Brno v síti: 67 tisíc hesel, čtvrt milionu návštěvníků

01 Anenská uliceMnohá výročí spjatá nějakým způsobem s Brnem v ní lidé hledají nebo si je aspoň ověřují. Sama na to svoje ale neupozorňuje. Přesto unikátní Internetová encyklopedie dějin Brna (www.encyklopedie.brna.cz) oslaví letošní rok již patnácté výročí od svého založení. O tom, kolik v ní je dnes hesel, co všechno v ní lze najít i o tom, že tato „dobrovolnická činnost" už inspirovala také další velká města, jsme si povídali s jejími zakladatelkami, Jitkou Šibíčkovou a Irenou Loskotovou. (Stojí určitě za zmínku, že mezi spoluzakladatelky patří i známá brněnská historička Milena Flodrová.)

Začínat se má od začátku, ale přece jen: představte prosím projekt IEDB těm, kteří se s ním ještě nesetkali.
J. Š. a I. L.: Encyklopedii tvoří soustava navzájem propojených hesel z různých oblastí brněnské historie, např. osoby, události, ulice, školy, pamětní desky apod. Unikátní je právě vzájemná propojenost jednotlivých hesel, jakási pavučinka, která hledajícímu pomůže odkrýt mnohdy i zcela netušené souvislosti.

A jak tedy projekt vznikl?
J. Š. a I. L.: Právě Milena Flodrová říká, že za všechno mohou zvídavé telefonáty Brňanů, kteří se na ni, ale nejen na ni, obraceli především kvůli starým názvům ulic. 03 Dominikánské náměstí - Královská kapleStále častěji se objevovaly otázky typu „Tady píšou o náměstí Císaře Josefa, ale kde to je dnes?" Hledala, dělala si poznámky, a tak vlastně budovala svou databázi brněnských ulic a náměstí.
Nezaháleli ani další budoucí encyklopedisté, kteří si rovněž vytvářeli pomocné kartotéky z oblastí, jimž se profesně věnovali. Odtud už pak nebyla až tak daleká cesta k myšlence vytvořit brněnskou encyklopedii, kde by všechny tyto informace byly shromážděny.

Před patnácti lety ale bylo spíš běžnější, aby taková encyklopedie dostala knižní podobu...
J. Š. a I. L.: V Muzeu města Brna, kde jsme tehdy obě pracovaly, jsme tomuto nápadu s kolegy přidali další rozměr, elektronickou formu zpracování, která nabízí jedinečné kombinační možnosti při práci se zadanými informacemi, a nevyžaduje žádný termín předání rukopisu do tisku. Strukturu celé encyklopedie i jednotlivých hesel jsme začínaly navrhovat s kolegyní, historičkou Mirkou Menšíkovou, ale už od počátku byl autorský kolektiv pro všechny zájemce o práci na našem projektu otevřený. Záhy se k nám také začali přidávat kolegové nejen z našeho muzea, ale i z dalších brněnských institucí, Archivu města Brna, Masarykovy univerzity, Moravské galerie nebo Knihovny Jiřího Mahena. Neocenitelnou práci tu po celé přípravné období odváděl kolega Marek Peška, archeolog ze společnosti ARCHAIA Brno z. ú., který průběžně programoval, měnil, doplňoval a především propojoval jednotlivé tematické okruhy encyklopedie podle stále náročnějších požadavků autorského kolektivu. Současně se vedle tzv. autorské verze začala vytvářet verze uživatelská, která byla zpřístupněná jako dárek Brňanům ke 100. výročí založení Muzea města Brna 12. května 2004.

Základním a pomyslným rozcestníkem tohoto informačního portálu se tedy staly brněnské ulice a náměstí...
J. Š.: ...a na ně volně navazují záznamy k brněnským osobnostem, událostem, pomníkům, 04 Měnínská brána v Orlí ulicipamětním deskám, uměleckým dílům, stavbám i archeologickým lokalitám. A jak jsme už říkaly, mezi jednotlivými hesly i celými tematickými okruhy lze volně přecházet. Lze třeba vysledovat, kde dotyčná osobnost pracovala, kde žila, kde má pamětní desku...

