Monika Absolonová: Doufám, že synům dlouho vydržím

foto.Lenka.Hatasova1Zpěvačkou sice chtěla být Monika Absolonová odmalička, ale že to nakonec opravdu vyšlo, za to prý může nejvíc náhoda a Michal David. „Moje maminka ale chtěla, abych měla nějaké povolání, jako mají normální lidé," říká dnes úspěšná herečka, zpěvačka i moderátorka.


Zpívala jste si doma před zrcadlem?

Ano, zpívala, před trojkřídlým u babičky s dědou a díky tomu jsem mohla být i duo Kamélie. Můj děda měl k hudbě blízko, hrál výborně na kytaru, a tak jsme spolu zpívali o víkendech. Přála jsem si být zpěvačkou, chodila jsem do různých sborů včetně toho Kühnova, někdy ve dvanácti jsem dokonce natočila písničku pro Studio Kamarád. Chtěli pokračování, ale to už maminka zatrhla. Navíc jsem pak začala mutovat...

Mutovat?
Mutaci mohou procházet i holky, jen se o tom moc nemluví, a já na měsíc skoro ztratila hlas. Paní doktorka prohlásila, že nepůjde, abych profesionálně zpívala.

Takže pak přišel Michal David?
Rodiče s ním kamarádili, chodil k nám na návštěvu. Natočili jsme dva demosnímky a on je tajně nabídl gramofonové firmě, která je chtěla vydat. Ale protože jsem nebyla plnoletá, byl potřeba souhlas rodičů. Maminka svolila s tím, abych jednou nestála na pavlači a nebrečela sousedkám na rameni, paní, kde já dneska mohla být... Ta moje první deska byla moje nejúspěšnější, zatím.

Ale stejně jste vystudovala hotelovku, a ne konzervatoř.
Na základce jsem byla vlastně vyloženě talent na matiku. Hlásila jsem se na ekonomku i na hotelovku, a ta vyšla. Nikdy jsem to sice nedělala, ale bavilo mne to. A kdybych někdy v budoucnu vyhrála ve sportce, klidně bych si otevřela penzion nebo kavárnu. Konečně, dřív se mi ne vždycky dařilo a tehdy jsem si taky říkala, no co, tak půjdu dělat toto. I když s těmi počty už to není ono. Když teď v koronavirové karanténě dávali kamarádi nějaké školní příklady na Facebook, myslela jsem, že to sfouknu, ale kdepak... Dostala jsem se maximálně do páté třídy. Až půjdou kluci do školy, asi budu muset do nějakého kurzu!

Vaše jméno mají lidé spojeno hlavně s muzikály, ale na nějaký vlastní hit pořád čekáte, že?
To je pravda, žádný svůj nemám. Ale právě díky muzikálům, v nichž jsem hrála nebo alternovala hlavní role, ty nejslavnější písně mají mnozí spojené s mojí interpretací. Kleopatra, Angelika, Dracula, Noc na Karlštejně, Funny Girl, Evita, Mary Poppins, Ledové království. A tím, že jsem ty postavy hrála, nemám pocit, že jsem ty krásné melodie ukradla a není mi hloupé je zpívat.

Kterou z muzikálových postav jste měla nebo máte nejraději?
Mrzí mne, že končí práva Evitě. Na druhé straně, asi je to znamení, protože věkově jsem trochu za zenitem a hrát ji do padesáti by bylo dost mimo. Jsem ráda, že v divadle Studio Dva běží Funny Girl, tu mám taky moc ráda. A užívala jsem si madam Thénardiérovou v Bídnících, i když původně jsem chtěla hrát Eponine. Ale v Londýně naznali, že jsem na ni moc ženská, což mne mrzelo :).

A je ještě nějaká muzikálová role, po níž toužíte?
Moc bych se ještě chtěla vrátit k Mary Poppins, kvůli synům, Hrála jsem to v době, kdy jsem ještě děti neměla. Nikdy jsem nebyla hrdopýšek, ale když se teď společně díváme třeba na Ledové království, objeví se Elsa a Tadeáš říká, to je maminka, úplně se tetelím blahem. Pamatuji si taky, že režisér Petr Gazdík mi zakazoval jako Mary se dojímat, ale když v hledišti seděl děda s babičkou, já letěla nad nimi a oni mi mávali, spustily se mi slzy. Je to překrásný muzikál.

Prvního syna jste měla až v devětatřiceti. Nechtěla jste dřív kvůli kariéře?
Vdávala jsem se ve 23 a o tři roky později jsem byla úspěšně rozvedená. Od té doby jsem si pořád dávala limity, kdy budu mít partnera, kdy děti, a ono to nevycházelo. Čím víc se mi nedařilo v partnerském životě, tím víc se mi dařilo v práci. Vždycky jsem přitom předpokládala, že můj sen je být zpěvačkou, rodinu že budu mít nějak automaticky. A bylo to spíš obráceně. Pak jsem v osmatřiceti potkala Tomáše. Ani ne za rok jsme čekali dítě, které jsme si oba přáli, i když jsem se zpočátku bála, jak to budu zvládat. Ale klaplo to a já si uvědomila, že nechci, aby byl na světě sám, a tak se narodil Matouš. Tak teď jen doufám, že jim dlouho vydržím.

Většina zpěvaček řeší linii i vzhled, ale vy klidně přiznáte kila navíc nebo se ukážete nenalíčená. Nemáte strach, že odradíte fanoušky?
Žijeme v době sociálních sítí, je to virtuální svět, kde můžete snadno uvést na pravou míru nesmysly z bulváru, ale spousta lidí tam ze sebe dělá něco, co není. A to já nechci. Zabralo by mi to spoustu času a přijde mi to zbytečné, vždyť mne pak stejně uvidí na živo.

V Brně budeme mít nejbližší možnost 24. července na Letní scéně Divadla Bolka Polívky na Biskupském dvoře. Vystupujete v Brně ráda?
Moc. Naposledy jsem tu byla v prosinci a koncert s Boom!Bandem jsem si užila, přestože jsem do poslední chvíle předtím řešila, že Tadeáše odvezli do nemocnice se zápalem plic. A tak když přišla nabídka z Divadla Bolka Polívky vystoupit na jejich letní scéně, neváhala jsem. Přijedeme s pianistou Ondřejem Hájkem ve dvou. Na programu budou hity z muzikálů i písničky z mého repertoáru. Mým cílem je, aby lidi zapomněli na všednodenní starosti stejně jako já, když zpívám. Jen pozor, program se jmenuje Bez řečí, ale tak to nebude. Já mezi tím hodně mluvím.

Znáte Brno?
Vím, že šalina je tramvaj a mám tu spoustu kamarádů. Když jsem v MdB zkoušela Mary Poppins, musela jsem napřed některé kolegy přesvědčovat, že nejsem žádná kráva z Prahy a stálo mne to málem játra.

Jiřina Veselá
Foto: Lenka Hatašová