Chrám kamene. Vodojemy na Špilberku chrání cenné kamenné artefakty

Schránka07Letos v červnu otevřelo Muzeum města Brna na hradě Špilberku svoji novou stálou expozici Chrám kamene. Jde o sbírku lapidária umístěnou do bývalých vodojemů, které mezi lety 2017 a 2019 prošly rozsáhlou rekonstrukcí. Dvě obří nádrže se ukrývají uvnitř východních hradeb Špilberku. Lidé si v nich teď mohou prohlížet tři desítky kamenných artefaktů, pro které muzeum dosud nemělo výstavní prostor. Špilberské vodojemy jsou navíc v Brně úplně prvními, do kterých mohla veřejnost vstoupit. Víc o této unikátní památce nám prozradil mladý kurátor Filip Kyrc z Oddělení dějin architektury Muzea města Brna.

Kdy pod Špilberkem vznikly nádrže na vodu?
Stavba vodojemů úzce souvisí s rozvojem Brna a nárůstem počtu obyvatel v druhé polovině 19. století, což si vyžádalo postavení nového vodovodu zásobujícího město pitnou vodou. V 60. letech byla vypsána veřejná soutěž pro soukromého investora, v níž zvítězil anglický podnikatel Thomas Docwra s nejpropracovanější nabídkou. Krátce po uzavření smlouvy došlo v letech 1870 až 1871 k výstavbě prvního vodojemu. O 30 let později se zvyšováním kapacity brněnské vodovodní sítě byla postavena i druhá nádrž. Novější vodojem byl umístěn v bezprostřední blízkosti severozápadně od starší nádrže a byl dokončen roku 1900.

Jak tehdy vypadalo zásobování města pitnou vodou?
Základem celého podniku se stala úpravna říční vody v Pisárkách u Kamenného mlýna Schránka02na řece Svratce. Mechanicky a biologicky filtrovaná voda byla čerpána do dvou tlakových pásem, vyššího s vodojemem na Špilberku a nižšího s vodojemem na Žlutém kopci, kde už se také provází. Na špilberský vodojem byla voda čerpána z hlavního potrubí na Pekařské ulici pomocí parního stroje čerpací stanice nad Pellicovou ulicí, odkud se voda sváděla do vodovodního řadu na Husově ulici.

Kdo nádrže projektoval a jak probíhala jejich stavba?
Stavební plány staršího vodojemu i čerpací stanice vypracoval inženýr John Glynn, který v Brně zastupoval podnikatele Docwru. Po zvážení možností byl vybrán východní bastion barokního opevnění, samotná nádrž měla být zčásti zapuštěna do terénu a zasazena do hmoty bastionu. Starší nádrž byla vystavěna z pálených cihel, opatřena vnější izolací a zevnitř voděodolnou omítkou. Novější vodojem, o něco objemnější než cihlový, byl již postaven jako železobetonový sál.

Proč vodojemy sloužily svému účelu relativně krátce?
Od konce 19. století Brno hledalo zdroj kvalitnější vody,Schránka03 přičemž se myslelo na budoucí rozvoj města. V roce 1913 byl spuštěn nový vodovodní přivaděč s pramenitou vodou z Březové nad Svitavou, čímž nádrže ztratily svoji původní funkci. Takzvaný 1. březovský vodovod se stal primárním zdrojem pitné vody pro Brno a vodojemy se musely spokojit s funkcí rezervy pro případ výpadku nebo poruchy. Přesné datum odpojení špilberských nádrží od brněnské vodovodní sítě není známo.

Co se s vodojemy stalo, než muzeum zahájilo v roce 2017 jejich rekonstrukci?
Po odpojení od vodovodní sítě vodojemy postupně chátraly, což se podepsalo nejen na jejich technickém stavu. Nejpozději od 80. let pronikali do mladší nádrže šachtou nepovolaní návštěvníci, kteří na stěnách zanechali pestrou směsici nápisů a kreseb. Tohle primitivní jeskynní umění se vyjadřovalo k aktuálním tématům, od dobové politické situace až po hudební preference.

Do vodojemů umístilo muzeum sbírku lapidária. Jak vznikla?
Sbírka městského lapidária vznikala od přelomu 19. a 20. století,Schránka04 většina předmětů pochází ze stavebních asanací. Do tzv. městských sbírek byly ukládány náhrobky ze zrušených městských hřbitovů a architektonické články z postupně zanikajících městských budov. V následujících letech se jednalo o zlomky z archeologických výzkumů a kamenosochařská díla ničená vandaly.