Začínali jste několika sty hesly, kolik jich máte dnes?
J. Š. a I. L.: Něco přes 67 tisíc hesel a více než 20 tisíc fotografií. Ty nejucelenější sekce tvoří Ulice a pak Objekty – okruh, který zahrnuje pomníky, pamětní desky, umělecká i architektonická díla. Mezi nejvyhledávanější hesla patří ulice a náměstí - čtenáře většinou zajímá, jak se jmenovaly původně, či po kom nesou svůj název. Velmi atraktivní pro uživatele encyklopedie jsou i dobové fotografie. Nejobsazenější, tedy nejpočetnější je sekce Osobností, která čítá zhruba 33 tisíc hesel. Kromě osobností samých jsou tu i jejich rodinní příslušníci, což umožňuje zajímavá srovnání, jak se některá rodová křivka projevuje v dějinách města. Někdy jde jen o jednogenerační záležitost, jindy se naopak zapíšou do historie hned dvě, tři generace.

IEDB odstartovala skupinka nadšenců, jak je to dnes a kolik lidí se na její tvorbě podílí nebo podílelo?
J. Š. a I. L.: Na nepravidelných pracovních encyklopedických schůzkách se setkávají necelé dvě desítky autorů, část z nich se na tvorbě encyklopedie podílí po celých patnáct let.05 Ševcovská ulička Celkem se od vzniku encyklopedické databáze až dosud zapojily více než čtyři desítky odborných pracovníků několika brněnských kulturně vzdělávacích a vědeckovýzkumných institucí. Veškeré úkony – zpracování hesel i obrazové dokumentace provádějí členové autorského kolektivu zcela bez nároku na honorář, nad rámec svých pracovních povinností, často jen ve svém volném čase.

A přibývají další tvůrci?
J. Š. a I. L.: Pořád je to dobrovolný projekt, nemůžeme slibovat žádné odměny. A mnohé možná odrazuje, že hned nevidí výsledek své práce, že jen přidali střípek do mozaiky, což není tak atraktivní, jako když se můžete pochlubit hotovým „výrobkem". Nová hesla v encyklopedii vytvářejí ale i studenti Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v rámci studentského modulu. Učí se současně tím získávat informace, pracovat s prameny, s literaturou...

V rámci encyklopedie vznikly i virtuální modely Brna, že?
I. L.: Prostřednictvím webových stránek jsme se rozhodli zpřístupnit veřejnosti i představu o podobě města Brna v době obléhání Švédy roku 1645.07 Moravské náměstí - Německý dům Množství poznatků, které máme k dispozici, jsme zpracovali formou virtuálního modelu města, který si lze stáhnout a prohlížet pomocí aplikace Google Earth. Následně vznikly ještě další dva modely, jeden pro konec 14. století a jeden pro polovinu 18. století. Všechny lze stáhnout prostřednictvím odkazu na webu encyklopedie nebo přímo na jejich samostatné adrese (http://www.brno1645.cz/download.htm).

Věnujete se historii, ale jdete s dobou, encyklopedie je na Facebooku i na Twitteru.
J. Š.: Na profilu Internetová encyklopedie dějin Brna (https://1url.cz/gtnMg), který každý den nabízí vybranou zajímavost z brněnské historie, jsme od roku 2012. Velkým tahákem jsou srovnávací fotografie brněnských ulic a náměstí, jejichž data pořízení dělí i více než sto let. Na dalším encyklopedickém fb profilu BRNO – stalo se v tento den (https://1url.cz/SMHAa) zase připomínáme výročí mnohdy i méně známých brněnských osobností i událostí. Naši encyklopedii lidé najdou také na Twitteru i na Instagramu. Výhodou sociálních sítí je, že čtenáři nejsou jen pasivními konzumenty, ale mohou také sami přispívat svými fotografiemi a zapojit se do diskuse. A určitě je to cesta, jak přiblížit brněnskou historii i mladší generaci.

