Brno žije Janáčkem

Brouček - Patrik Borecký 6Janáček Brno 2018 - letošní festivalový ročník věnovaný 100. výročí české státnosti bude skutečně mimořádný! Na návštěvníky čeká kompletní uvedení Janáčkova jevištního díla v podání předních zahraničních souborů i českých národních divadel. Brněnský soubor zahájí festival otevřením zrekonstruované budovy Janáčkova divadla a zbrusu novou inscenací Příhod lišky Bystroušky v hudebním nastudování Marko Ivanoviće a v režii Jiřího Heřmana.

S pražským Národním divadlem se vypravíme po stopách pana Broučka až na Měsíc a do 15. století. Poprvé se v ČR představí Velšská národní opera, která přiveze inscenaci Z mrtvého domu Davida Pountneyho a Tomáše Hanuse, Vlámská opera nabídne Věc Makropulos slavného maďarského filmového režiséra Kornéla Mundruczó pod taktovkou Tomáše Netopila a soubor Velkého divadla z Poznaně představí slavnou Její pastorkyňu Alvise Hermanise inspirovanou dílem Alfonse Muchy. Ve scénickém zpracování bude uveden i Zápisník zmizelého, ač původně určen pro koncertní síň – v režii Ivo van Hova a podání souboru Muziektheater Transparant dostal zcela novou podobu také díky přispění vlámské skladatelky Annelies Van Parys. Bohatá koncertní řada nabídne dva velké symfonické koncerty i řadu komorních s vynikajícími interprety. Nechybí ani tradiční třetí řada, v níž si na své přijdou milovníci moravského folklóru, neboť je věnována Janáčkovi jako sběrateli lidové hudby. Nejen program i místa konání jsou spjata s brněnskou historií počátku 20. století a po dobu festivalu tak ožijí hudbou a divadlem také místa, jako jsou brněnské výstaviště, Stadion na Kounicově, vila Löw-Beer či Památník Leoše Janáčka Moravského zemského muzea.

Tonu v přírodě, ale neutonu

Žádná jiná opera nemůže být vhodnější k otevření nově opraveného Janáčkova divadla a slavnostně zahájit festival než Příhody lišky Bystroušky, které uvedly do provozu domov brněnského operního souboru již v roce 1965. Každá Janáčkova opera je solitér a Příhody lišky Bystroušky, kde se na jevišti prolíná svět lidský se světem zvířecím, nemá v operním žánru obdobu.NdB LISKA BYSTROUSKA plakat 2. korektura Nakonec ani nenajdeme opery více spjaté s naším městem než je tato jedinečná kombinace hluboké životní filozofie skladatele na prahu sedmdesátky, barvitého obrázku života z prvních let mladé československé republiky a půvabu bílovických lesů. Bystrouška počala svůj život v Brně už před slavnou operou, konkrétně v br¬něnské redakci Lidových novin, tam kde však Těsnohlídkův příběh šťastně končí svatbou, Janáčkova liška umírá rukou pytláka Harašty. Ale je tu další malá Bystrouška... život pokračuje dál. Vše je jak má být, a říká to i Janáčkova hudba, lyrická a melodická, kde orchestr hýří barvami bílovických lesů a té havěti v nich žijící. Spisovná řeč se míchá s líšeňským nářečím a štramácký lišák nabízí Bystroušce cigaretu i krá-líka. Vše tu jiskří humorem, byť trochu po janáčkovsku ježatým.

Nová inscenace je dílem šéfdirigenta Marko Ivanoviće a režiséra a šéfa brněnského operního souboru Jiřího Heřman, který o Janáčkově opeře říká: „Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova. Příhody lišky Bys-troušky mě svou pichlavou a vřelou opravdivostí vždycky dojaly, je to oslava našeho života, který je krásný, a tu krásu stvoření bychom ne¬měli nikdy zapomínat. Janáček nám zanechal věčnou inspiraci k životu se všemi strastmi a radostmi."

Inscenace stane se také součástí mezinárodního projektu Opera Vision, který na webové platformě přenáší živě představení z více než 30 evropských operních domů, a tak návštěvníci reprízy 18. listopadu budou zároveň svědky živého přenosu představení.