Kde bylo lapidárium umístěné dříve?
Veřejnosti byla sbírka lapidária poprvé zpřístupněná v roce 1908, to znamená 4 roky po slavnostním otevření městského muzea v Brně. Fond byl umístěn do prostor zrušeného středověkého dominikánského kláštera v areálu dnešní Nové radnice. V pořadí druhá expozice se otevřela v roce 1937 v nově restaurované Křížové chodbě. Po předání hradu Špilberku do správy Muzea města Brna roku 1960 se začalo s postupným stěhováním lapidária, přičemž expozice na Nové radnici definitivně zanikla v roce 1988. Následovalo období, kdy byla sbírka uložena jen provizorně ve skladištích. Po roce 2001 byly načas některé vybrané exponáty prezentovány v přízemí hranolové věže Špilberku.

Kdy vznikl plán adaptovat pro lapidárium bývalé vodojemy na Špilberku?
Idea umístnění části sbírky do prostorSchránka05 bývalých vodojemů vznikla na počátku 90. let, kdy se začaly v rámci rekonstrukce Špilberku vytvářet možnosti pro vznik nových výstavních prostorů. Práce na projektu začaly v polovině roku 1994, stavba získala i stavební povolení, avšak nakonec nebyla realizována. K obnovení myšlenky došlo roku 2014, kdy se zpřístupnění vodojemů stalo součástí rekonstrukce rozsáhlejší části Špilberku.

Jaké úpravy bylo nutné provést, aby do bývalých nádrží mohly být umístěné kamenné exponáty?
Během rekonstrukce v letech 2017 až 2019 se oba vodojemy propojily, vybudovaly se také nové vstupy. Nádrže, původně přístupné pouze žebříky technických šachet, získaly stavebními úpravami nový vstupní portál z úrovně severovýchodního bastionu i schodiště ústící na terasu nad vodojemy.

Co nyní v expozici Chrám kamene návštěvníci uvidí?
Po krátkém obeznámení se s historií vodojemů návštěvníci vstupují do mimořádně atraktivního a působivého prostoru, kde zhlédnou více než tři desítky sbírkových předmětů z fondu lapidária Muzea města Brna. Zatímco první nádrž prezentuje především náhrobky ze zrušených hřbitovů a rodové znaky ze zaniklých městských paláců, v druhé nádrži jsou umístněné architektonické články, zčásti dokumentující dnes už neexistující sakrální i profánní stavby.

Které vystavené artefakty pokládáte za nejcennější?
Za pozornost stojí náhrobník rektora Alberta z Krosna z dnes již neexistujícího kostela sv. Mikuláše,Schránka06 původně stojícího na dnešním náměstí Svobody, nebo boží muka od Valeriana Planera z konce 15. století. Mimořádně hodnotné jsou svorníky klenby se zachovanými zbytky původní polychromie. Svorníky ze 14. století pocházejí ze zbořené kaple P. Marie a sv. Václava ze, zvané Královská kaple, která stávala na dnešním Dominikánském náměstí. Vizuálně atraktivní je i konzola s mužskou tváří z dílny Antona Pilgrama z počátku 16. století, jež se původně nacházela na zbořené Židovské bráně.

Chrám kamene je nejnovější stálou expozicí Muzea města Brna. V čem je výjimečná?
Přestože expozice prezentuje jen zlomek předmětů z fondu lapidária, i při omezeném počtu exponátů návštěvník zhlédne unikátní sbírku kamenosochařských děl dokládajících zručnou řemeslnou práci dávných kameníků. Unikátní jsou také samotné vodojemy, které díky nedávné obnově získaly téměř po 100 letech nové a rozšiřující využití.

Chrám kamene
- Od října do března je otevřený od úterý do neděle
- Navštívit jej můžete v rámci komentovaných prohlídek v časech 9.15, 11.00, 13.00 a 15.00
- Plné vstupné je 120 Kč, snížené 70 Kč

Aktuální výstavy Muzea města Brna na Špilberku
- Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy (do 31. 12.)
- 140 let od zpřístupnění kasemat veřejnosti (do 31. 12.)
- Retrohrátky (od 8. 10. do 31. 12.)

Více informací na www.spilberk.cz

(sal)
Foto: M. Budíková, MuMB