Kolik lidí stránky IEDB ročně navštíví?
J. Š. a I. L: Sledovaly jsme to hlavně zpočátku, abychom zjistily, kolik lidí náš projekt vůbec osloví. A zatímco podle statistiky se v roce 2006 pohyboval počet návštěvníků kolem 67 tisíc, od roku 2012 je to průměrně čtvrt milionu návštěvníků ročně.

Jako první převzala brněnský model Jihlava, přibyla ještě další města?
J. Š: Databáze hesel vytvářejí samostatné týmy odborníků rovněž v Uherském Hradišti a Ostravě, připravuje se plzeňská verze. Převzali hotový produkt, který plní svými daty a obrazovým materiálem.10 Žába - Botanická zahrada Nemuseli vymýšlet, jako kdysi my, jak věci nejlépe propojit, aby fungovaly. Tím, že my si prošly vším od píky, získaly jsme k encyklopedii až mateřský vztah, což ale také nemusí být vždycky výhoda. Je to trochu jako se zahradou. Budete se k ní jinak chovat, když bude zcela ve vaší režii od počátku, než když vám ji naplánuje architekt a vy si jen sem tam vysadíte růži... Ale určitě je dobře, že náš projekt takto žije.

Jaké je vaše nejoblíbenější heslo?
I. L.: Taky byste ze svých dětí neurčila jedno, které je vám nejmilejší...
J. Š.: Vybrat nejmilejší, nebo nejzajímavější heslo je velmi složité. Spíše bych vyzdvihla ta, k jejichž vzniku přispěli sami čtenáři, a někteří s námi takhle na dálku spolupracují už několik let. Lidé zasílají i fotografie z rodinných zdrojů. Mnohdy jde skutečně o unikátní materiál a my jsme velmi rádi, že si jej prostřednictvím stránek naší encyklopedie mohou prohlédnout i její čtenáři.

(jih)
Foto: Archív IEDB

-------------------------------------------------------

Víte, že...

město Brno mělo první veřejnou dopravu nosítky v Českých zemích? Tušíte, kdy a kde byla v Brně založena kolonie Kostivárna? Který z brněnských starostů ve svém úřadu strávil pouhé 4 hodiny? Jak brněnské ulice ke svým názvům přišly? Na kterých místech v Brně se objevila kašna zdobená kovovou mříží s alegorickými postavami dvanácti měsíců v roce, která dnes stojí na nádvoří Nové radnice na Dominikánském náměstí?

Odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek z historie si současnosti města Brna lze najít na stránkách www.encyklopedie.brna.cz.

Některé zajímavé odkazy nabízíme:

SPORT
5. 9. 1926 - První mezistátní utkání v atletice v Brně (https://1url.cz/mMFmk)
12. 10. 1913 - První atletické závody žen v Brně (https://1url.cz/jMFms) 
6. 1. 1904 - Velká zápasnická akce s Gustavem Frištenským v Besedním domě (https://1url.cz/7MFmT): Měla to být rozlučka Gustava Frištenského před cestou do Ruska. V Besedním domě se sešlo 20 nejlepších borců z pěti českých a moravských klubů. Jeden za druhým nastupovali proti Gustavu Frištenskému, který všech 19 soupeřů přemohl.
Po vítězství jej početná skupina přátel a fanoušků doprovodila na brněnské nádraží, kde nasedl na vlak směřující do Ruska - zde ho čekala řada zápasů mezi profesionály.
22. 11. 1867 - První koňské dostihy v Brně (https://1url.cz/iMFmj) 

