Malým velkým kočkám se v Zoo Brno daří

titulka3Před rokem touto dobou se v brněnské zoo chystala velká sláva. Připravoval se příjezd dvou lvů. Vybrat tu správnou dvojici pro chovný pár je velká alchymie, jíž předchází velká spousta práce, nespočet mailů, telefonů a hodně cestování a v neposlední řadě hodně štěstí, které Zoo Brno přálo: samice Kivu a samec Lolek si padli do oka hned od začátku.

Ani jednomu vůbec nevadilo, že zatímco Lolek se narodil v polském Gdaňsku, Kivu pochází z Portugalska a do brněnské zoo přijela z Ústí nad Labem. Po oťukávání a očuchávání přes kontaktní mříž a úvodním vyjasnění pozic jednoznačně převážily vzájemné sympatie.

„Spojování velkých koček je hodně riskantní podnik. I když se Kivu i Lolek chovali přesně tak, jak měli, nebyli jsme si jistí, jestli vše dobře dopadne. Brzy po spojování přišla KivuIMG 9573 do říje a chovatelé zaznamenali pokusy o páření. Páření u lvů probíhá velmi intenzivně, pár se spojuje opakovaně po několik dnů. Ani když se ukázalo, že námluvy byly úspěšné, neměli jsme zdaleka vyhráno. Pro Kivu to byla první zkušenost s porodem a starostí o potomky, všechno se musela teprve učit. Nicméně pro nás bylo v tu chvíli nesmírně cenné už to, že jsme věděli, že se samice Kivu a samec Lolek úspěšně pářili a že mohou mít mláďata," vysvětlila kurátorka chovu savců Zoo Brno Dorota Gremlicová.

První odchovy jsou obecně těžké a často neúspěšné, samice ale nemá jinou možnost, jak se stát dobrou matkou, než že si sama všechno vyzkouší. Proto brněnští chovatelé do odchovu nijak nezasahovali, jen lvici připravili co nejvhodnější podmínky a poskytli jí klid, aby se mohla soustředit na mláďata. Kivu se ukázala jako skvělá matka. Malí lvi přišli na svět 29. prosince, první v 19:53, druhý v 23:55 a od první chvíle se o ně začala pečlivě starat a v bdělé péči nepolevuje.

Ani Lolek nezůstal pozadu. Chovatelé nejprve ponechali lvíčata pouze s matkou,IMG 7407 všichni se společně setkali až po několika týdnech. „I výchova divokých lvíčat ve volné přírodě probíhá obdobně, samice má koťata schovaná a přivede je ukázat, až jsou připravená," doplnila Gremlicová. Kivu si po opětovném shledání s Lolkem zjednala respekt, aby ochránila mláďata. Jak se ukázalo, Lolek s tím neměl žádné problémy a s lvíčaty se rychle sžil. A to i tehdy, když se rozhodli udělat z bambulky na jeho ocase nejoblíbenější hračku.

To, že Kivu vychovává samce a samici, odhalila až první veterinární prohlídka. Jméno pro holku vybrali příznivci brněnské zoo. Z nabízených možností zvolili krásné jméno Anoona, což v jazyce Shona (jeden domorodých zimbabwských jazyků) znamená „bůh vidí". Volbu jména pro kluka měl na starosti kmotr lvíčat, Radek Štěpánek. Bývalý úspěšný tenista samečka pojmenoval Akashinga.

„Znamená to statečný a zároveň se tak označuje speciální ženská protipytlácká jednotka. Doufám, že se můj kmotřenec ukáže jako statečný lev a bude se mu skvěle dařit. Být kmotrem je pro mě velká čest už proto, že lev je zvíře, které mě provázelo celou mou kariéru," řekl Štěpánek.

Děs i hrůza a svítání společně v levhartí kleci

Od té doby už mohou celou lví rodinku vidět návštěvníci Zoo Brno v jejich nové expozici u Africké vesnice. Jen tak mimochodem, radost z lvíčat měli na Mniší hoře po dlouhých 25 letech. A rozhodně to nebyla jediná skvělá zpráva na konci loňského roku. Zhruba měsíc před lvíčaty se totiž po 17 letech narodila také mláďata levhartům cejlonským.

I tihle rošťáci se každý den prohání po své expozici. A aby těch podobností nebylo málo, jedná se také se o holku a kluka. Sameček se jmenuje Aashanka (děs a hrůza), samička je Aruni (svítání).

Za posledních 17 let se v Zoo Brno vystřídalo celkemlevharti devět levhartů cejlonských, ale až samice Nayana a samec Daan vytvořili stabilní a kompatibilní pár. Oba přišli v roce 2013 jako dvouletí, tedy pohlavně nedospělí. Teoreticky samci dospívají v 2,5 letech a samice kolem tří let, ale ve skutečnosti úspěšná reprodukce začíná až kolem čtvrtého roku.

„První páření a první odchovy bývají neúspěšné a možných příčin je mnoho: samec ještě neumí pářit, samice ještě není schopná zabřeznout nebo donosit mláďata, první říje mohou být nevýrazné a chovatelé tak špatně odhadnou termín spojování. Narození životaschopných mláďat po čtyřech letech soužití páru proto není až tak zvláštní," uvedla Gremlicová.

K mláďatům velkých kočkovitých šelem vede dlouhá cesta plná překážek a nástrah. O to hezčí je pak výsledek, když se vše podaří a na matkách, chovatelích i návštěvnících je vidět radost z tak vzácných, krásných a hravých zvířat. Přijďte se podívat. 