To ale zdaleka není vše, brněnský operní soubor k festivalovému programu přispěje ještě dvěma inscenacemi. Vrací se Káťa Kabanová, jež patřila k vrcholům minulého festivalu, a jestliže je festival věnován oslavám výročí české státnosti, nesmí na programu chybět Smetanova Libuše. Nakonec právě Janáček byl tím, kdo inicioval roku 1918 slavnostní představení Smetanovy Libuše na počest prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka. Nová inscenace v prostoru pavilonu P na BVV, v režii Jiřího Heřmana a hudebním nastudování Roberta Kružíka je pohledem mladé generace umělců na tento symbol české kultury.

Adès x Janáček!

Kdo může nejlépe vidět skladbu zevnitř a odhalit skryté vrstvy v díle než jiný skladatel, který je sám i vynikajícím interpretem. To je případ světoznámého britského umělce Thomase Adèse patřícího mezi nejvýraznější tvůrce své generace jak na poli hudby koncertní, tak jako operního autora. Jeho díla uvádí domy, jako jsou Covent Garden či Metropolitní opera v New Yorku, ale v Brně se představí ve zcela jiné úloze. Jako skladatel je často dirigentem svých děl, a co však není příliš běžné, patří rovněž k vynikajícím klavíristům. Je také velkým ctitelem díla Leoše Janáčka. V jeho podání zazněla Janáčkova klavírní tvorba v Carnegie Hall či londýnské Wigmor Hall a na svém kontě má nahrávku např. Zápisníku zmizelého. V letošním roce nahrál CD s kompletním Janáčkovým dílem pro sólový klavír, z kterého vychází program jeho festivalového recitálu 3. prosince 2018 v Mozartově sálu divadla Reduta. Koncert, kde Janáčkovy skladby V mlhách, Sonáta 1. X. 1905 („Z ulice") či Po zarostlém chodníčku zazní v Adèsově osobité interpretaci slibuje být jedním z vrcholů festivalu.

Osudové osmičky

Janáček Brno 2018 to nejsou jen opery, jako vždy festival nabídne i řadu zajímavých koncertů. Dva hlavní symfonické večery koncertní linie jsou úzce spjaty s tematikou vzniku Československé republiky aMAKROPOULOS 10 MG 0834 cAnnemieAugustijns zároveň posluchačům umožní slyšet méně uváděná díla v atraktivním prostředí Brněnského výstaviště a v místě přímo spjatém s Janáčkovým dílem – Stadionu na Kounicové.

Brněnské výstaviště, kde zazní koncert Sboru a orchestru Janáčkovy opery NdB pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové, je svým vznikem neodmyslitelně spojeno s prvními roky republiky. První část programu tvoří dvě skladby inspirované fenoménem českého tělocvičného spolku Sokol – slavnostní pochod sokolský V nový život Josefa Suka a Janáčkova Sinfonietta. Druhá polovina patří dvěma zřídka uváděným Janáčkovým kantátám Amarus a Na Soláni čarták, jejichž sólových partů se ujmou Daniela Straková-Šedrlová a Jiří Brückler.

Na Stadionu na Kounicově zazní v podání Filharmonie Brno a Českého akademického sboru pod vedením dirigenta Stefana Veselky díla spojená s osudovými roky našeho státu 1918, 1938 a 1968 – Janáčkova Balada blanická a Taras Bulba, kantáta Ignis pro Ioanne Palach Jana Nováka, Dvojkoncert Bohuslava Martinů a Mysterium času Miloslava Kabeláče.

Janáček jinak

Janáčkův festival Národního divadla Brno, to nejsou jen operní představení a koncerty. Připravena je pro vás řada příležitostí, jak se blíže seznámit s životem a dílem Leoše Janáčka a světem, který ho obklopoval. Pojďte s námi do nitra Janáčkových opera Příhody lišky Bystroušky, Její pastorkyňa a Káťa Kabanová v Kroku za oponou, kde se nejen dozvíte více o samotném díle, ale můžete si vyzkoušet, jaké to je stát se součástí operní inscenace.

Víte, že zakladatelem tradice Vánočního stromu, který každý rok zdobí nám. Svobody, byl autor literární verze Příhod lišky Bystroušky Rudolf Těsnohlídek? Vydejte se 17. 11. do Bílovic nad Svitavou a doprovoďte letošní vánoční strom na nám. Svobody v rámci rekonstrukce prvního Vánočního stromu republiky. Jaký byl každodenní život slavného skladatele, se dozvíte na výstavě Doma u Janáčků v Moravském zemském muzeu a v Památníku Leoše Janáčka budete mít jedinečnou možnost 17. - 21. 11. zhlédnout běžně nevystavované originály Janáčkových rukopisů k Lišce Bystroušce. Ale to není zdaleka všechno, více informací najdete na www.janacek-brno.cz

S Janáčkem za lidovou písní

Tři koncerty letošního festivalu představí Janáčka ne jako skladatele,cimbál ale jako jednoho z nejvýraznějších představitelů moravské hudební folkloristiky. Se soubory Musica Folklorika, Cimbálová muzika Danaj, Valašský vojvoda z Kozlovic, Valašský soubor Kašava a dalšími se můžete vydat po stopách lidové hudby do rázovité oblasti slováckého Horňácka, Janáčkova rodného Lašska a Valašska přes luhačovické Zálesí a Slovácko až po Brněnsko.