DOPRAVA
1870 - Zřízení vozovny v Pisárkách nej... Česká republika - nejstarší dochovaný terminál městské kolejové dopravy (https://1url.cz/HMFmD)
21. 6. 1900 – Zahájení provozu elektrické pouliční dráhy (https://1url.cz/GMFmh):
O výstavbě pouliční elektrické dráhy bylo rozhodnuto 1. prosince 1898, kdy obecní rada uzavřela smlouvu se společností "Oesterreichische Union elektrizitäs Gesellschaft" o zřízení pouliční dráhy s elektrickým pohonem. Elektrickou pouliční dráhu provozovala společnost "Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen" (tato společnost je předchůdcem dnešního Dopravního podniku města Brna). Vozový park tvořilo 41 motorových vozů původně očíslovaných řadou 1-41 a stejný počet vlečných vozů evidenčních čísel 60-100. Prvních 12 vlečných vozů bylo nových, ostatní byly převzaté od předchozích provozovatelů před zařazením do provozu musely být opatřeny elektromechanickou brzdou, elektrickými propojkami a svítilnami. Všechna vozidla (s výjimkou vleků 99 a 100) měla otevřené plošiny, jedna série vlečných vozů také otevřený oddíl pro cestující, uzavíratelný před nepohodou jen svinovacími plachtami.
Pod heslem najdete i informaci, odkud vznikl název „šalina"
29. 10. 1903 - Nová tramvajová linka v Brně (Klášterní náměstí-Pekařská) - https://1url.cz/qMFmC
20. 7. 1906 - Záhájení provozu tramvajové linky po Zámečnické ulici (https://1url.cz/aMFmZ)
30. 10. 1910 - První vzlet letadla v Brně (https://1url.cz/vMFyE)
11. 3. 1913 - Označení tramvají v Brně linkovými čísly (https://1url.cz/xMFmU)
13. 12. 1925 - První letecká nehoda na brněnském letišti (https://1url.cz/xMFmf)
15. 5. 1928 - Zahájení provozu na V. nástupišti Hlavního nádraží (https://1url.cz/qMFmg)
2. 5. 1930 - Zahájení městské autobusové dopravy v Brně (https://1url.cz/oMFmX)
6. 5. 1942 - Zahájení provozu na tramvajové trati po Husově třídě (úsek mezi Pekařskou a Komenského náměstím) https://1url.cz/tMFm5
5. 5. 1946 - Zahájení provozu lodní dopravy na Brněnské přehradě (https://1url.cz/mMFmb)
30. 7. 1949 - Zahájení provozu trolejbusové dopravy v Brně (https://1url.cz/3MFmc)

ZDRAVOTNICTVÍ
1. 9. 1928 - Zahájení provozu dnešní polikliniky Zahradníkova (https://1url.cz/aMFmY)
1910 - Zřízen zvláštní úřad pro ochranu dětí v Brně (tzv. Kinderschutzamt) - https://1url.cz/IMFm6: Úřad byl zřízen na podkladě právní ochrany dítěte podle říšskoněmeckého vzoru. Za podpory obce i jednotlivců se úřad snažil rozšířit svou německou působnost na všechny potřebné děti bez ohledu na jejich příslušnost a národnost.
21. 6. 1928 - Ustavující schůze spolku Dům útěchy (dnes Žlutý kopec) - https://1url.cz/yMFm8
1. 6. 1949 - Otevření první transfuzní stanice v Brně (https://1url.cz/PMFyb)
2. 2. 1983 - Provedena první transplantace jater v Československu (https://1url.cz/rMFmx)
22. 1. 1998 - První kombinovaná transplantace orgánů (https://1url.cz/xMETT)
ŠKOLSTVÍ
9. 6. 1928 - Slavnostní položení základního kamene k budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (https://1url.cz/9MFmA)
13. 12. 1919 - První imatrikulace posluchačů Masarykovy univerzity (https://1url.cz/nMFmm): Ze slavnostního zahájení přednášek na nově zřízené Masarykově univerzitě byl odeslán prezidentu T. G. Masarykovi pozdravný telegram: "Sbory profesorské i posluchačstvo obou fakult Masarykovy university v Brně shromáždily se dnes, aby zahájily vlastní svou společnou práci. V této chvíli mysli i srdce nás všech obracejí se k Vám, pane presidente, v bezděčné touze projeviti Vám, jenž navždy zůstane všem nám vzorem a učitelem, svůj prostý, upřímný hold srdečné úcty a celé své lásky. Svorni v těchto citech svých čekáme dne, kdy přijedete, abyste svou přítomností a slovem Svým zasvětil toto uskutečnění dávného snu celých generací československého národa a slibujeme, že věrni zářnému jménu, jež neseme ve štítu, budeme ze všech svých sil pracovati pod heslem pravdy a blaha nám všem drahé republiky."

