Jan Brožek: Mohu být i těmi, kterými nechci

civil Brožek JanDo povědomí diváků se Jan Brožek vryl jako Buddy Hýsek ze seriálu Vinaři. Letos však začíná už svoji pátou sezonu v angažmá Městského divadla Brno. Na jeho jevišti má za sebou hezkou řádku rolí (i úspěšně zvládnutou funkci asistenta režie) a v současnosti se připravuje na hlavní roli Joshe v muzikálu BIG, dalším z řady rodinných muzikálů v čele s nezapomenutelnou Mary Poppins, které MdB divákům nabízí. Přesto se mu podařilo vyšetřit mezi zkouškami chvíli času na krátký rozhovor pro čtenáře Šaliny.

Jaká byla vaše první role v MdB? A jak vzpomínáte na přijetí do souboru svými staršími hereckými kolegy?
Mojí první rolí v Městském divadle Brno byl číšník/herec v inscenaci Mefisto, kterou jsem zkoušel ještě jako student JAMU. Zážitek to byl velkolepý, ač to nebylo nijak náročné v porovnání s dneškem. Zastával jsem tam role číšníka v luxusní restauraci, člena herecké společnosti a příslušníka jednotek SS. Vždy jsem se do divadla ze školy těšil, přestože mě z těch těžkých kožených kabátů bolely záda jako čert. Měl jsem radost, že můžu kromě tréninků, pěveckých hodin a dalšího, vyzkoušet i trochu té praxe. Co se týče mého přijetí do souboru, mám na něj vlastně jen hezké vzpomínky. Měl jsem dost připravené pole, všichni mě znali, protože jsem se tam objevoval už ve třech inscenací jako student. Spíš za mnou kolegové chodili a gratulovali mi, protože někde zaslechli, že půjdu mezi ně. Fungujeme tam jako taková herecká rodinka, v tom náročném provozu to ani jinak nejde.

Pro širokou diváckou obec jste se zapsal do povědomí rolí Buddyho Hýska v seriálu Vinaři. Vzpomínáte rád na natáčení? Co herečtí partneři, jako Jitka Smutná, Václav Postránecký či Tereza Kostková? Neměl jste trochu trému?
Na natáčení mám nádherné vzpomínky. Okolí Pálavských vrchů je tak krásné! A když si k tomu přidáte ještě to víno a náturu místních lidí, Musketyri 43tak na všechnu tu dřinu na natáčení úplně zapomenete. K pěkným vzpomínkám samozřejmě přispěla i parta, ale pozor, nejen herecká. Doteď se s některými vídám. A když už nám nevyjde čas se potkat, aspoň si píšeme nebo voláme. Všichni jmenovaní na mě byli moc milí a vytvořili jsme si téměř rodinný vztah. Však jsme taky hráli rodinu, že? Terezka mi říkala „Badýšku". S Jitkou jsme byli na rybách a Václavovi každý rok volám k svátku, což je taky den, kdy jsme si na natáčení potykali. A trému? Tu já mám pořád, ale zdá se mi, že se mi ji daří už trochu regulovat.

V divadle nyní zkoušíte novou roli v připravovaném rodinném muzikálu BIG. Jaký je to muzikál?
Je to muzikál o nečekaně splněném přání dvanáctiletého Joshe. Jako každý malý kluk chce být velký, ale velký neznamená dospělý. A tak se Josh se vstupenkou dospělého vzhledu vydá do světa neznámého, do světa stresu, povinností, peněz, marketingových plánů a začne jej svým dětským myšlením přetvářet a vylepšovat. Čekají ho však i nástrahy, které by ho mohly donutit dospět dřív, než by si přál. Víc prozrazovat nebudu, abych vaše čtenáře neviděl jen ze stránek časopisu, ale třeba i z jeviště. Každopádně se divák má na co těšit. Bude to krásná podívaná pro celé rodiny.

Jak se hraje dvanáctiletý kluk v těle třicetiletého? Má to nějaká úskalí?
Je to velmi nezvyklá situace. To, co mám na divadle rád, je, že si herec může vyzkoušet situace, do kterých by se v normálním životě vůbec nemohl dostat,Foto jef Kratochvil 49 a být lidmi, kterými by třeba ani nikdy nechtěl být. Může být podivným členem sekty na americkém venkově (Pískání po větru), největší idol školy (Děsnej pátek), synem správce farmy s napoleonským komplexem (O myších a lidech), anebo třeba d´Artagnan, kterým bych zrovna chtěl být. :) S Jonášem Floriánem, kolegou v alternaci, bude naším hlavním úkolem zase objevit toho kluka, kterým jsme kdysi taky bývali. To bude skvělé.

Režisérem inscenace je Petr Gazdík, který také stál za inscenací Mary Poppins. Zde jste také v novém nastudování ztvárnil malou roli. Můžete srovnat tyto dva muzikály?
Příběhově se tyto muzikály srovnat úplně nedají, i když se také jedná o muzikál, kde se dějí neuvěřitelné věci. Srovnat se dají třeba poselstvím, které předávají: Neberme se tak vážně a buďme občas dětmi. Je to osvobozující.

Co rád děláte, když nemusíte být zrovna v divadle či na natáčení?
Spím, hodně spím. :) Rád se věnuji různým sportům,4 37 ale nebráním se ani prosezení celého dne u filmů. Snažím se trávit co nejvíc času s přítelkyní (herecká kolegyně Viktória Matušovová, pozn. red.), chodíme na různé festivaly, děláme si výlety, potkáváme se s přáteli a rodinou, na které bohužel kvůli práci nezbývá tolik času, kolik bychom si přáli.


S Janem Brožkem je příjemné strávit čas povídáním, ale denní rozvrh je nemilosrdný, zvláště když na zkušebně už čeká Petr Gazdík, který je sice hodný, ale přísný režisér. Tak nezapomeňte a přijďte v říjnu a v listopadu na úžasný muzikál pro celou rodinu BIG. Bude to totiž opravdu „velký"!

(sal)

Foto: jef Kratochvil a archív MdB