Další informace o programu, prodej vstupenek a výhodný Festivalový pas najdete na www.janacek-brno.cz.

Prodej vstupenek: Zákaznické centrum NdB, Dvořákova 11 tel: +420 542 158 120, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  


Alvis Hermanis: Věřím, že Jenůfa našla štěstí

Janáčkovu nejslavnější operu Její pastorkyňa na festival tentokrát představí operní soubor z Velkého divadla Stanisława Moniuszka v Poznani. Jde o další z ikonických janáčkovských inscenací, která je dílem jednoho z předních evropských režisérů Alvise Hermanise. V produkci, kterou vytvořil v roce 2014 původně pro bruselské La Monnaie, klade Hermanis vedle sebe dva odlišné přístupy – jeden inspirovaný moravským folklórem viděným skrze secesní interpretaci a druhý drsně realistický.

Vaše kořeny jsou v činoherním divadle. Co vás přivedlo k opeře?
Slyšel jsem, že operní režiséři jsou lépe placení (smích), jen abych zjistil, že to není pravda!... dokonce ani, když pracujete jako já na nejvyšší úrovni ve světě německy mluvícího divadla. Ale vážně, je tu řada dobrých důvodů odvážit se do operního světa. Co mě doopravdy přitahuje, je scéna: chci vizualizovat příběh a hudbu. Vidím to jako velkou výzvu. A taky cítím ohromný hlad po kráse a tento estetický komponent je v současném činoherním divadle vzácný.

Kde vaše začíná klíče k připravované inscenaci?
Vždy začínám tím, že se snažím proniknout do historického kontextu, ve kterém byla partitura napsána. Opravdu věřím, že zvuky, které nazýváme hudba, jsou určené dobou a místem, ve kterých byly napsány. Ale je tu rozdíl mezi důkladným pochopením díla a jeho ztělesněním. Teď mluvím o duchu díla, ne tak o jeho přesné reprodukci v rekvizitách, kostýmech a tak dále. Chci pochopit, jak specifický kontext vytváří hudbu. Otázkou je najít „kód" pro každé časové období.jenufa 2402 mosko 28 To je můj výchozí bod, ale to neznamená, že scénické ztvárnění nemůže být naprosto moderní. U Její pastorkyně jsem postupoval podobně. Jel jsem na Moravu, abych pochopil Janáčkovu hudbu, do izolovaných vesniček, kam se vydal Janáček na konci 19. století a studoval místní hudební tradice. Co mě na této hudbě fascinuje nejvíce, je spojení modernismu a národopisu. To bylo zásadní pro náš koncept: na začátku 20. století modernismus v hudbě a sochařství nebyl v protikladu k národopisu. Ve skutečnosti jsou folklór a tradice největším zdrojem inspirace. Vezměte si Ďagilevův Ruský balet. Její pastorkyňa je dokladem stejného vlivu a spojení. Dalším dobrým příkladem modernismu v té době byla česká varianta Art Nouveau – s Muchou v čele. Pro mě toto naprosté zdokonalení stylu Belle Époque, s květinou jako důležitým motivem, koresponduje s Janáčkovou estetikou – až téměř nesnesitelnou krásou. Kultura moravské vesnice a především živé tradiční kroje této oblasti, společně s českým Art Nouveau, to jsou dva základní kameny našeho konceptu.

O čem je podle vás Její pastorkyňa?
Je to příběh o bolesti a obětování, které jsou nutné k dosažení štěstí. Tak to funguje v životě; bolest a štěstí jsou neoddělitelně spojeny, jak vidíte na konci opery...

Zmínil jste konec opery...
Konec je pozitivní, že? Alespoň to tak hudba napovídá... Jsou tu slavné produkce, ve kterých Jenůfa skončí špatně. Osobně věřím, že nakonec našla štěstí, ale samozřejmě za něj zaplatila vysokou cenu.

Foto: Archív NdB