KURIOZITY
6. 6. 1922 - Protialkoholní výstava v Brně (https://1url.cz/HMFmy)
21. 5. 1907 - Zákaz plivání na podlahu v hostincích a kavárnách (https://1url.cz/NMFm7): Vyhláška vydaná 21. května 1907 Městskou radou hlavního zemského města Brna zakazuje podle § 84 obecního řádu pro hlavní zemské město Brno „co nejpřísněji v hostincích a kavárnách plivati na podlahu".
Přestupky tohoto zákazu se trestaly podle císařského nařízení ze dne 20. dubna 1854, č. 96 ř. z. a dle § 84 obecního řádu pro hlavní zemské město Brno peněžními pokutami až do výše 200 korun anebo při nedobytnosti pokuty vězením až do 20 dní.
17. 10. 1353 - Statuta brněnských nevěstek (https://1url.cz/rMFyt)

OSTATNÍ
První výroční trh (jarmark) 12/1243 - https://1url.cz/AMFyM)
15. 5. 1323 - Založení kláštera cisterciaček na Starém Brně (https://1url.cz/VMFyz)
1328 - Zemětřesení (https://1url.cz/WMFyK)
Události z doby švédského obléhání (1645)
1702 - Založení první stálé kavárny v Brně (https://1url.cz/RMFyr)
1750 - Založení tabákové továrny v Brně (https://1url.cz/FMFyu)
30. 12. 1767 - Koncert W. A. Mozarta v Brně (https://1url.cz/KMFy1)
19. 7. 1770 - Zavedení číslování domů v Brně (https://1url.cz/WMFyJ)
24. 5. 1867 - Zavedení číslování domů v Brně dle ulic (https://1url.cz/kMFyQ)
20. 7. 1814 - První parní stroj v Brně (https://1url.cz/iMFyW)
1. 12. 1866 - Vznik brněnské městské policie (https://1url.cz/bMFyw)
3. 11. 1883 - Otevření Ústředního hřbitova města Brna a kdo byl prvním pohřbeným? (https://1url.cz/jMFyo)
12. 7. 1883 - Zřízení prvního českého knihkupectví v Brně (https://1url.cz/wMFyN)
11. 8. 1896 - První kinematografické představení v Brně (https://1url.cz/QMFy2)
1. 3. 1898 - Vznik prvního antikvariátu v Brně (https://1url.cz/SMlZN)
5. 1. 1908 - Otevření prvního českého kluziště v Brně (https://1url.cz/IMFyq)
6. 2. 1911 – Vydán zákaz nošení jehel v dámských kloboucích (https://1url.cz/dMFyB): Vyhláška vydaná 6. února 1911 Městskou radou hlavního zemského města Brna zakazuje podle § 84 obecního řádu pro hlavní zemské město Brno na veřejných místech nosit v dámských kloboucích jehly, jejichž hrot vyčnívá přes klobouk a není bezpečně kryt.
Přestupky tohoto zákazu se trestaly pokutou až do výše 200 korun anebo při nedobytnosti pokuty vězením po jednom dni za každých 10 korun.
10. 5. 1924 - Český rozhlas - zahájení vysílání brněnské odbočky Radiojournalu (https://1url.cz/3MFyp)
13. 12. 1924 - Zahajovací slavnost I. Vánočního stromu republiky v Brně (https://1url.cz/4MFyG)
8. 9. 1928 - Zemědělský den v Brně (https://1url.cz/jMFyl)
15. 2. 1929 - Uhelné prázdniny (https://1url.cz/AMFyR)
27. 9. 1929 - Otevření kina BIO MODERNA (https://1url.cz/dMFya)
8. 9. 1931 - Rekordní prodej hub v Brně (https://1url.cz/dMFy3): Na houbový trh v Brně ve Františkánské ulici bylo v tento den dovezeno 4 256 kilogramů hřibů, které se prodávaly v ceně čtyři až šest korun za jeden kilogram.
Kromě hřibů se nabízelo menší množství janků (jeden kilogram za tři koruny) a ryzce stály jednu korunu za kilogram. Velké hřiby se prodávaly za 4 Kč/1 kg, malé 5 Kč/1 kg, přebírané 6 Kč/1 kg. Překupníci na venkově platili jen 50 haléřů za kilogram. Lidé nacházeli hřiby až jeden kilogram těžké. Hodně hřibů rostlo na Horácku, například na Novoměstsku nasbírali čtyři houbaři v nevelkém lese najednou 50 kg hřibů. Na venkově lidé vyslovovali obavu, že podle velké úrody hub může přijít tuhá zima.