Léto v Zoo Brno

Letní měsíce přejí návštěvě zoo, v té brněnské se navíc můžete těšit na několik speciálních akcí. V hlavních rolích budou opět velké kočkovité šelmy. I letos si na Mniší hoře připomenou den, který na celém světě připadá všem tygrům. Zájemci se mohou 29. července těšit na zábavnou stezku i speciální setkání u tygrů sumaterských.

Vůbec poprvé se bude 10. srpna konat Světový den lvů. Loni byla ještě Kivu s Lolkem v zázemí, tentokrát už návštěvníky o tento svátek neochudí a prozradí o nich vše, co vás zajímá.

O týden a den později se uskuteční Den bez palmového oleje.leto v zoo tygr2 V posledních letech se palmový olej stal jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby. Setkáme se s ním v každém supermarketu, najdeme jej v potravinách, kosmetice, v krmivech i palivech. Intenzivní pěstování palmy olejné způsobuje odlesňování tropických deštných lesů zejména v jihovýchodní Asii, ale také v Africe i Jižní Americe. Pro všechny návštěvníky v zoo připraví vzdělávací stezku.

Tradičním vyvrcholením prázdnin je Den adoptivních rodičů. Pokud jste přispěli na chov některého ze zvířat v Zoo Brno, máte vstup zdarma. Přijít ale samozřejmě mohou i všichni ostatní. V sobotu 25. srpna navíc v Zoo Brno oslaví 65 let existence zoologické zahrady na Mniší hoře.


Malý klokan bažinný prozkoumává průchozí expozici

Už tradičně se na jaře rodí v brněnské zoo řada mláďat. Některé druhy přivedly na svět své potomky na Mniší hoře však vůbec poprvé.

„Velkou radost nám dělá mládě klokana bažinného. Dříve jsme chovali klokany Bennettovy v horní části zoo, kde dnes stojí expozice lvů konžských, a až letos se podařilo úspěšně odchovat potomka i klokanům v nové průchozí expozici naproti pandám. Ve skutečnosti se mládě narodilo už loni v září, ale teprve na začátku dubna začalo být pozorovatelné, jak se v matčině vaku pohybuje. Malí klokani se totiž rodí opravdu malincí a svůj vývoj dokončují právě v bezpečí vaku. Teď už mládě často vykukuje ven a podniklo i několik výprav po expozici," řekl ředitel Zoo Brno Martin Hovorka.

Mládě zkoumající venkovní svět mohou zahlédnout i návštěvníci procházející expozicí,klokan3 je ale potřeba pozorně se dívat a chovat se tiše. Při první známce nebezpečí totiž mizí v matčině vaku. „Chtěli bychom proto poprosit všechny návštěvníky o ohleduplnost v průchozí expozici, aby měla matka i mládě klid a nebyli zbytečně vystaveni stresu," uvedl mluvčí zoo Martin Vaňáč. „Pohlaví malého klokana budeme znát v následujících týdnech, až po první veterinární prohlídce," upřesnil.

Skupinu klokanů bažinných chovají v brněnské zoo od dubna 2017, kdy z Belgie dorazila samice Mimosa. Právě ta se stala poprvé matkou. Hrdým otcem je pak samec Meroo, který do Brna přišel o měsíc později z Prahy. Oba pak letos v květnu doplnila ještě samice Pamboolah z nizozemského Rotterdamu.

Klokani bažinní žijí ve východní a jihovýchodní Austrálii. Aktivní jsou zejména v noci, živí se především listy, trávou, bylinami a větvičky keřů. Mají tmavohnědou srst, tmavší končetiny a ocas, světlejší žlutavé břicho a často také žlutý proužek na tvářích.


Koruna ze vstupného pomáhá záchraně želv v Indonésii

Mezinárodní projekt Kura Kura, kterým Zoo Brno zachraňuje mořské želvy přímo v Indonésii, získal další finanční prostředky na svůj provoz. Činnost rehabilitačního centra na ostrově Nusa Penida podpoří akce Koruna ze vstupného.

Za každého návštěvníka zoologické zahrady tak jedna koruna putuje na tento in-situ projekt, jehož hlavní činností je péče o zraněné želvy, nebo o želvy zabavené pašerákům. Konkrétně peníze půjdou na financování provozních výdajů a dobudování výukového centra a ubytování pro veterináře a správce objektu.

Záchranné centrum funguje od 9. května 2017. Jen v posledních týdnech se podařilo uzdravit několik želv.Rose3 Jednou z nich je například kareta zelenavá, kterou veterináři pojmenovali Rose. Má asi rok a do záchranného centra dorazila se zanícenými nozdrami plnými hnisu a oteklou hlavou. Po vyšetření se ukázalo, že trpí rozsáhlou infekcí. Lékaři nozdry vyčistili a stále pravidelně podávají medikaci. V současné době už se Rose daří dobře, má velkou chuť k jídlu a zotavuje se.

Veterináři pomohli a zpátky do moře vypustili karetu obrovskou pojmenovanou Imma. Měla v ústech zaseknutý velký rybářský hák. Museli ho jemně vytáhnout, ránu ošetřit, vydesinfikovat a pravidelně oplachovat. Po asi dvou týdnech péče ji mohli vrátit zpět do moře na východním pobřeží Bali, kde byla nalezena.

Realizace celého projektu Kura Kura – želvy v ohrožení trvala deset let. Brněnská zoologická zahrada jím navázala na kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) „Shellshock," která byla příkladem iniciativy evropských zoo napomoci odvrátit želví apokalypsu.

V roce 2017 přišlo do Zoo Brno celkem 308 112 návštěvníků. Letos to bylo od začátku ledna do konce května přesně 86 033 lidí.