnete si aplikaci a venkovní úniková hra začíná!

Mohyla míruPoklad, nad kterým kdysi v předtuše strašlivé bitvy místní čarodějka vyřkla tajné zaříkávadlo, čeká... Pusťte se do řešení hádanek pro bystré hlavy a staňte se znalcem bitevního pole. Možná, že se poklad pořád nachází v blízkosti Mohyly míru...

Hru si užijí především rodiny s dětmi, je určená pro začínající a mírně pokročilé hráče. Vyřešit všechny úkoly zvládnete do hodiny a na konci vás čeká odměna.

A že už je venku chladněji? Nevadí, v muzejní kavárně vám přes výdejní okénko rádi nabídnou horkou čokoládu, čaj nebo kakaona zahřátí.


Netradiční talisman Františka Kožíka

Měli jste někdy svůj talisman pro štěstí? Spisovatel a básník František Kožík jeden takový vlastnil. Na výstavě František Kožík (1909−1997) v Památníku písemnictví na Moravě můžete spatřit krásně zdobenou dveřní kliku. Pochází z budovy bývalého soudu (dnešní knihovny) v Telči, kde Kožík trávil dětství u prarodičů. Na kliku si chodíval při každé prázdninové návštěvě sáhnout a stisknout ji. Pohled na ni mu vždy vyvolal vzpomínky na dům plný lásky a porozumění.

Dcera Alena Kožíková napsala v knize František Kožíkkožík – Tisíc slov o lásce: „Jednou se mi táta pochlubil dárkem, z kterého měl radost, jak z málokterého. Byla to stará velká klika, kterou mu přivezl učitel Lidové školy umění v Telči. Při přestavbě domu bývalého soudu vyměnili celé dveře a on tu starou kliku schoval. Když se dozvěděl o tátových vzpomínkách, přivezl mu ji. Měla své místo v jeho psacím stole a dosud neztratila své kouzlo vyvolávat vzpomínky." A své kouzlo má tento předmět dodnes.

Výstava FRANTIŠEK KOŽÍK (1909–1997) trvá do konce roku 2020.


Skvělý úlovek do sbírek umění Muzea v Ivančicích

Muzeum v Ivančicích se může pochlubit novým přírůstkem do sbírek umění v podobě krásného zátiší z roku 1918. Jeho autorem je ivančický rodák Fritz Sinaiberger, kterýse pod jménem Frederick B. Serger proslavil jako malíř především v USA.

SinaibergerJeho život byl více než dobrodružný. Narodil se v Ivančicích 25. srpna 1889, studoval umění nejen v Brně, ale také ve Vídni, Mnichově a Paříži. Vzhledem k židovskému původu uprchl před vypuknutím 2. světové války do Londýna a později do Střední Ameriky. Nakonec se usadil v New Yorku, kde zemřel v roce 1965 jako uznávaný malíř.

Sergerovo dílo zahrnuje řadu portrétů, zátiší i krajin a je zastoupeno mimo jiné také v jednom z největších muzeí umění na světě: Metropolitan Museum of Art v New Yorku.


Je sv. Anežka Česká pohřbena v Porta coeli?

Podhorácké muzeum v Předklášteří připomíná výstavou Staré pověsti české a moravské slavnou minulost bájí a hrdinů. Na novodobé legendě o sv. Anežce České však také ukazuje, že pověst je živý žánr. V dnešní době se objevují spekulace, že poslední odpočinek světice je na území kláštera Porta coeli. Proč?

Bohaté a známé kláštery bývaly obětíPorta coeli válečných událostí. Kromě vzácných předmětů se před ničícími vojáky zachraňovaly i ostatky pohřbených vznešených osob. Tiše se začalo říkat, že nenalezené ostatky svaté Anežky se dostaly z Prahy do Porta coeli, kláštera založeného její matkou.

I v dnešní elektronické době lidé rádi naslouchají fámám. Klášter a oba kostely navštívilo mnoho senzibilů se svými metodami, k cíli však nedospěli. Bádal dokonce antropologický tým, archeologickými postupy se našly půdorysy předpokládaných hrobových míst v kostele. Kopat pod dlažbou ale mimo jiné znamená rušit věčný spánek těch, kdo tam odpočívají...

Výstava STARÉ POVĚSTI ČESKÉ A MORAVSKÉ tvá do 24. ledna 2021.


Soutěž o volné vstupenky do Muzea Brněnska

Výnos z prodeje panenek tzv.Habešánkůbyl určený jako pomoc obyvatelům dnešní:
a) Etiopie
b) Angoly
c) Namibie

Svoje odpovědi zasílejte elektronicky na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .
Nezapomeňte prosím uvést svoje jméno a telefonický kontakt. Pět vylosovaných autorů správných odpovědí získá volnou vstupenku pro 2 osoby do Muzea Brněnska s platností do konce roku 2021.