8. 4. 1934 - Cyklistické závody pekařských pomocníků a učňů Brnem (https://1url.cz/aMFyV)
18. 3. 1939 - Stopadesátitisící pohřeb na ÚH v Brně (https://1url.cz/SMFys)
24. 12. 1946 - Uvedení do provozu prvního semaforu v Brně (https://1url.cz/1MFyj)
30. 8. 1953 - Slavnostní otevření ZOO Brno (https://1url.cz/WMFyD)
16. 10. 1954 - Otevření Oblastní lidové hvězdárny v Brně (https://1url.cz/YMFyC)
Jak to vlastně bylo s brněnským drakem (https://1url.cz/9MFyU)?
Brněnské kolo (https://1url.cz/GMFyZ).

ZAJÍMAVOSTI ze sekce ULICE
- Kolonie U kostivárny - dnes Černovičky (??????): Kolonie Bei der Spodiumfabrik - nedaleko Stránské skály. Kostivárna se nazývala osada, která vznikla na přelomu 20. a 30. let 20. století kolem objektu zaniklé továrny na spodium. Dnes je to oblast už převážně zmodernizované ulice (osady) Černovičky, nazvané tak proto, že dřív patřila do katastru předměstí Černovic. Až od roku 1955 bylo toto území přičleněno ke Slatině.

ZAJÍMAVOSTI ze sekce OBJEKTY:
- Kašna „stěhovavá" – na Dominikánském náměstí (kašna, nazývaná též "Rok", je zdobená kovovou mříží s alegorickými postavami dvanácti měsíců v roce) – nejprve byla vyrobena pro Výstavu Soudobé kultury v Brně v roce 1928, v letech 1935-1940 byla na nádvoří Nové radnice, v letech 1940-1946 byla na Janáčkově náměstí a od roku 1946 je na Dominikánském náměstí.
- Pomník Miroslava Tyrše – v letech 1932 až 1938 na Slovanském náměstí, po roce 1938 v Srbské ulici, nyní v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (Palackého třída).

PŘEHLEDY V SEKCI OSOBNOSTI (https://1url.cz/1MFyv):
- Starostové, předsedové a primátoři
- Rektoři brněnských vysokých škol
- Přehled udělených čestných doktorátů
- Čestné hroby města Brna.