Moravská galerie nabízí Brnu umělecký zážitek sezóny – malby Josefa Šímy

jšJosef Šíma je zásadní představitel evropského moderního malířství. Jeho tvůrčí začátky jsou spojeny s Brnem, brzy se ale usadil ve Francii, kde již za svého života sklízel úspěch. Moravská galerie jej představuje jako významného prostředníka mezi českou a francouzskou avantgardou, zaměřuje se především na malířovo období, kdy působil v umělecké skupině Le Grand Jeu (Vysoká hra). Výstava v Místodržitelském paláci potrvá až do 24. února.

Josef Šíma se narodil v roce 1891 ve východočeské Jaroměři, ve svých třinácti letech ale přesídlil s rodinou do Brna, kde i odmaturoval. Studium na Akademii výtvarných umění v Praze musel přerušit: začala první světová válka, Šíma byl odveden a na frontě strávil přes tři roky. Po válce působil pár let v Brně, a právě v tomto období vznikají jeho první práce spojené s civilismem, uměleckým směrem oslavujícím technické vymoženosti a život ve městě. Na výstavě jsou proto k vidění obrazy jako Železniční most v Maloměřicích nebo Vlak.

Okouzlení moderními technologiemi Šímu neopustilo ani po přesídlení do Francie, maloval zde lodě na Seině, mosty nebo Eiffelovu věž. Přes velmi krušné začátky v cizí zemi se Šímovi začalo pozvolna dařit.jš2 Pomohla mu především Louise-Denise Germainová, majitelka umělecké dílny na výrobu kožených módních doplňků a knižních vazeb, jež mladému umělci z Československa poskytla střechu nad hlavou a práci. Díky madame Germaine se Šíma seznámil s pařížskou umělecko-intelektuální společností a ve spolupráci s ní vydal svoji první knihu: výběr z českých pohádek s vlastními ilustracemi. Také portrét madame Germaine i její dcery Nadine, jež se stala Šímovou manželkou, mohou návštěvníci obdivovat na výstavě v Místodržitelském paláci.

Těžiště výstavy však spočívá především v poukázání na Šímovo působení v pařížské umělecké skupině Le Grand Jeu – Vysoká hra. Zásadní obrat v Šímově tvorbě přineslo setkání s mladými básníky René DumalemZeleznicni most 1920 Archiv MG a Rogerem Gillbert-Lecomtem. Umělci se pokoušeli proniknout za hranice reálného, k čemuž používali všemožné prostředky – drogy, alkohol, spánkovou deprivaci, zatajování dechu nebo meditační techniky. Šímova tvorba zabstraktněla, vytvořil si poetiku vycházející převážně z vlastních zážitků spojených s výlety do přírody, či z hledání mytologických symbolů a kořenů lidstva. Jeho inspirace krajinou ovládají podvědomé vize, čerpá také z ezoterického myšlení propojující materiální svět se světem duchovním.

Šímovy obrazy krajin, ostrovů, mraků, torz v krajině a mytických výjevů jsou výstavě hojně zastoupeny, většina z nich je zapůjčena z francouzských sbírek a ze sbírek Národní galerie v Praze.

Výstava v Moravské galerii představuje Josefa Šímu také jako hlavního prostředníka mezi francouzskou a českou avantgardou. Šíma v časopise Le Grand Jeu francouzským čtenářům zprostředkovával poezii Vítězslava Nezvala nebo Jaroslava Seiferta,jš4 české malíře představoval svým francouzským přátelům. Významně Šíma působil i na druhé straně – aktivně se zapojil do činnosti „pražského" a později i brněnského Devětsilu. Posílal zprávy o pařížských výstavách a články o umělcích do mnoha českých časopisů, v pražském Mánesu zorganizoval mezinárodní výstavu Poesie, české umělce zase představil na výstavě Art Tchécoslovaque 1938–1946 v Paříži.

Josef Šíma zemřel v roce 1971 v Paříži, už za svého života sklízel za svou tvorbu úspěch. Velkou retrospektivní výstavu měl v roce 1968, z Národní galerie v Praze putovala do Slovenské národní galerie a poté do Moravské galerie v Brně. Jeho dílo je pravidelně vystavováno v Čechách i v zahraničí, v aukcích cena jeho obrazů dosahuje částky 36 milionů korun.

Jako ústřední obraz pro propagaci výstavy zvolila Moravská galeriek boxíku Portrét Bérenice Abbott sbírka NG podobiznu Bérenice Abbottové, významné americké fotografky, která se proslavila černobílou fotografií newyorské architektury. S Bérenice se Šíma seznámil při jejím pobytu ve Francii, portrét pochází z roku 1928. Výběr tohoto díla nebyl náhodný – po výtvarné stránce se jedná o nejkvalitnější Šímův portrét. Obraz byl zapůjčen ze sbírek Národní galerie v Praze, která je partnerem výstavy.

V průběhu trvání výstavy vydá Moravská galerie bohatě ilustrovanou knihu pro teenagery věnovanou právě Josefu Šímovi. Kniha dětem přiblíží trpké i veselé životní etapy umělce – rokyjs3 strávené na frontě, krušné počátky ve Francii, které díky pomoci madame Germaine vystřídaly profesní úspěchy. Autorem ilustrací je umělec Jiří Franta, který má za sebou již několik velmi úspěšných knižních realizací – kniha Proč obrazy nepotřebují názvy získala Magnesii Literu pro děti a mládež, Průvodce neklidným územím: Příběhy českého výtvarného umění (1900–2015) se záhy po vydání staly bestsellerem. Texty napsala Silvie Šeborová.

Josef Šíma: Cesta k Vysoké hře
Kurátoři: Petr Ingerle, Anna Pravdová
Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán
26. 10. 20148 – 24. 2. 2019
Místodržitelský palác, Moravské nám. 1a, Brno

(sal)

Foto: Archív MG